Zcela odlišný přístup k propojení „archeologie“ a „umění“ než malíři historické malby, o kterých pojednával předchozí díl seriálu, zaujal Jaroslav Panuška (1872–1958). Ten se sice taktéž zajímal o archeologii jako vědu – byl amatérským archeologem, přátelil se s Josefem Ladislavem Píčem, významným českým archeologem své doby, podílel se na jeho výzkumech, kopal však i sám, vytvářel si vlastní archeologickou sbírku a zkoumané lokality si ve 30. letech dokonce nechával fotografovat z letadla. Více ve třetím díle seriálu Archeologie a umění!
Věděli jste, že v pravěku lidé vyráběli lodě i z kůže? A že se čeští experimentální archeologové plavili po moři v monoxylu? Ne? Tak to si rozhodně musíte přečíst náš nový článek o pravěkých plavidlech!
V návaznosti na dvoudílný článek o 
Čtyřúhelníkové valy z doby laténské v Mšeckých Žehrovicích u Rakovníka jsou zájemcům o archeologii jistě dobře známy. Lokalita, jíž proslavila „hlava Kelta“, však není na našem území zdaleka jediná. Pozornost si zaslouží i podobně významné místo, ležící 10 km západně od města Jičína, poblíž vsi Markvartic . Přečtěte si, jak tato "keltská svatyně" mohla vypadat před dávnými staletími a vydejte se s námi na výlet!
Archeologičtí nadšenci si jistě všimli, že objevování pravěké krajiny ve střední Evropě většinou vyžaduje notnou dávku soustředěného pozorování a citu pro terén. O to působivější pro nás pak jsou návštěvy zemí, kde člověka archeologické relikty téměř praští do očí. A jedním z takových míst je i Sardinie, ostrov doslova posetý pravěkými megality.
Proměna vztahu k teplu a světlu mohla být jedním ze spouštěčů lidské civilizace. Člověk přestal být závislý na přírodě, mohl si den a noc přizpůsobit, podle svých potřeb. A o tom, jak se člověk učil si oheň hýčkat, se dočtete v našem novém článku!
Další kapitolu ve spojení „archeologie“ a „umění“ v českém uměleckém prostředí lze nalézt v rámci historické malby, tedy uměleckého proudu především 19. století. Na počátku tohoto století historická malba, která se námětově odpoutala od antických témat a přinesla hledání národního stylu ve figurální malbě, nasměrovala umělce na zájem o národní historii. A zde vznikl prostor pro zobrazování české prehistorie a protohistorie. Více se dozvíte ve druhém díle našeho seriálu!
Ve druhém díle seriálu o slavném profesorovi starověkých dějin se blíže podíváme na slavné písmo, které rozluštil, na hieroglyfy. 
Mnohotvárnost českého jazyka přináší bohatost jeho slov, významů i uskupení. Tak tomu je i v případě spojení slov „archeologie“ a „umění“. Pokud propojíme oba dost již značně obsáhlé pojmy, otevře se před námi široké pole naplněné krásou, lidskou zručností, dovedností i tajuplnými tajemstvími. A právě tomuto spojení a jeho důsledkům se bude věnovat následující seriál článků.
Poznáte, o jaký předmět se jedná?
