Archeoskanzeny
Jedním z nejpůsobivějších způsobů, jak lze prezentovat archeologické poznatky veřejnosti, je prostřednictvím tzv. archeoparků, archeoskanzenů a center experimentální archeologie. Ovšem ne každý laik rozumí tomu, co se pod těmito pojmy vlastně skrývá. Zjednodušeně by se dalo říci, že se jedná o muzea pod širým nebem (open air museum, Freilichtmuseum), jež se snaží napodobit život v určitém období minulosti za účelem jeho prezentace veřejnosti. Ve většině případů v nich najdeme rekonstrukce pravěkých či středověkých staveb, výrobních zařízení a značné množství replik i původních artefaktů. České slovo rekonstrukce však není zcela výstižné, neboť minulost zde není rekonstruována přesně tak, jak vypadala, ale je spíše „konstruována“ na základě toho, co lze vyčíst z archeologických pramenů. Činnost těchto center je založena na praktickém využití a prezentaci archeologických poznatků a často zahrnuje také experimentální archeologii. Vzrůstající profesionalizace této metody ovšem rozdělila archeology celého světa na dva tábory. Jedni v ní viděli neocenitelný přínos možnosti praktického ověření archeologických teorií, druzí ji zavrhli jako nedůvěryhodnou a nedostatečně vědeckou.
Tento spor však není možno jednoznačně vyřešit a ani to není předmětem této práce. Mnohem důležitějším aspektem experimentální archeologie je totiž její velká schopnost popularizovat archeologii a sloužit didaktice pravěku. To už ovšem není klasická archeologie experimentální, ale experienciální. Tento pojem u nás zavedl archeolog Zdeněk Smetánka jako vyjádření schopnosti experimentu v archeologii přinášet lidem prožitky a zkušenosti (experience). Cílem experienciální archeologie tedy není ověření konkrétní teorie provedením experimentu, dodržujícího přesná pravidla a používajícího pouze autentické nástroje a techniky, ale spíše hlubší porozumění a prožití minulosti. A to není atraktivní a užitečné pouze pro laickou veřejnost, ale také pro archeology samotné. Budou-li mít možnost si vlastníma rukama vyzkoušet například štípání kamenné industrie, mletí obilí na ručním mlýnku či odlévání bronzu, mnohem lépe pak dané činnosti porozumí, což může ovlivnit i jejich pozdější vědecké závěry. Podobný efekt má experienciální archeologie i na laickou veřejnost. V archeoparcích a centrech experimentální archeologie se lidé nesetkávají pouze s texty, obrázky a předměty za vitrínami, ale získávají možnost předmětů se dotknout, pracovat s nimi a nahlédnout tak do archaického způsobu života. Zajímavým fenoménem těchto prožitků je také hledání kořenů vlastní identity, odhalování života našich předků a toho, co s nimi stále sdílíme. Tato zařízení totiž nabízejí lidem příběh, který, když se drží objektivních faktů a podložených informací, má pro veřejnost obrovský přínos. Našlo by se asi jen málo jedinců, ve kterých by podobné zážitky nezanechaly alespoň malou stopu, vedoucí k lepšímu vztahu k minulosti a potažmo i k archeologii.
U nás můžeme navštívit následující archeoparky, archeoskanzeny a centra experimentální archeologie:
Dětský pravěký skanzen Altamira Kosmonosy (okr. Mladá Boleslav)
Archeologický skanzen Březno u Loun (okr. Louny)
Curia Vitkov (okr. Liberec)
Archeopark Chotěbuz (okr. Karviná)
Keltský skanzen Jivjany (okr. Domažlice)
Pravěká osada Křivolík (okr. Ústí n. Orlicí)
Archeologický park Liboc(okr. Hlavní město Praha)
Archeoskanzen Modrá (okr. Uherské Hradiště)
Keltský archeoskanzen Nasavrky (okr. Chrudim)
Archeopark Netolice (okr. Prachatice)
Archeopark Prášily (okr. Klatovy)
Středověký skanzen Řepora (okr. Hlavní město Praha)
Centrum experimentální archeologie a ekologické výchovy Villa Nova Uhřínov (okr. Žďár n. Sázavou)
Centrum experimentální archeologie Všestary (okr. Hradec Králové)
Pravěká osada v ZOO/BZ města Plzně (okr. Plzeň)
History Park Ledčice (okr. Mělník)
Dětský pravěký skanzen Altamira Kosmonosy 
Počátky zdejší činnosti spadají do roku 1986, kdy skupina několika nadšenců začala na dětském táboře v Jetřichovicích realizovat netradiční práci s dětmi, která jim umožňovala nahlédnout do pravěku. Tak vznikla organizace Altamira, podporovaná odbory KOVO, která v roce 1992 začala v Kosmonosech budovat svou základnu v podobě dětského pravěkého skanzenu. V průběhu let se pak Altamira stala významným centrem dětské experimentální archeologie, kde se konají pokusy s různými pravěkými a středověkými technologiemi, jako je výpal keramiky, tavba bronzu, tkaní, stavebnictví a mnoho dalších. Areál skanzenu však není vyhrazen pouze členům sdružení, návštěvníci mají možnost se přes internet objednat na exkurzi. Ve skanzenu si tak mohou prohlédnout keltskou polozemnici, tkalcovskou, pekařskou, keramickou a metalurgickou dílnu, hospodářské budovy, prehistorické obětiště, středověkou sklářskou huť a také napodobeninu Stonehenge.
Archeologický skanzen Březno u Loun
Skanzen vznikl v roce 1981 na místě dlouholetého archeologického výzkumu pod vedením Ivany Pleinerové, zpočátku jako vědecký experiment, jenž umožňoval ověřovat hypotézy o pracovních technikách, zjišťovat fyzickou náročnost prací, účinnost nástrojů při zpracování stavebních materiálů a časovou náročnost budování objektů. V rámci experimentů byly také prováděny pokusné výpaly keramiky v replice hrnčířské pece, probíhal výzkum trvanlivosti a klíčivost obilí uloženého dlouhodobě v zásobních jamách a v obytných objektech byly zkoumány podmínky bydlení. Postupem času však areál získal také muzejní funkci a na počátku 90. let byl zpřístupněn veřejnosti. V roce 1994 ho převzalo do své správy Okresní muzeum v Lounech, jež zajistilo návštěvnický provoz a další údržbu. Návštěvníci zde naleznou například neolitický dlouhý dům, germánskou chatu či slovanskou polozemnici a mohou tak nahlédnout do způsobu života v různých období pravěku a raného středověku.
Curia Vitkov
Projekt Curia Vitkov je pokusem o vybudování volné repliky venkovského velmožského sídla (kurie) z 12. století. Nachází se na vyvýšené poloze nad vsí Horní Vítkov a zahrnuje řadu obytných a hospodářských objektů. V současnosti vzniká stavba nejnáročnější, a tou je právě velmožský palác, který má sloužit jako dílna pro workshopy, expoziční prostor a částečně také jako návštěvnické zázemí. Sdružení Curia Vitkov, které dalo vzniknout tomuto projektu, má ve svých řadách také archeology, etnology a historiky a snaží se tak návštěvníkům nabídnout autentický pohled na středověký způsob života. Při pravidelných tematických akcích si zde může každý vyzkoušet mnoho dobových řemesel, shlédnout historické turnaje či se zúčastnit oslavy různých svátků. Sdružení také pořádá veřejné brigády či letní tábory, za které zájemci nemusejí platit, pouze se v jejich průběhu na oplátku podílejí na údržbě areálu.
Archeopark Chotěbuz
Archeopark vznikl na místě zaniklého slovanského hradiště z 8.-11. století v Chotěbuzi – Podoboře, které je stále archeologicky zkoumáno. Výsledky výzkumu jsou mimo jiné využívány k budování rekonstrukce celého hradiště, v současnosti je již dokončena čelní komorová hradba, palisáda obklopující celou akropoli, halová stavba, tři obytné objekty a vstupní brána s věží a mostem. Další části by měly být dokončeny v roce 2012. Provoz zde zajišťuje Muzeum Těšínska a z důvodu stále probíhajícího výzkumu je stále zkušební, ale již nyní mohou návštěvníci v rámci komentované prohlídky nahlédnout do života raně slovanského hradiště.
Keltský skanzen Jivjany
Skanzen buduje Keltská divadelní společnost Vousův kmen. V současné době je skanzen stále ve výstavbě, zatím jsou v něm k vidění řemeslné dílny, mohyla a kamenné hrazení, které postupně také doplní obytné stavby, jejichž dominantou se stane panský dům. Vstupem do opevněné vesničky bude věžovitá brána. Objekty sice nejsou stavěny původními technikami (nejde tedy o formu experimentu), ovšem díky členům Vousova kmene, kteří zde prezentují keltská řemesla, způsob odívání i válčení, nabízí skanzen svým návštěvníkům působivou atmosféru skutečné keltské osady.
Pravěká osada Křivolík
Osada Křivolík je budována od roku 2007 sdružením Bacrie o. s. a po celou dobu její existence zde probíhají experimenty se zemědělstvím, zpracováním různých materiálů i pravěkými technologiemi. Také všechny stavby v osadě jsou budovány dobovými postupy. Hlavním cílem je zde však prezentace života v nejstarších dějinách lidstva a pedagogicko-výchovná činnost. Během roku se v osadě koná několik akcí pro veřejnost, z nichž největší je jarní a podzimní den otevřených bran, kdy si návštěvníci mohou sami vyzkoušet mnohé z pravěkých činností. Při běžné prohlídce pak návštěvníci poznávají způsob života v pravěku, od prohlídky lovecké chýše, přes zemědělské stavby až po milíře na výrobu na dřevěného uhlí.
Archeologický park Liboc
Činnost parku, nacházejícího se na Praze 6, byla zahájena na přelomu let 1995 a 1996 neziskovou společností Archaia, která se kromě provádění archeologických výzkumů zabývá také vzdělávací a osvětovou činností v oboru archeologie a památkové péče. Park se zaměřuje na praktické ověření středověkých pracovních postupů a technologií pomocí experimentů a zpřístupnění výsledků vědeckovýzkumné práce archeologů veřejnosti. Areál parku je rozdělen do dvou tématicky odlišných celků. První má návštěvníkům přiblížit možnou stavební podobu sídlištní jednotky pražské podhradní aglomerace 2. pol. 12. – 1. pol. 13. století a druhá část navozuje představu rurálního prostředí pozdního středověku. V celém areálu parku tak mohou návštěvníci nalézt obytná i zemědělská středověká stavení, výrobní objekty a řadu replikovaných nástrojů, s kterými si mohou vyzkoušet samostatně pracovat. Archaia zde také organizuje několikrát do roka příležitostné akce jako jsou týdny experimentální archeologie či tematické slavnosti (Velikonoce, Masopust,…) a také vzdělávací a výchovné programy pro školy a veřejnost.
Archeoskanzen Modrá
Archeoskanzen v Modré u Velehradu (podtitulem je „Velkomoravské opevněné sídliště středního Pomoraví“) byl dokončen v roce 2004 a jeho otevření okamžitě obrovsky zvýšilo návštěvnost regionu. Jedná se totiž o unikátní projekt, zahrnující 19 konstrukcí sídlištních, hospodářských i výrobních objektů, budovu knížecího paláce a rekonstrukci velkomoravského kostela sv. Jana. Jeho dochované základy jsou národní kulturní památkou a rekonstrukce kostela byla realizována již v roce 2000. V následujících letech došlo díky vstřícnému přístupu a finanční podpory obce k výstavbě celého sídlištního areálu. Projekt dokonce získal ocenění Zlatá cihla za nejlepší projektu Programu obnovy venkova ve Zlínském kraji. Archeoskanzen pořádá mnoho akcí pro veřejnost, jako jsou slavnosti, tematická vystoupení, přednášky a semináře, ale také má pravidelné Týdny pro školy, kde se žákům dostane nejen odborného výkladu a dobového vystoupení, ale také možnosti si „na vlastní kůži“ vyzkoušet různá historická řemesla.
Keltský archeoskanzen Nasavrky
Archeoskanzen Nasavrky je provozován občanským sdružením Boii o.s., které bylo založeno v roce 2002 skupinou nadšenců se zájmem o keltskou kulturu a které nyní zajišťuje v Nasavrkách naučnou multimediální expozici s keltskou tematikou, vzdělávací programy pro školy a oslavy keltských svátků. Dalším cílem sdružení je nyní vytvoření komplexu keltského archeoskanzenu. V současné době je skanzen ve fázi výstavby, jedná se o rekonstrukci keltské vesnice z 2.-1. století př. n. l., zahrnující opevnění s valem, panské sídlo, obytná a hospodářská stavení, svatyni a zázemí pro návštěvníky. Sdružení počítá také s konáním kulturních akcí ve skanzenu, neměly by chybět vzdělávací programy pro děti a mládež, odborné přednášky, výzkumy v rámci experimentální archeologie, letní tábory a oslavy keltských svátků. Otevřen veřejnosti by archeoskanzen Nasavrky měl být v roce 2013.
Archeopark Netolice
Archeopark Netolice, první jihočeská památka prezentovaná formou přímé rekonstrukce, vzniká od roku 2004 na místě akropole bývalého přemyslovského hradiště na vrchu sv. Ján a je zaměřený na období 10.-13. století. Na akropoli hradiště probíhá již několik let archeologický výzkum, na jehož základě tento archeopark vzniká. V současné době je zatím dokončena část opevnění se strážní věží, která slouží také jako rozhledna, plánována je stavba dalších objektů a návštěvnického centra. Archeopark je nyní zcela volně přístupný a v létě se v jeho areálu konají Letní školy archeologie, v jejichž rámci probíhá také archeologický výzkum a besedy pro veřejnost.
Archeopark Prášily
Archeopark Prášily, nacházející se nedaleko Železné Rudy v srdci Šumavy, vznikl díky činnosti občanského sdružení Keltoi, které bylo založeno roku 1994. Jeho posláním je rozvíjet kulturní a společenský život a organizovat akce pro děti, mládež i dospělé. V roce 2005 sdružení založilo středisko v Prášilech, kde postupně vznikl celý archeopark. V něm se nyní nachází největší rekonstrukce keltské vstupní brány ve střední Evropě, dále jediná konstrukce panského domu v Čechách, pohanská svatyně a další obytné a hospodářské stavby. Sdružení Keltoi v archeoparku realizuje každoroční výukové programy pro školy, při kterých se děti učí každodenním keltským činnostem. Také zde probíhají archeologické experimenty, oslavy keltských svátků a další příležitostné akce.
Středověký skanzen Řepora
Skanzen, nacházející se mezi pražskými Stodůlkami a Řeporyjemi, byl vybudován v letech 1999-2002 jako replika osady z přelomu 14.-15. století. K výstavbě byly využity výhradně přírodní materiály a dobové techniky, vesnice byla dokonce ohrazena dřevěnou palisádou se vstupní branou a věžemi. Za branami se nachází ještě šibeniční vršek a pohanské kultovní místo a v areálu vesnice jsou chovány ovce a kozy. Návštěvník zde tak může nahlédnout do běžného života středověké vesnice, který bývá několikrát do roka oživován programy s historickou tematikou, jako jsou hudební vystoupení nebo šermířská klání. Tento skanzen nabízí také pořádání soukromých akcí, dokonce i „dobová grilování“ či svatební obřady s hostinou.
Centrum experimentální archeologie a ekologické výchovy Villa Nova Uhřínov
Občanské sdružení Villa Nova Uhřínov – středisko experimentální archeologie bylo založeno v roce 1993, kdy navázalo na letitou činnost archeologického kroužku při Okresním domě dětí a mládeže v Rychnově nad Kněžnou. Jeho hlavním cílem byla výstavba středověkého skanzenu ze 13.-14. století. Všechny stavby byly budovány s respektováním zásad a principů experimentální archeologie, přičemž docházelo k ověřování dosavadních pouze teoreticky prokázaných technologických postupů. Kromě obytných, hospodářských a výrobních objektů si zde návštěvníci mohou prohlédnout ovocný sad či bylinnou zahrádku, ve kterých jsou pěstovány rostliny doložené pro danou dobu. V areálu také příležitostně probíhají zemědělské experimenty, které demonstrují ekologické vztahy mezi jednotlivými ekosystémy a závislost lidské populace na přírodních zdrojích. Dále se zde konají pravidelné akce, jako jsou semináře, přednášky, vlastivědná putování a letní víkendy středověkých technologií.
Centrum experimentální archeologie Všestary (Archeopark pravěku ve Všestarech)
Centrum ve Všestarech začala budovat v roce 1996 Společnost experimentální archeologie Hradec Králové, založená při Ústavu historických věd Pedagogické fakulty Vysoké školy pedagogické v Hradci Králové roku 1994. Jedním z poslání centra bylo využití experimentu k modelování kulturního prostředí daného období. Za tímto účelem byl areál rozdělen na několik funkčních okrsků (obytný, zemědělský, řemeslný, kultovní a pohřební), aby tak byla vytvořena co nejvěrnější pravěké reality. Druhým důležitým posláním bylo vzdělávání a prezentace archeologie veřejnosti. Centrum nabízí nejen exkurze, přednášky a dny pravěkých technologií pro širokou veřejnost, ale také pracovní sešity a metodiku výuky pravěku, starověku a středověku pro učitele. Archeologické experimenty, kterých se zde mohou pedagogové i veřejnost účastnit tak umožňují komplexnější vnímání a pochopení problematiky pravěku. Také prohlídky areálu s průvodcem poskytují návštěvníkům ucelenější a přesnější pohled na nejstarší období lidstva.
V současné době prošel celý areál rozsáhlou přestavbou vznikla také jeho nová koncepce. Nově se centrum nazývá Archeopark pravěku ve Všestarech a spojuje v sobě několik atraktivních možností využití volného času. Z blízkého Hradce Králové by do archeoparku měla v budoucnu vést také „archeocyklotrasa“, která by provedla návštěvníky po význačných archeologických lokalitách v okolí. Archeopark si klade za cíl představovat svým návštěvníkům období pravěku přehledně a v celistvosti, aby se tak mohli orientovat v kontinuálním vývoji stavební architektury, technologií i duchovního života pravěkých lidí. Návštěvníci si mohou prohlédnout zastřešený modelový archeologický výzkum, klasickou expozici i multimediální prezentace a vizualizace a zároveň si sami vyzkoušet mnoho z běžných činností pravěkého člověka. Jedná se o unikátní projekt, který má velký potenciál ukázat nejširší veřejnosti z celé republiky, jakým způsobem archeologie pracuje, jaké poznatky získává a proč jsou pro nás i nejstarší dějiny lidstva tak důležité.
Pravěká osada v ZOO/BZ města Plzně
Osada se nachází v areálu Zoologické a botanické zahrady města Plzně a pečuje o ni spolek Oživená (pre)historie, který se věnuje především experimentální činnosti, popularizaci archeologie v řadách široké veřejnosti, ochraně památek, kulturních hodnot a archeologického dědictví. Původní halštatská osada sestávající z nadzemního domu sloupové konstrukce a dvou polozemnic byla postupně rozšířena o další objekty výrobní (ohniště, hrnčířská pec, chlebová pec) a skladovací. Interiér jedné z polozemnic slouží zároveň jako expozice vnitřního vybavení halštatského domu. Dále byla založena metalurgická dílna doby bronzové a tábořiště lovců a sběračů doby kamenné.
Od května do října ožívá osada sobotními Dny pravěkých technologií (zpravidla osmkrát do roka). Spolek spolupracuje s ostatními odbornými pracovišti (zejm. se Západočeskou pobočkou České archeologické společnosti, Západočeským muzeem v Plzni a Katedrou archeologie Západočeské univerzity v Plzni) a pravidelně zveřejňuje zprávy o své činnosti ve Výročních zprávách na webu ZOO/BZ města Plzně, sociálních sítích (Facebook), ale také v odborném tisku.
History Park Ledčice
Společnost HistoryPark s.r.o založili absolventi oboru archeologie v roce 2014 jako soukromou, státem ani evropskými fondy nedotovanou společnost. Cílem společnosti je nejenom prezentovat informace o naší minulosti, ale především ukázat fascinující způsoby jejich získávání, představit archeologii a příbuzné obory výukovou, ale přesto zábavnou formou. V rámci výletů a exkurzí se zde veřejnost, žáci a studenti mohou seznámit s prací archeologa, vyzkoušet si práci v terénu i následné zpracování archeologických nálezů a získat jednu ze čtyř archeologických dovedností. Návštěvníci se v průběhu získávání dovedností seznámí s historií nejbližšího okolí hory Říp, osídlení krajiny od pravěku po středověk a některými archeologickými nálezy z blízkého okolí (podrobněji zde). Vše probíhá v areálu historického statku a navazujících pozemků v krásné krajině v blízkém sousedství hory Říp, nedaleko Prahy. V areálu HistoryParku budou postupně budovány typické pravěké a středověké osady. Oproti klasickému archeoskanzenu však chce History Park rekonstruovat nejen konečný stav stavby, nýbrž i její průběh. Přáním je, aby osady v průběhu let žily a ožívaly novými osadníky tak, jako se tomu pravděpodobně dělo i v minulosti. Celý areál by se tak měl stát interaktivní vzdělávací atrakcí, prostřednictvím které se vydáte na cestu do minulosti a stanete se lovci starých příběhů.