Sbírka klasické archeologie

Sbírka obsahuje na 9 000 předmětů, v CES je evidováno 7 472 čísel. Je stále doplňována příležitostnými nákupy tak, aby co nejlépe dokumentovala vývoj hmotné kultury antického starověku a středomořských kultur doby bronzové.

Lampička, foto: L. Káchová

Základ sbírky tvoří starověké archeologické památky, které se do Národního muzea dostávaly od 19. století hlavně jako dary a odkazy, zejména z řad české inteligence, která tehdy stále častěji cestovala do zemí kolem Středozemního moře a dále na východ. Zpočátku tedy nešlo o systematické budování samostatné kolekce, neboť památky tohoto druhu nezapadaly do národně koncipovaného muzejního programu Františka Palackého. Zárodek sbírky byl původně součástí etnograficko-archeologické sbírky muzea.

Sbírku z větší části tvoří ukázky antického uměleckého řemesla, v menším rozsahu je zastoupena mramorová a bronzová plastika. Kromě předmětů vysoké umělecké kvality a standardních uměleckořemeslných výrobků tvoří zajímavou část tzv. utensilia neboli předměty běžné denní potřeby (např. nástroje) dotvářející obraz starověkého světa.

Sbírkový celek se člení podle kulturních okruhů:
Kultury doby bronzové ve Středomoří
Archeologie Kypru
Řecké památky (z Řecka a ostrovů, Malé Asie, řeckých kolonií ve Středomoří a Černomoří)
Etruské památky
Římské památky (z prostoru celé římské říše)

Prezentace sbírky klasické archeologie veřejnosti
Výstavy
Předměty uložené v depozitářích jsou občas představeny na tematických výstavách. Několik ukázek antického umění bylo vystaveno jako srovnávací doprovod expozice „Pravěké dějiny Čech, Moravy a Slovenska“ v NM. Velký ohlas všech výstav s antickou tématikou přitom jasně ukázal naléhavou potřebu trvalé expozice památek antického starověku dokumentující základy současné evropské civilizace.
Část sbírky je v současnosti vystavena ve stálé expozici Umění starého světa v paláci Kinských, kterou připravila Národní galerie ve spolupráci s Národním muzeem a Karlovou Univerzitou.

Publikace
Oddíly sbírky byly již částečně publikovány v různých výstavních katalozích a v rámci mezinárodních vědeckých edic jako např. Corpus vasorum antiquorum (Korpus antických váz) a Corpus Signorum Imperii Romani (Korpus římské plastiky), ve Sborníku NM a v odborných časopisech.

Přednášková činnost
Každoročně se ve spolupráci se Společností Národního muzea, Sekcí přátel starověkých civilizací pořádají cykly přednášek pro veřejnost na nejrůznější témata z oblasti antické civilizace.

Kultury doby bronzové ve Středomoří
Toto období je v antické sbírce zastoupeno několika drobnými ukázkami. Z maloasijské yortanské kultury z poloviny 3. tisíciletí př. n. l. to jsou drobné tmavé nádobky zdobené rytými liniemi, z kykladské kultury fragmentárně dochovaný stylizovaný idol, z okruhu krétské civilizace malé votivní misky z Mallie a z mykénské kultury několik fragmentů malované mykénské keramiky, nebo například tzv. třmínková váza.

Archeologie Kypru
Soubor keramiky dokládá vývoj hrnčířství od rané doby bronzové až do helénismu. Nejstarší nádoby mají červený leštěný povrch, ve sbírce je zastoupena i mladší keramika malovaná tmavou barvou na světlém podkladě a keramika s prsténčitou podstavou, z geometrického období keramika malovaná tmavou malbou na červeném podkladě. Soubor doplňují drobné votivní terakoty bohyň i adorantů.

Řecké památky (z Řecka a ostrovů, Malé Asie, řeckých kolonií ve Středomoří a Černomoří)
Představují reprezentativní soubor zahrnující ukázky keramiky od geometrického období až do helénismu. Mezi geometrickými vázami různých tvarů, vyráběnými převážně v attických dílnách a zdobenými geometrickými vzory uspořádanými v pásech, převažují nádoby na tekutiny a nápoje, jako jsou amfory, kanthary, číše a džbánky.

Černofigurová číše (kylix), Řecko

Sbírka řecké keramiky pak pokračuje produkcí Korintu ze 7. - 6. století př. Kr., soubor je zastoupený především drobnými nádobkami (alabastron, aryballos) na kosmetické látky. Početná je i attická černofigurová keramika, pozoruhodný je například černofigurový kyathos, čerpák na víno, který signoval hrnčíř Nikosthenés. Velký soubor tvoří červenofigurové řecké vázy z dílen v jižní Itálii z konce 5. a ze 4. století př. Kr. Helénistická keramika je představena nevelkým souborem nádob různé výrobní provenience (lagyny, megarské číše, kanthary).
Oddíl terakot – drobné plastiky z pálené hlíny – zastupují votivní figurky z archaického až helénistického období. Pozornost zaslouží vedle tzv. tanagerských figurek žen z konce 4. - 3. stol. př. Kr. dvě velké reliéfní busty boha Dionýsa, zakoupené v nedávné době. Mezi ukázkami kovolitecké a kovotepecké práce je skvělým výrobkem mimořádné hodnoty ucho bronzové hydrie se lví hlavou, řecká pozdně archaická práce; dále stříbrný picí roh - rhyton s koňskou protomou ze 4. stol. př. Kr. Malá kolekce zlatých šperků pochází z helénistických dílen 3. a 2. století př. n. l. (závěsky s granáty, figurální náušnice, perličky). Řecká kamenná plastika je zastoupena skromně, dva fragmenty náhrobních stél jsou však kvalitními ukázkami z 2. třetiny 4. století př. n. l., dětská hlavička pochází ze svatyně bohyně Artemis v Braurónu.

Etruské památky
Nezanedbatelnou součást antické sbírky tvoří etruské památky od dob největšího rozkvětu etruské civilizace v 7. a 6. století př. n. l. až po její úpadek. Relativně početný je soubor typické etruské černé keramiky s šedým střepem, tzv. bucchero. Kvalitní jsou i ukázky malované keramiky napodobující řecké předlohy provedené v černofigurové a červenofigurové technice. Krásným exemplářem je velká amfora zdobená pásy zvířat s jedinou lidskou postavou provedená ve stylu korintských dílen. Z černofigurových váz to jsou například stamny Malíře Micali z konce 6. století př. n. l. Z drobných užitkových i figurálních bronzů vyniká například zrcadlo s rytinou Dioskúrů ve zbroji, přezky opasků zdobené koňskými a lvími protomami nebo figurka mladíka-vozataje z poloviny 7. století př. n. l.
Ve sbírce jsou zastoupeny i drobné votivní terakoty a velké terakotové hlavy muže a ženy z počátku helénistického období.
Pozoruhodnou ukázkou šperkařství je zlatý knoflík zdobený jemnou granulací přepracovaný v novověku na hlavici jehlice.

Římské památky
Římská keramika antické sbírky je početně skromnější než kolekce řecká. Jemným stolním nádobím byla tzv. terra sigillata, keramika s červeným lesklým povrchem. Zajímavou ukázku představuje tzv. askos nebo dvouuchá nádoba s plastickými pupíky. Ve sbírce se nachází i užitková, nezdobená keramika, určená ke každodennímu použití, a velké transportní amfory s hrotitým dnem, v nichž se skladovalo a převáželo víno a olej.

Torzo muže, mramor, Řím

Ucelený soubor představují lampy vyráběné v římském období z forem ve velkých sériích. Nejpočetněji jsou zastoupeny tzv. obrazové lampy s medailony zdobenými nejrůznějšími reliéfními figurálními, zvířecími i mytologickými motivy.
Z terakot se vedle drobných figurek nacházejí ve sbírce i dekorativní architektonické články. Kolekce skla pochází z nejrůznějších částí římské říše, mezi ukázkami vyniká především již výše zmíněná kulovitá lahvička s rytým pohledem na město Puteoli z 3. století n. l. nebo lahve zdobené natavenými barevnými skleněnými vlákny. V nedávné době se podařilo získat do sbírky poměrně velký soubor vesměs intaktního římského skla.
Římské bronzy se inspirovaly etruskými i helénistickými výrobky, vyráběly se velkých sériích. K velmi pěkným ukázkám patří busta Merkuria, která sloužila jako závaží, nebo busta Bakcha, která byla pravděpodobně aplikou lehátka nebo vozu. Bronzové nádoby představují luxusnější stolní náčiní.
Římské šperky zastupuje několik náušnic a gemmy zdobené rytou dekorací (tzv. intaglie) nebo reliéfní (kameje), původně byly zasazeny do prstenů.
Jádro římské kolekce tvoří ukázky římského sochařství, jsou to hlavně fragmenty mramorových soch získávaných do sbírky postupně. Z kopistických děl je to především mistrovsky provedený reliéf trojtělé Hekaté v edikule z doby hadriánovského klasicismu, busta Sarapida, která je replikou díla ze 4. století př. n. l., nebo personifikace Nilu ze 2. století n. l. zhotovená podle helénistické předlohy. Z portrétů vyniká hlava císaře Marka Aurelia nebo náhrobní busta ženy s účesem, který odpovídá době císaře Augusta.