Česká egyptologie

Egyptologie je věda, která se zabývá dějinami a kulturou starověkého Egypta od počátků staroegyptské civilizace v neolitu. Jako horní mezník může sloužit poslední nápis v démotickém písmu, pocházející z roku 452 po Kr. Dva základní směry výzkumu jsou egyptská archeologie, věnující se hmotným památkám v Egyptě a egyptská filologie, zabývající se jazykem a myšlením starověkých Egypťanů. Česká egyptologie rozvíjí také interdisciplinární výzkum s účastí českých i zahraničních přírodovědců, zaměřený především na poznaní přírodního prostředí severovýchodní Afriky v minulosti.

Egyptologii se v České republice věnují dvě pracoviště, Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v Káhiře a Oddělení pravěkého a starověkého Předního východu Náprstkova muzea, součást Národního muzea.
 

Český egyptologický ústav FF UK v Praze

Centrem výzkumů Českého egyptologického ústavu je pohřebiště Abúsír, nacházející se jihovýchodně od Káhiry, mezi Gízou a Sakkárou. Výzkum byl v počátcích zaměřen na Ptahšepsesovu mastabu, jednu z největších nekrálovských hrobek Egypta z období Staré říše. V roce 1974 byla koncese rozšířena na celou jižní část abúsírské nekropole. Abúsírské hrobky mají zásadní význam zejména pro poznání dějin a společnosti Egypta ve Staré říši (zejména v 5. a 6. dynastii), v Pozdní době a v následném období tzv. perské okupace. V Abúsíru je však doloženo osídlení od paleolitu až po arabskou dobu. V poslední době patří mezi důležité objevy ústavu odkrytí hrobového komplexu rodiny princezny Šeretnebtej z 5. dynastie a objev neporušené hrobové komory v hrobce kněze Neferinpua, rovněž z 5. dynastie. V jejich bezprostředním okolí byla nyní objevena další unikátní hrobka patřící tentokrát knězi a vrchnímu lékaři Horního a Dolního Egypta, Šepseskafanchovi.

Další projekt ústavu v Egyptě je zaměřený na poznání pozdně římského osídlení v oáze el-Hajez v Západní poušti. Na lokalitě Bír Šovíš je zkoumáno pozdně římské sídliště s výborně zachovanými domy a materiální kulturou.

Od roku 2009 rozvíjí Český egyptologický ústav FF UK archeologickou činnost také v Súdánu, na lokalitách poblíž 4. a 6. nilského kataraktu. Na 4. kataraktu je to lokalita Usli s chrámem pravděpodobně z napatského období. Na 6. kataraktu jsou zkoumány pozůstatky sídlišť a pohřebiště z období mezolitu a neolitu. Na lokalitě nazvané expedicí „Sfinga“ bylo objeveno jedno z největších mezolitických pohřebišť v celé severní Africe.

Český egyptologický ústav na FF UK zabezpečuje výuku oboru Dějiny a kultura východního Středomoří ve starověku. Vydává časopis Pražské egyptologické studie, ve kterém publikuje aktuální zprávy z výzkumů a odborné egyptologické studie. Na internetu se kromě vlastního webu [http://egyptologie.ff.cuni.cz] prezentuje i na facebookové stránce [https://www.facebook.com/egyptologieffcuni] a nově i na youtube kanálu.
 

Oddělení pravěkého a starověkého Předního východu Náprstkova muzea

Největší sbírku staroegyptských předmětů v České republice spravuje Náprstkovo muzeum, které bohužel zatím nemá ve svých prostorách stálou expozici starověkého Egypta. Návštěvníci se však mohou seznamovat se sbírkou prostřednictvím dočasných výstav. Výběr staroegyptských uměleckých předmětů byl zpřístupněn v expozici Národní galerie "Umění Asie a starověkého Středomoří" v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí, která je však od 1. března 2013 dočasně uzavřena.

Národní muzeum od roku 2009 zkoumá historicky významnou súdánskou lokalitu Wad Ben Naga.

Egyptologické výstavy:

Probíhající: 

Sluneční králové (31. 8. 2020 - 7. 2. 2021)
Národní muzeum, historická budova (Praha)
více informací

Skončené:

Objevy pod pyramidami - výzkumy Českého egyptologického ústavu FFUK v Egyptě a Súdánu - výstava v Dvořákově muzeu pravěku v Kolíně (15. 9. 2015 - 29. 5. 2016)

Z Auánu do Chartúmu: České archeologické výzkumy mezi nilskými katarakty (13. 10. - 11. 11. 2015) - výstava v prostorách Křížové chodby Karolina v Praze

Poklady starého Egypta - sbírka Josefa Ferdinanda Toskánského (12. 9. 2014 - 31. 5. 2015)

Země černých faraónů, Náprstkovo muzeum, Praha (30. 5. - 19. 10. 2014)

Autor textu: Martin Odler
(Český egyptologický ústav FF UK v Praze)