Článek přibližuje činnost významného vědeckého institutu, Francouzské archeologické delegace v Afghánistánu, neboli DAFA, jenž se téměř sto let zabývá archeologií Střední Asie. Studentky Hana Havlíková a Ginevra Palmeri z Ústavu pro klasickou archeologii Univerzity Karlovy měly možnost se po dobu jednoho měsíce podílet na zpracování keramického materiálu z předešlých prospekcí, převážně z lokalit doby bronzové a železné. Co se dozvěděly během svého pobytu o práci francouzských a afghánských archeologů, se dozvíte v příspěvku.
Archeologické nálezy z území Lyonu pocházejí již z období paleolitu a neolitu či doby bronzové. Dnes se však zaměříme na dobu římské říše, ze které je do dnešních dnů zachována a zpřístupněna řada památek oceněných UNESCO.
Jak probíhal Stroyno Excavation Project zkoumající archeologickou lokalitu v jihovýchodním Bulharku, se dozvíte v našem rozhovoru s vedoucími projektu, Petrou Tušlovou a Barborou Weissovou z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK.
Sahara je pro většinu lidí synonymem prázdnoty, nekonečného písku a smrti. Největší poušť světa opravdu mnoho života neskýtá, ale pokud bychom se mohli přesunout v čase o deset tisíc let zpátky, ocitli bychom se v úplně jiném prostředí.
Doba letních prázdnin přímo vybízí k cestování a poznávaní různorodých památek. Dnes se podíváme na „daleký“ západ, konkrétně do Portugalska. I přes svou skromnou rozlohu má Portugalsko pověst země s nádhernou přírodou, výbornou kuchyní a nekonečnými písečnými plážemi. V rámci těchto superlativ je vhodné zmínit i světově proslulé kulturní památky, jejichž velká část je zapsána do světového dědictví UNESCO.
Kam lidé schovávali cennosti, pokud je zrovnas neuložili do depotu nebo neztratili? Podívejte se na zajímavý nález peněženky z doby vikinské ze švédské Birky.
V archeologické sbírce Národního muzea máme množství artefaktů, které nepocházejí z území České republiky, ale z řady dalších zemí. Příkladem mohou být nálezy pocházející z Lužice, Rakouska, Balkánu, Francie, Skandinávie či Blízkého Východu.
Dnes Vám přinášíme poutavý rozhovor s autorem výstavy Afghánistán – zachráněné poklady buddhismu a v neposlední řadě i uznávaným odborníkem na íránské jazyky, kolegou Ľubomírem Novákem.
K zachování organických materiálů, jako jsou lidská těla nebo oděvy, dochází jen ve velmi výjimečných případech; právě tyto nálezy ovšem umožňují nahlížet minulost v zcela nové perspektivě. Takovým výjimečným případem jsou bažiny a rašeliniště v severní Evropě, zvláště na Jutském poloostrově, které daly zrodit unikátnímu fenoménu evropské archeologie – desítkám skvěle zachovalých těl lidí, jejichž život byl v těchto nehostinných místech předčasně ukončen.
Před několika měsíci se otevřela nově zrekonstruovaná archeologická expozice v Přírodo-vědném muzeu ve Vídni, které kraluje hned několik světoznámých archeologických pokladů, jako například Willendorfská Venuše nebo nálezy z městečka Hallstatt.
Pojďte se s námi podívat, jak se nové pojetí expozice zdařilo!