Část halštatského pohřebiště v Praze-Střešovicích byla prozkoumána už ve 20. letech 20. století. Hrob č. 3 můžeme považovat za příklad pohřbu příslušníka střední vrstvy.
Zlatý pás z mohyly u Opařan (okr. Tábor) je vzácným příkladem zlatého šperku z doby halštatské na našem území. Nalezen byl spolu s dalšími předměty v roce 1899 v bohatém ženském hrobě, který je datován do druhé poloviny 6. stol. př. n. l.
Přečtěte si tiskovou zprávu Archeologického oddělení Muzea východních Čech o záchranném výzkumu v Sendražicích, který poskytl zajímavé nálezy včetně sídlištních objektů z halštatu a hrobů z období stěhování národů.
V bohatém knížecím hrobě z Chlumu u Rokycan se mimo zlaté destičky našly i další pozoruhodné nálezy. Samotná mohyla měla v průměru 13,5 metru a byla obehnána kamenným věncem. Zachovalo se i kamenné obložení pohřební komory, které mělo zpevnit její konstrukci a zároveň ochránit obsah hrobu před zloději. V mohyle byl nalezen žárový pohřeb, pravděpodobně muže, s bohatou bojovnickou výbavou.
Od 25. května je v Národním muzeu otevřena výstava „Keltové“, pojďme se tedy podívat na výběr nejzajímavějších nálezů, které zde mohou návštěvníci shlédnout. Bohatý hrob z Chlumu u Rokycan patří k učebnicovým příkladům bohatých knížecích hrobů z časné doby laténské. Pohřeb obsahoval mimořádně bohatý soubor bronzových nádob a zbraní, mezi nimiž se vyjímala zlatá destička.
Korálky patří mezi nejstarší šperky vůbec. V průběhu věků se vyráběly z různých materiálů, měly různou velikost, tvar, nebo barvu. V novém videu představíme skleněné korálky starší doby železné, které jsou typické svoji výraznou žlutou barvou a modro-bílými očky.
Zvláštní místo v okruhu západohalštatského šperku zaujímají takzvané „turbany“ – velké bronzové, z plechu svinuté, duté a jemným dekorem zdobené kruhy, jejichž význam a účel jsou stále zahaleny rouškou tajemna. Nejznámější nálezy pocházejí z konce 19. a začátku 20. století.
V současnosti archeologickou sbírku tvoří více než půl milionu předmětů a v Centrální evidenci sbírek (CES) je evidováno 419 570 evidenčních čísel. Seznamte se s touto rozsáhlou sbírkou blíže!
Přečtěte si tiskovou zprávu Archeologického oddělení Muzea východních Čech o záchranném výzkumu v Sendražicích, který poskytl zajímavé nálezy včetně sídlištních objektů z halštatu a hrobů z období stěhování národů.
V bohatém knížecím hrobě z Chlumu u Rokycan se mimo zlaté destičky našly i další pozoruhodné nálezy. Samotná mohyla měla v průměru 13,5 metru a byla obehnána kamenným věncem. Zachovalo se i kamenné obložení pohřební komory, které mělo zpevnit její konstrukci a zároveň ochránit obsah hrobu před zloději. V mohyle byl nalezen žárový pohřeb, pravděpodobně muže, s bohatou bojovnickou výbavou.
Od 25. května je v Národním muzeu otevřena výstava „Keltové“, pojďme se tedy podívat na výběr nejzajímavějších nálezů, které zde mohou návštěvníci shlédnout. Bohatý hrob z Chlumu u Rokycan patří k učebnicovým příkladům bohatých knížecích hrobů z časné doby laténské. Pohřeb obsahoval mimořádně bohatý soubor bronzových nádob a zbraní, mezi nimiž se vyjímala zlatá destička.
Máme pro vás nové video, tentokrát pojednávající o výzkumech a archeologických nálezech z pozdně halštatského hradiště Minice.
Korálky patří mezi nejstarší šperky vůbec. V průběhu věků se vyráběly z různých materiálů, měly různou velikost, tvar, nebo barvu. V novém videu představíme skleněné korálky starší doby železné, které jsou typické svoji výraznou žlutou barvou a modro-bílými očky.
Zvláštní místo v okruhu západohalštatského šperku zaujímají takzvané „turbany“ – velké bronzové, z plechu svinuté, duté a jemným dekorem zdobené kruhy, jejichž význam a účel jsou stále zahaleny rouškou tajemna. Nejznámější nálezy pocházejí z konce 19. a začátku 20. století. 
