Bohatý hrob z Chlumu u Rokycan I: Křehká krása zlaté destičky.

Bohatý hrob z Chlumu u Rokycan patří k učebnicovým příkladům bohatých knížecích hrobů z časné doby laténské. Pohřeb obsahoval mimořádně bohatý soubor bronzových nádob a zbraní, mezi nimiž se vyjímala zlatá destička. Drobná destička má bronzové jádro, které bylo následně pokryto zlatou fólií. Na první pohled se může zdát, že je to jednoduchý a oproti jiným časně laténským nálezům (například maskovitým sponám) až nevýrazný předmět, opak je ovšem pravdou. Pozornému divákovi neunikne jemná řemeslná práce a pozoruhodná ornamentika tohoto výjimečného artefaktu. Symetrická výzdoba je tvořena pomocí kružnic/půlkružnic vázaných na ústřední terč.

Můžeme spatřit základní prvky, které jsou vlastní časně laténskému umění: kruhy, půlkruhy a esovité motivy, které se i přes svou zdánlivou jednoduchost skládaly do složitých a živých kompozic. Zde ovšem geometrická kompozice nepůsobí strohým a statickým dojmem, jak to můžeme vidět u starších předmětů z doby halštatské. Naopak, ornament na první pohled upoutá pozornost svou ladnou živostí. Destička z Chlumu má i své tajemství – na jejím rubu byla během konzervace objevena geometrická výzdoba, která ovšem prokazuje starší, ještě halštatskou výzdobnou tradici.

V této souvislosti se zmiňme i o nálezu zásadního nástroje této doby – kovového kružítka, nalezeného v časně laténské kovárně v Tuchoměřicích. S jeho pomocí byly tvořeny tyto překrásné ornamenty. Výzdobné prvky, podobné těm na destičce z Chlumu, můžeme najít i na jiných předmětech, kupříkladu na keramice, bronzových falérách a špercích. Kdo a kdy vlastnil tento šperk? Destičku z Chlumu (pravděpodobně část spony?) je možné datovat do 2. poloviny 5. století př.n.l. a pochází nejspíše z oblasti Porýní. Zajímavé je to, že šperky tohoto typu (typ Weiskirchen) se objevují v mužských válečnických hrobech. Nejedná se ovšem o častý nález a můžeme jen spekulovat, zda se jednalo o specifický odznak poukazující na vyšší společenské postavení zemřelého. Se stejnou pravděpodobností se však mohlo jednat o jiný, nám skrytý význam.

Autor textu: Viktoria Čisťakova
(Národní muzeum)