Zvířata mají od nepaměti mezi lidmi své nenahraditelné místo a nejinak tomu bylo i ve středověku. Člověk zvířata potřeboval především k zajištění potravy, kůží a kožešin, na práci, ale v neposlední řadě také jako společníky v těžkých chvílích a tedy i na cestách. V dnešním díle o středověkém cestování si představíme nejběžnější zvířecí spolucestovatele, především ty z nich, kteří byli využíváni pro nošení jezdců, nákladu a tahu. Jako první se zaměříme na zvířata, která využívaly spíše nižší vrstvy a duchovenstvo a mnozí další - tedy vůl, osel, mula a mezek.