Ženská postava z Revninge

22. dubna tohoto roku nalezl detektorář Paul Uniake na poli v Revninge poblíž dánského města Kerteminde jedinečný nález z doby vikinské – amulet ženské postavy. Nálezce svůj objev komentoval slovy: „Ihned jsem věděl, že je to něco speciálního. Dodalo mi to adrenalin.“ a okamžitě kontaktoval vikinské muzeum v Ladby, které amulet převzalo. Od 28. května je amulet součástí veřejné expozice v témže muzeu, kde bude k vidění přes celé léto.

Postava, která je vyrobena z pozlaceného stříbra, je vysoká 4.6 cm. Frontální pohled kombinuje dvojrozměrné tělo a trojrozměrnou hlavu. Přibližně prostředkem hlavy prochází otvor, díky kterému bylo možné amulet zavěsit jako šperk. O postavě se soudí, že pochází z 9. století. Přestože spatřila denní světlo sotva před měsícem, již si stačila vysloužit přezdívku „Kvinden fra Revninge“ (Žena z Revninge), ačkoli badatelé při označování žena váhají. „Možná stojíte tváří v tvář bohyni Freyji, nebo je to možná muž a tím pádem bůh Frey.“

Identifikace pohlaví přitom naráží na nestejnorodost analogických nálezů. Jak bude ještě řečeno, amulety ženských postav jsou sice vzácné, nejedná se však o nález ojedinělý. Nález nápadně připomíná loňský objev tzv. valkýry z Hårby, taktéž odkryté v Dánsku. Obě tyto postavy mají podobně vyhotovené rysy v obličeji. Podobá se také styl účesu – vlasy jsou zčesány doprostřed zadní části hlavy, kde přecházejí do malého drdolu – což byl typický účes vysoce postavených žen doby vikinské. Avšak jiný nedávný dánský nález, a sice tzv. Ódin z Lejre, vnáší do interpretací „ženy z Revninge“ řadu pochybností. Ten byl totiž interpretován jako pravděpodobná mužská postava, přičemž s naším amuletem sdílí analogické šaty a šperky (náhrdelník). A také švédská soška Ódina z Lindby má výrazně podobné postavení rukou, které v obou případech spočívají na břiše. Pokud vědci o právě vystavené postavě mluví jako o ženě, pak jim jako hlavní určovací znak musel posloužit specifický účes, o kterém se lze oprávněně domnívat, že slouží jako ženský distinktivní rys.

Důležitost nálezu, který má sám o sobě nevyčíslitelnou vypovídající hodnotu jakožto amulet i doklad výjimečného šperkařského umění, tkví také v detailním vyobrazení dobových šatů. Ty mají dlouhé rukávy a dosahují k chodidlům, které zpod nich vykukují. Každá část oblečení má svůj vlastní design; některá je zdobena rýhami, jiná „perlovými šňůrami“ a další kruhovým vytlačováním. Archeolog Claus Feveile z oddělení Krajinné archeologie při Východofynských muzeích (Østfyns Museer) komentoval oblečení takto:

„Oblečení ženy z Revninge je neobvykle detailní a bez pochyb přispěje k diskusi o tom, jak oblečení atd. mohlo vypadat. Na pasu má zjevnou trojlístkovou sponu. Je překvapivé, že ji má umístěnou právě na pasu, když ji v hrobu normálně nacházíme na prsou.“

Amulet ženské postavy představuje jeden ze starších typů vikinských amuletů, které se podle nedávné práce B. Jensena „Viking Age Amulets in Scandinavia and Western Europe“obecně datují od poloviny 9. do konce 10. století, ačkoli Jensen připouští, že se mohly vyskytovat i dříve. Do roku 2010, kdy byla tato práce vydána, bylo evidováno 22 amuletů ženských postav. Devět z nich bylo nalezeno v hrobech, dalších devět bylo nalezeno na sídlištích, tři byly nalezeny bez kontextu a poslední zbývající byl součástí pokladu. Nejvíce amuletů bylo nalezeno v Dánsku a švédském Upplandu a nejčastěji byly vyráběny ze stříbra nebo slitin mědi, ojediněle z jantaru.

Na základě devíti amuletů nalezených v hrobech se lze oprávněně domnívat, že šlo o ženský šperk. J. F. Kershaw, která loni vydala další působivou knihu o vikinských špercích s názvem „Viking Identities, Scandinavian Jewellery in England“, ve své práci píše, že můžeme spekulovat o tom, že předměty jako amulety ženských postav nebo Thórova kladiva byla zavěšována na brože. Internetové články přitom o ženě z Revninge referují jako o náhrdelníku (halssmykke), zatímco B. Jensen ve své práci píše, že některé amulety ženských postav byly nalezeny poblíž pasu zemřelého. Je však pravděpodobné, že byly spíš nošeny viditelně na těle.

Jensen ve své práci kritizuje postup, jakým jsou amulety ženských postav interpretovány. Ženy se zbraněmi nesporně představují valkýry, ale postavy bez zbraní podle něj nelze slepě označovat jako vyobrazení bohyně Frigg nebo Freyji. Musím přiznat, že klasická interpretace mi přijde příhodnější a dokonce se domnívám, že lépe zapadá do Jensenova chápání amuletu, které se pokusím krátce přiblížit.

Jensen amulety nechápe jako předměty, jejichž pomocí lze předejít újmě na zdraví, nýbrž jako reakce na již existující zdravotní problémy. Amulety proto podle něj nelze chápat jako pouhé vlastnictví jedince, ale jako položku v jeho životopisu. Je proto logické, že se předměty stávaly součástí pohřební výbavy. Jestliže někdo nosil předmět, který zde nazýváme amuletem, lze se domnívat, že ve svém životě zažil nějakou zdravotní komplikaci. Jensen zároveň uvažuje, o které komplikace mohlo jít, a udává nactiutrhání a tělesné újmy včetně neplodnosti či znásilnění. Z toho je patrné, že tyto šperky nebyly běžné ani v době vikinské, což výrazně zvyšuje jejich hodnotu.

Pokud tento koncept dáme do souvislosti s Freyjou, bohyní plodnosti, může se nám v hlavě začít rýsovat obraz více než jedenáct století starého příběhu. Lze si představit, že vlastníkem byla kupříkladu neplodná žena. Teorií můžeme nalézt vícero. Stejně tak můžeme vymýšlet nejrůznější důvody, proč byl šperk nalezen na poli, když se nejčastěji objevuje v hrobech nebo poblíž sídel. Byl snad obětován nebo byl ztracen? Jsem si jist, že každý badatel přijde s jinou interpretací. A právě to je na archeologii kouzelné; teorie není nikdy zcela uzavřená, protože se vždy může objevit nález, který vyvolá spoustu nových otázek.

A na úplný závěr se ale také musíme pozastavit nad problémem archeologické etiky. Máme právo zkoumat předměty takto osobního charakteru, když víme, že by nám to majitel nedovolil? A má to cenu vytvářet teorie, když je nikdy neuzavřeme? Máme-li takovéto pochybnosti, může nám být útěchou, že díky každému bezkontextového střípku můžeme poskládat vypovídající skládačku. Tisíce let staré amulety jsou záhadné a s každým podobným nálezem jsme blíže k pochopení světa, v němž tyto jedinečné šperky vznikly.

Autor textu: Tomáš Vlasatý
(Ústav germánských studií FF UK)

Zdroje:
Vikingefigur af sølv fundet i Revninge
Unikt vikingesmykke fundet på Fyn
VIDEO Derfor er vikingesmykke så unikt
Vikingemuseet Ladby
Ekstraordinært fund: Forgyldt sølvfigur fra 800-tallet