Zcela odlišný přístup k propojení „archeologie“ a „umění“ než malíři historické malby, o kterých pojednával předchozí díl seriálu, zaujal Jaroslav Panuška (1872–1958). Ten se sice taktéž zajímal o archeologii jako vědu – byl amatérským archeologem, přátelil se s Josefem Ladislavem Píčem, významným českým archeologem své doby, podílel se na jeho výzkumech, kopal však i sám, vytvářel si vlastní archeologickou sbírku a zkoumané lokality si ve 30. letech dokonce nechával fotografovat z letadla. Více ve třetím díle seriálu Archeologie a umění!
Jako předvánoční dárek pro Vás máme zcela unikátní virtuální výstavu Jak se žilo prvním zemědělcům, která Vás zavede do tajemného světa na počátku neolitu. Objevte kouzlo 3D modeulu neolitické vesničky, pokochejte se nádhernými kresbami rekonstrukcí tehdejšího života a poznejte kořeny naší civilizace!
Slyšeli jste již o připravovaném archeoparku pod Pálavskými vrchy? Další podrobnosti se můžete dočíst v našem novém rozhovoru s Petrem Kubínem, ředitelem Regionálního muzea v Mikulově.
Obzvláště v období adventu si všichni rádi užíváme mihotavý svit svíček a bez elektrického osvětlení si dnes již náš život nedokážeme představit. Čím si však lidé svítili dříve? Bez elektřiny? A dokonce i bez svíček? Všechno se dozvíte v našem novém článku!
Věděli jste, že v pravěku lidé vyráběli lodě i z kůže? A že se čeští experimentální archeologové plavili po moři v monoxylu? Ne? Tak to si rozhodně musíte přečíst náš nový článek o pravěkých plavidlech!
V návaznosti na dvoudílný článek o 
Čtyřúhelníkové valy z doby laténské v Mšeckých Žehrovicích u Rakovníka jsou zájemcům o archeologii jistě dobře známy. Lokalita, jíž proslavila „hlava Kelta“, však není na našem území zdaleka jediná. Pozornost si zaslouží i podobně významné místo, ležící 10 km západně od města Jičína, poblíž vsi Markvartic . Přečtěte si, jak tato "keltská svatyně" mohla vypadat před dávnými staletími a vydejte se s námi na výlet!
Archeologičtí nadšenci si jistě všimli, že objevování pravěké krajiny ve střední Evropě většinou vyžaduje notnou dávku soustředěného pozorování a citu pro terén. O to působivější pro nás pak jsou návštěvy zemí, kde člověka archeologické relikty téměř praští do očí. A jedním z takových míst je i Sardinie, ostrov doslova posetý pravěkými megality.
Proměna vztahu k teplu a světlu mohla být jedním ze spouštěčů lidské civilizace. Člověk přestal být závislý na přírodě, mohl si den a noc přizpůsobit, podle svých potřeb. A o tom, jak se člověk učil si oheň hýčkat, se dočtete v našem novém článku!
Další kapitolu ve spojení „archeologie“ a „umění“ v českém uměleckém prostředí lze nalézt v rámci historické malby, tedy uměleckého proudu především 19. století. Na počátku tohoto století historická malba, která se námětově odpoutala od antických témat a přinesla hledání národního stylu ve figurální malbě, nasměrovala umělce na zájem o národní historii. A zde vznikl prostor pro zobrazování české prehistorie a protohistorie. Více se dozvíte ve druhém díle našeho seriálu!
