Textilních nálezů z pravěké a raně středověké Evropy je poměrně malé množství – doklady textilií známe zejména v podobě přirezlých částí tkaniny na kovových předmětech, velmi vzácně nacházíme různé fragmenty látek. V případě dochovaných kusů oděvu je naše znalost o to menší. V tomto článku se zaměříme na tuniky doby vikinské, zejména na nálezový celek z norského Guddalu.
Misky typu Lublaňských blat, nazývané rovněž misky vučedolské, představují zvláštní tvar keramických nádob, které mají původ ve vučedolském kulturním okruhu na severu Balkánského poloostrova. V Čechách se tyto předměty vyskytují v prostředí kultury řivnáčské, náležející do středního eneolitu.
Korálky patří mezi nejstarší šperky vůbec. V průběhu věků se vyráběly z různých materiálů, měly různou velikost, tvar, nebo barvu. V novém videu představíme skleněné korálky starší doby železné, které jsou typické svoji výraznou žlutou barvou a modro-bílými očky.
Zvláštní místo v okruhu západohalštatského šperku zaujímají takzvané „turbany“ – velké bronzové, z plechu svinuté, duté a jemným dekorem zdobené kruhy, jejichž význam a účel jsou stále zahaleny rouškou tajemna. Nejznámější nálezy pocházejí z konce 19. a začátku 20. století.
Kam lidé schovávali cennosti, pokud je zrovnas neuložili do depotu nebo neztratili? Podívejte se na zajímavý nález peněženky z doby vikinské ze švédské Birky.
Z území Čech pochází jen několik nálezů keramických bubnů, které můžeme považovat za vzácný příklad pravěkých hudebních nástrojů. Keramické bubny jsou datovány do doby středního eneolitu, tedy do doby mezi roky 3450 až 2800 př. Kr.
V archeologické sbírce Národního muzea máme množství artefaktů, které nepocházejí z území České republiky, ale z řady dalších zemí. Příkladem mohou být nálezy pocházející z Lužice, Rakouska, Balkánu, Francie, Skandinávie či Blízkého Východu.
Archeologická sbírka Národního muzea, inv. č. H1-224185−H1-224195
Soubor spondylových ozdob z Kadaně, uložený ve sbírce Národního muzea, byl prvním známým objevem spondylu v Čechách. Co to však spondylový šperk je a co o něm víme? Tímto termínem se v archeologii označují ozdoby zhotovené ze schránek mořských mlžů ostnovek (lat. Spondylus).
Textilních nálezů z pravěké a raně středověké Evropy je poměrně malé množství – doklady textilií známe zejména v podobě přirezlých částí tkaniny na kovových předmětech, velmi vzácně nacházíme různé fragmenty látek. V případě dochovaných kusů oděvu je naše znalost o to menší. V tomto článku se zaměříme na tuniky doby vikinské, zejména na nálezový celek z norského Guddalu.
Misky typu Lublaňských blat, nazývané rovněž misky vučedolské, představují zvláštní tvar keramických nádob, které mají původ ve vučedolském kulturním okruhu na severu Balkánského poloostrova. V Čechách se tyto předměty vyskytují v prostředí kultury řivnáčské, náležející do středního eneolitu.
Korálky patří mezi nejstarší šperky vůbec. V průběhu věků se vyráběly z různých materiálů, měly různou velikost, tvar, nebo barvu. V novém videu představíme skleněné korálky starší doby železné, které jsou typické svoji výraznou žlutou barvou a modro-bílými očky.
Zvláštní místo v okruhu západohalštatského šperku zaujímají takzvané „turbany“ – velké bronzové, z plechu svinuté, duté a jemným dekorem zdobené kruhy, jejichž význam a účel jsou stále zahaleny rouškou tajemna. Nejznámější nálezy pocházejí z konce 19. a začátku 20. století. 
Kam lidé schovávali cennosti, pokud je zrovnas neuložili do depotu nebo neztratili? Podívejte se na zajímavý nález peněženky z doby vikinské ze švédské Birky.
Z území Čech pochází jen několik nálezů keramických bubnů, které můžeme považovat za vzácný příklad pravěkých hudebních nástrojů. Keramické bubny jsou datovány do doby středního eneolitu, tedy do doby mezi roky 3450 až 2800 př. Kr.
V archeologické sbírce Národního muzea máme množství artefaktů, které nepocházejí z území České republiky, ale z řady dalších zemí. Příkladem mohou být nálezy pocházející z Lužice, Rakouska, Balkánu, Francie, Skandinávie či Blízkého Východu.
Podívejte se na video o zvoncovitých pohárech ze sbírky Národního muzea.
