S prezentací torzální architektury, zachované in situ, se dnes můžeme setkat v historických jádrech měst stále častěji. Obnova historických objektů se totiž pouze výjimečně obejde bez zásahů pod stávající úroveň terénu, neboť například technické zázemí provozoven či objekty garáží lze umístit zpravidla jen do podzemních podlaží. Tak dochází k zásahům do historicky unikátních terénních situací, které jsou po provedení archeologického výzkumu nenávratně zničeny. Jedinou možností, jak tyto situace zachovat i pro budoucí generace, je právě jejich zakonzervování in situ, tedy v místě nálezu, a následná prezentace. Je to také nejpřirozenější způsob, jak nález zpřístupnit laické veřejnosti, tedy i té, která obvykle nenavštěvuje muzea a archeologické expozice.
Poznáte, o jaký předmět se jedná?
V neděli 21. října 2012 bude v Nasavrkách slavnostní vernisáží zahájena unikátní archeologická výstava s názvem „Keltové ve východních Čechách". Hlavním cílem této výstavy je seznámit veřejnost s keltskými kořeny v našem regionu. Návštěvníci zde uvidí soubor archeologických nálezů, které zapůjčila muzea z celé ČR a které nebyly dosud nikdy vystaveny společně. Vernisáž proběhne v neděli 21. října od 16:00 hodin ve 2. patře zámku Nasavrky.
Při líčení minulosti naší země hovoří archeologové o desítkách různých kultur, které sídlily v jednotlivých částech Česka před příchodem historicky doložených etnik (tj. Keltů, Germánů a konečně Slovanů). Pojem archeologické kultury je v tomto případě nutností, jelikož se nám nedochovala žádná etnická jména našich dávných předků. Jsou však prameny, které mohou poodhalit zapomenutou minulost – jsou to geografická jména, která v některých případech dokládají nejstarší osídlení naší země. Tato jména pocházejí z jazyků, které zanikly v dávné minulosti, něco z nich však přetrvává dodnes a s nimi přežívají i vzpomínky na naše zapomenuté předchůdce. Z pravěké střední Evropy však známe i ojedinělé pokusy o zápis kratších textů, např. dva texty v písmu podobném egejskému lineárnímu písmu A a B známe z Brna-Obřan či z rakouského Sankt Andrä, případně nápis BOIOS v řecké alfabetě z oppida Manching v Bavorsku a řada keltských nápisů na mincích.
