Bedřich Hrozný se narodil 6. 5. 1879 v Lysé nad Labem. Po maturitě začal Hrozný studovat na vídeňské universitě, kde v r. 1905 habilitoval, v témže roce začal jako první na vídeňské universitě přednášet klínopis. Od 1. 1. 1919 zahájil své působení na pražské filosofické fakultě jako profesor. Bedřich Hrozný je celosvětově známý jako tem, kdo rozluštil chetitské klínové písmo, toto však není pravda – klínové písmo bylo rozluštěno již před Hrozným, on však byl tím, kdo tento jazyk v klínopisných textech rozpoznal. Málo lidí ví, že Hrozný nebyl pouze jazykovědcem, byl rovněž archeologem. V polovině dvacátých let minulého století prováděl archeologické výzkumy v Sýrii a v Turecku. V roce 1929 založil časopis Archív orientální, ten vychází nepřetržitě dodnes. Profesor Bedřich Hrozný zemřel 12. 12. 1952 v Praze.
Poznáte, o jaký předmět se jedná?
Podle definice archeologických pramenů jako „všech faktů vnějšího světa obsahujících nejazykovou informaci o minulém mrtvém sociálním světě, jímž se rozumí takové artefakty, jež jsou spojené s minulým člověkem, neslouží svému původnímu účelu, nebo dalšímu účelu, pro nějž byly adaptovány“ lze odvodit, že se archeologická věda prakticky nezabývá takovými jevy, jako je epigrafika. Ale i přesto nacházíme archeologické prameny, které mohou být interpretovány i jako prameny epigrafické. 
Poznáte, o jaký předmět se jedná?
Geofyzika je jedním z přírodovědných oborů, který studuje fyzikální vlastnosti planety Země. Jako vědní disciplína má celou řadu uplatněné – využívá se např. při geologickém průzkumu povrchu Země, při prospekci ložisek nerostných surovin a v hornictví, v ekologii, ve vojenství či stavebnictví. Své využití našla i v archeologii – zde původně sloužila jen jako pomocná metoda v rámci archeologického terénního průzkumu, později se však etablovala v samostatnou oblast archeologického bádání. Geofyzika v archeologii, též nazývaná archeogeofyzika, je dnes vnímána jako samostatně rozvíjející se oblast aplikované geofyziky.
Poznáte, o jaký předmět se jedná?
