Jan Křtitel Erazim Vocel se narodil 23. srpna 1802 v Kutné Hoře. Jako dědic otcovy živnosti se měl stát pekařem, ale nakonec ho rodiče dali na studia. Tak se mladý Vocel dostal na novoměstské piaristické gymnázium do Prahy, v roce 1822 už navštěvoval přednášky na Filozofické fakultě pražské univerzity. Za studií se především četbou poezie zdokonaloval v českém jazyce a učil lásce k vlasti (jeho předchozí vzdělání bylo německé), sám se pak snažil o vlastní literární tvorbu. Později (1824) přerušil pražská studia a vydal se pěšky do Vídně, kde získal místo vychovatele v šlechtické rodině Černínů z Chudenic, pak v rodině Pallavicinů, Šternberků, v rodině knížete ze Salm-Salmu, u hraběte Kálnokyho a naposledy u hraběte Harracha. Během těchto let měl Vocel příležitost poznat nejen Rakousko, ale i Slovensko, Maďarsko, Moravu, Německo a Holandsko.
Do sekce osobnosti české archeologie přibyl referát o archeologovi a orientalistovi Lumíru Jislovi (1921-1969). 
Dobro není chabé proto, že je pomalé. Je pomalé proto, že nelze potírat zlo zlem... Tato slova napsala Růžena Vacková své sestře v dopise z vězení v roce 1956, v době, kdy měla před sebou ještě jedenáct let věznění. Vyjadřovala zde tak svůj životní postoj, který celým svým životem nesporně naplnila. O neklidném životě profesorky klasické archeologie Vám vypráví náš nový článek.
V našem novém článku se dočtete o jednom z nejvýznamnějších českých archeologů 19. století, který objevil takové slavné lokality, jako Únětice či vrch Řivnáč!
Poznáte archeologa 
Bedřich Hrozný se narodil 6. 5. 1879 v Lysé nad Labem. Po maturitě začal Hrozný studovat na vídeňské universitě, kde v r. 1905 habilitoval, v témže roce začal jako první na vídeňské universitě přednášet klínopis. Od 1. 1. 1919 zahájil své působení na pražské filosofické fakultě jako profesor. Bedřich Hrozný je celosvětově známý jako tem, kdo rozluštil chetitské klínové písmo, toto však není pravda – klínové písmo bylo rozluštěno již před Hrozným, on však byl tím, kdo tento jazyk v klínopisných textech rozpoznal. Málo lidí ví, že Hrozný nebyl pouze jazykovědcem, byl rovněž archeologem. V polovině dvacátých let minulého století prováděl archeologické výzkumy v Sýrii a v Turecku. V roce 1929 založil časopis Archív orientální, ten vychází nepřetržitě dodnes. Profesor Bedřich Hrozný zemřel 12. 12. 1952 v Praze.
Rodištěm nejvýznamnějšího českého archeologa přelomu 19. a počátku 20. století je Mšeno, kde se roku 1847 narodil do rodiny mlynáře. Josef Ladislav Píč začínal svoji kariéru jako gymnaziální a univerzitní učitel a historik novověku, ale pak obrátil svoji pozornost k obdobím starším. Jeho další a nepochybně významnější dílo je neodmyslitelně spjato s Národním muzeem, kde začal od roku 1887 působit jako redaktor Památek archeologických (v té době ještě s přízviskem „a místopisných“), kde mimo jiné záhy zavedl např. první fotografie. V roce 1893 se stal také vedoucím nově vznikajícího samostatného prehistorického oddělení a správcem pravěké sbírky.
Jan Filip zasvětil celý svůj život archeologii a svým rozsáhlým dílem a neobyčejnou aktivitou se tak navždy zapsal do jejích dějin. Působil jako univerzitní profesor prehistorie a protohistorie na FF UK, ředitel Ústavu a semináře pro pravěk a ranou dobu dějinnou, ředitel Archeologického ústavu ČSAV a také jako prezident Mezinárodní unie věd prehistorických a protohistorických. Za svou dlouhou kariéru vychoval mnoho vynikajících archeologů a získal několik domácích i zahraničních vyznamenání.