Bratři Škorpilové

Ladislav (Vladislav Václav) Škorpil, prof. (1853-1918)
Studoval klasickou filologii a slavistiku na Filosofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a později v Lipsku. Mezi lety 1878-1884 působil jako profesor klasických jazyků na gymnáziích v Petrohradě a Jaltě, od roku 1884 také v Kerči na Krymu, kde se roku 1901 rovněž stal ředitelem Státního historicko-archeologického muzea. V okolí Kerče a Tamaně prováděl výkopové práce. Byl členem Carské archeologické komise v Petrohradě, Oděsské archeologické společnosti a spolupracovníkem ruského Archeologického ústavu v Cařihradě. Některé z jeho nálezů skončily jako součást souboru antických starožitností ve sbírce Uměleckoprůmyslového muzea v Plzni.

Karel Škorpil (1859-1944)
Bratr Ladislava Škorpila, zakladatel bulharské archeologie. Studoval na pražské technice a Filosofické fakultě University Karlovy. Původně se věnoval matematice, vyučoval též geometrii, kreslení a zeměpis. Poté odjel se svým bratrem Hermenegildem do Bulharska, kde působil od roku 1882 jako učitel na chlapeckých gymnáziích. Od téhož roku prováděl archeologické výzkumy (Trnov, Varna, Sofie, Preslav, u Trebeniště v Makedonii (s Filovem) a jinde), které publikoval sám, či ve spolupráci s bratrem. Roku 1901 založil ve Varně archeologickou společnost a 1906 archeologické muzeum, jehož správcem se roku 1923 stal. Mezi lety 1908-10 byl rovněž ředitelem místního gymnázia. Zasazoval se o ochranu památek a celkovou osvětu bulharské veřejnosti, při svých cestách zakresloval a sbíral památky (včetně epigrafických), založil dodnes vycházející časopis Izvestija na Varnensko archeologičesko družstvo, byl členem Rakouského, Německého i Ruského archeologického ústavu v Cařihradě, Královské české společnosti nauk a Slovanského ústavu v Praze. Kromě bulharských Izvestijí publikoval články též v rakouských sbornících a u nás v časopise Byzantinoslavica.

Výběr z díla:
Pametnici iz Bălgarsko I.1. Trakija (1888), Pametnici na grad Odesos-Varna (1897), Mogili. Pametnici iz Bălgarsko (1898), Ukreplenija Abobskoj ravniny (Izvestija Rossij. Archem. Inst. V Konstantinopole 10, 1905), Megalitni pametnici i mogilišča. Starini v Černomorskata oblast 1. (1925), Die archaisme Nekropole von Trebenischte am ochrida-See (s Filovem, 1927), Několik archeologických památek z východního Bulharska (se Salačem, 1928), Pohraniční val v jižním Bulharsku (s oběma bratry, Slovanský sborník 3, 1884)

Hermenegild (Hermín) Škorpil, prof. (1858-1923)
Bratr Karla a Ladislava Škorpila, v Praze studoval na technice, přírodní vědy na FF UK a mineralogii a entomologii v Lipsku. Od roku 1880 působil v Bulharsku jako učitel matematiky a přírodopisu na středních školách (Varna, Gabrov, Plovdiv a další). Založil muzeum ve Slivenu (1884) a Ruse (1902), mezi lety 1906-21 řídil Archeologické muzeum ve Varně. Podílel se na založení Varnenského archeologického družstva a spolu s bratrem Karlem se účastnil řady výzkumů, sám odkryl v Džanaver-Tepe u Varny křesťanskou baziliku. Byl rovněž dopisujícím členem Německého, Rakouského i Ruského archeologického ústavu, spolu s Václavem Dobruským pracoval na vytvoření archeologických sbírek Národního muzea v Sofii. Vedle archeologie se nadále věnoval i psaní o geologii a přírodě Bulharska.

Zdroje: 
Dějiny klasické archeologie (skripta)
Sklenář, K. - Sklenářová, Z. 2005: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů, Praha.

Další informace:
Bratři Škorpilové v dokumentárním cyklu Profily na ČT (2007)
Hermenegild Škorpil jako učitel ve Slivenu
Karel Škorpil jako učitel ve Slivenu
 

Autorka: Kateřina Svobodová