Halštatské "turbany"

Na první pohled vypadají bronzové šperky doby halštatské nevýrazně, obzvlášť když si vybavíme jemnou řemeslnou práci etruských nebo řeckých mistrů. Nesmíme ale podlehnout prvnímu dojmu, vždyť i ve střední Evropě vznikaly předměty vynikající umělecké hodnoty. Když se zblízka podíváme na halštatský kruhový šperk, překvapí nás precizní geometrická výzdoba, která je složena z jednoduchých, ale působivých výzdobných prvků – svazky přetínajících se čar, soustředných kružnic, klikatek a jemně rytých linek. Jednoduchý geometrický motiv rozprostřený s pravidelnou rytmikou po celé ploše předmětu, spolu s tvarově minimalistickým šperkem, tvořily harmonický celek vypovídající o řemeslné zručnosti lidu starší doby železné. Sofistikovaná výzdoba halštatského šperku může být srozumitelná a působit moderně i v dnešní době. 

Zvláštní místo v okruhu západohalštatského šperku zaujímají takzvané „turbany“ – velké bronzové, z plechu svinuté, duté a jemným dekorem zdobené kruhy, jejichž význam a účel jsou stále zahaleny rouškou tajemna. Nejznámější nálezy pocházejí z konce 19. a začátku 20. století. Vzhledem k úrovni tehdejších archeologických metod máme o jejich nálezových okolnostech často jen kusé a nepřesné zprávy. Turbany se nejvíce vyskytují na území halštatské mohylové kultury (převážně jižní Čechy), několik exemplářů se však našlo i na území tzv. bylanské kultury (Kolínsko, Kutnohorsko, Českobrodsko a Podkrušnohoří). Výzdoba turbanu se moc nelišila od jiných šperků doby halštatské - plochy jsou zdobeny svazky úhlopříčných čar, různě se proplétajících a seskupených do kosočtverců, doplněných motivem trojúhelníků nebo soustředných kroužků. Turbanovité kruhy se na našem území poprvé objevují v časné době halštatské (HaC – 750 př. n. l.), nicméně jejích největší rozkvět spadá až do následujícího pozdně halštatského období (HaD2/HaD3 – 550-450 př. n. l.). Několik exemplářů se našlo i v pohřební výbavě, která by se dala zařadit do časně laténského horizontu. Turbany se vyskytují ve dvou velikostních variantách – s průměrem 9-13 cm a 17-23 cm. Kruhy různé velikosti se často objevují v mohylách s kostrovým ritem, kde může nálezová situace vysvětlit jejich původní využití. Podle nálezů z bylanského hrobu číslo II z Prahy-Střešovic a z dalších novějších výzkumů je možné soudit, že některé turbany mohly soužit jako nánožní kruhy. Na základě několika starších nálezů byla vznesena teorie ohledně použití některých větších turbanů jako ceremoniální pokrývky hlavy, ovšem novější výzkumy tuto teorii nepotvrdily. Ve větší míře se turbany vyskytují v oblasti loketní nebo vřetenní kosti, což může poukazovat na jejích možnou funkci v roli náramků nebo nápažníků.

Menší kruhy mohly být zavěšeny na opascích nebo dokonce na koňském postroji. Jeden turban (Žákava – Svářeč, okr. Plzeň-jih) nese stopy opotřebování a následných oprav svědčících o jeho intenzivním používání i mimo funerální kontext, pravděpodobně byl součástí rituálního nebo slavnostního kroje. Masivní turbany z jižních a západních Čech souvisejí s módou robustních náramků a nánožníků vyskytujících se v širším kulturním kontextu střední a západní Evropy od halštatu až do časného laténu. Význam velkých turbanů zatím není dostatečně vysvětlen. Vzhledem k jejich masivnímu tvaru můžeme vyloučit každodenní praktické využití. S největší pravděpodobností byly turbanovité kruhy používány v náboženském a/nebo pohřebním kontextu, popřípadě jako symbol moci a bohatství vládnoucí elity.

Autor textu: Viktoria Čisťakova
(Národní muzeum)