Cesta do minulosti Libčan a Hvozdnic

Na jaře letošního roku vznikla nová naučná stezka o šesti zastaveních, které vedou z obce Libčany do obce Hvozdnice u Hradce Králové ve východních Čechách. Stezka nese název „Cesta do minulosti Libčan a Hvozdnic“. Jednotlivá zastavení jsou tvořena tabulemi, které se věnují Libčanské tvrzi, Havranímu vrchu, Kostelu Nanebevzetí Panny Marie, Historii Libčan, Zádušnímu lesu a Historii Hvozdnic. Texty tabulí jsou doplněné o fotografie, archivní kartografická díla, deníkové záznamy a nechybí na nich ani kresebné rekonstrukce. Stezka vznikala z inciativy obce Libčany. Přípravy a realizace se ujala Eliška Horníková, ve spolupráci s Janem Skalou a Lukášem Procházkou z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, pod odbornou záštitou Muzea východních Čech v Hradci Králové (Radek Bláha).

Katastrální území Libčan a Hvozdnic je oblastí, kde máme zaznamenané sídlištní aktivity a na ně navázané pohřební areály z období pravěku a raného středověku. Nejstarší nálezy pocházejí již z mladší doby kamenné. Jedná se zejména o kamenné nástroje a jejich zlomky. V blízkosti Libčan je na jedné z lokalit znám z leteckých snímků i půdorys neolitického dlouhého domu.

Mnohem výrazněji jsou na prezentovaném území přítomny památky z doby bronzové. Konkrétně se jedná o mohylníky ze starší doby bronzové, které se nacházely na katastrálním území obce Libčany. Na sousedním katastru obce Hvozdnice pak bylo nalezeno rozsáhlé žárové pohřebiště ze střední a mladší doby bronzové. Tuto lokalitu v druhé polovině 19. století a na počátku století následujícího zkoumali významní badatelé, jako například kněz Václav Krolmus a archeolog Josef Ladislav Píč. Další archeologické nálezy hvozdnických hrobů byly zkoumány teprve v nedávné době. Do roku 2017 zde archeologové z hradeckého muzea odkryli více než 150 hrobů. Jejich datace byla určena na přelom střední a mladší doby bronzové a do průběhu mladší doby bronzové.

Další památky z období pravěku jsou známy i z okolí severně nad obcí Libčany, kde bylo nalezeno několik desítek kamenných broušených nástrojů a v terénních náznacích se zde do nedávné doby nacházely i mohyly. První výzkum na této lokalitě provedl místní farář Jan Kašpar, který nálezové situace zaznamenal do svého deníku. Ten na lokalitě nalezl i mincovní depot datovaný do konce 13. století. Jednalo se o několik tisíc stříbrných mincí, tzv. brakteátů. V dokumentaci, kterou J. Kašpar vytvořil, se můžeme dočíst i o slovanských kostrových hrobech, které byly uložené pod mohyly. Tyto pohřby byly datované do období 9. a 10. století.

V oblasti dnešních Hvozdnic byla rovněž zjištěna sídlištní aktivita z mladší doby železné (doba laténská) a v závěru raného středověku jedna z poloh sloužila jako pohřebiště místnímu obyvatelstvu. Celkem zde bylo nalezeno kolem 80 hrobů, které pocházejí z druhé až třetí čtvrtiny 11. století. Ještě v tomto století však pohřebiště zaniklo a postupně se patrně mohlo přesunout do oblasti dnešních Libčan. I zde bylo zachyceno tzv. řadové pohřebiště období raného středověku. V části zvané Havraní vrh se pohřbívalo až do přelomu 12. a 13. století, poté se pohřbívání přesunulo do centra dnešní obce k nově vybudovanému románskému kostelu Nanebevzetí Panny Marie.

V obci Libčany je, kromě jiných významných staveb, doloženo také sídlo nižší šlechty. Prvními doloženými majiteli této tvrze jsou Jan a Václav z Roudnice, a to k roku 1398. Jelikož Libčany neměly stálého majitele, vlastnilo sídlo i několik majitelů najednou. Tvrz se nacházela na malém návrší kosočtvercového tvaru o rozměrech 26 x 29 metrů, které se nalézalo uprostřed rybníku. Počátky sídla datujeme do 13. století, avšak z pahorku pochází několik starších střepů, které lze datovat již do 10. století. Tato nálezová situace dokládá zaniklé slovanské sídliště, které bylo narušené terénními úpravami pro budování tvrze. Ze samotné tvrze tak pochází keramika datovaná do 14. a 15 století. Mezi dalšími nálezy lze zmínit zlomky kachlů z kamen.