Jeskyně Theopetra v Thesálii (Řecko)

Jeskyně Theopetra, jejíž název by se dal do češtiny přeložit jako Boží kámen nebo Boží skála, se nachází nedaleko podstatně známějšího komplexu klášterů Meteor. Jeskyně leží v nadmořské  výšce přibližně 280 metrů na vápencovém vrchu v těsném sousedství stejnojmenné vesnice. Mnozí archeologové na lokalitu upozorňovali již v 70. letech 20. století. Systematický archeologický výzkum byl však zahájen až koncem 80. let a trval do roku 2006. Od té doby se pod vedením dr. N. Kyparissi-Apostolika (athénský Ústav pro paleoantropologii a speleologii) vrátili řečtí archeologové na místo ještě několikrát, aby zde provedli krátkodobé výzkumy. Jedná se o archeologickou lokalitu zpřístupněnou veřejnosti teprve nedávno. Poprvé byla otevřena  v roce 2009, záhy však byla z důvodu dalšího výzkumu uzavřena a ke znovuotevření došlo až na podzim roku 2010.

Dosavadní výsledky výzkumu vzbuzují patřičnou pozornost především mezi archeology specializujícími se na dobu kamennou v Řecku. Nálezy z Theopetry rozhodně nemění obraz řecké prehistorie, ale mohou jej významně obohatit. Jedním z hlavních přínosů výzkumu bylo jednoznačné potvrzení přítomnosti člověka na území Thesálie dříve než v neolitu a také skutečnost, že analýzy DNA z nalezených kosterních pozůstatků prokázaly určitou souvislost mezi mezolitickými a neolitickými obyvateli jeskyně. Sice existovaly i jiné indicie, které osídlení Thesálie ve starších obdobích naznačovaly, ale i tak byl dříve mezi některými odborníky rozšířen názor, že jako terminus postquem pro osídlení Thesálie lze s jistotou považovat až mladší dobu kamennou.

Mezi nálezy prokazující přítomnost člověka v jeskyni před obdobím neolitu patří otisky šlépějí starých okolo 130 tisíc let. Objevení a datování těchto otisků vyvolalo značné diskuze nejen mezi řeckými archeology. Jejich stáří je řadí mezi nejstarší otisky chodidel v Evropě a archeologové vedou debaty o tom, kdo je mohl zanechat. V současnosti se často hovoří o neandrtálcích. V případě jedné šlépěje bylo určeno, že se s největší pravděpodobností jednalo o dítě ženského pohlaví, jehož levé chodilo bylo zahaleno a jedná se tak o příklad šlépěje „obuté nohy“.

Z jeskyně pochází také četné kosterní nálezy. Velmi diskutovaným se stal objev skeletu ženy datovaný do závěrečného období mezolitu (okolo roku 7500 př. n. l.). Tato kostra není rozhodně nálezem nejstarších kosterních pozůstatků v jeskyni, ale archeology zaujala především z toho důvodu, že právě období střední doby kamenné není v Thesálii dostatečně dobře doloženo. Skutečnost, že se skelet dochoval v téměř neporušeném stavu, vedla k jeho zakonzervování a vystavení in situ.

V roce 2010 byla ve světovém tisku oznámena informace o zdejším objevu údajně nejstarší kamenné stavby vytvořené člověkem. Pomocí metody opticky stimulované luminiscence bylo stáří zdi odhadnuto na více než 23 tisíc let. V této době probíhala poslední fáze doby ledové a někteří odborníci se proto domnívají, že tato stavba měla uchránit obyvatele jeskyně před nepříznivými klimatickými podmínkami. Proti označení stavby jako nejstarší na světě se záhy začali ozývat někteří zahraniční archeologové. Dnes tak není zcela jisté, zda-li zeď nedaleko vchodu do jeskyně zaujímá světové prvenství, rozhodně však patří mezi nejstarší dochované intencionálně člověkem zhotovené stavby. Jedno prvenství však zatím Theopetře náleží – byl zde nalezen dosud nejstarší doklad využití ohně člověkem na území Thesálie.

V jeskyni bylo také nalezeno množství štípané industrie jak z paleolitu, tak mezolitu a neolitu. Zajímavé jsou i nálezy broušených kamenných seker, různých ozdob a šperků. Z mladší doby kamenné poutají na sebe pozornost odborníků také nálezy zdobených a nezdobených střepů (přibližně 40 tisíc fragmentů) a antropomorfních i zoomorfních idolů. Bohužel tyto a další zajímavé nálezy si nemůže návštěvník jeskyně prohlédnout. V současnosti sice probíhají jednání o vytvoření stálé expozice v blízkosti lokality, ale vzhledem k ekonomické situaci v Řecku zůstávají plány na zřízení menšího muzea nerealizovány. Navzdory tomu i tak stojí jistě jeskyně Theopetra za prohlídku, protože malý počet nálezů, které jsou v jeskyni k vidění, je vynahrazen jejich jedinečností a obrovským významen pro studium prehistorie na Balkáně.

Autorka: Pavla Drápelová