Vikingové, žijící přibližně mezi lety 800 – 1050, vždy přitahovali pozornost odborné i laické veřejnosti. V očích se však většině lidí obvykle jevili jako krutí severští válečníci raného středověku, kteří rozsévali zkázu všude, kde se objevili. Svým vzhledem měli připomínat pravé zarostlé severské barbary, kteří bojovali občas dokonce i nazí. Bývali považováni za krvežíznivé jedince, kteří drancovali, znásilňovali, zabíjeli, vypalovali kostely, kláštery a nedodržovali žádné přísahy. Jejich největší touhou bylo zemřít hrdinskou smrtí, která by jim zajistila věčný život v sálech Valhally, kde „udatní žijí na věky“. Je toto ale vše, co o nich lze říci? A jak moc se podobné představy zakládají na pravdě?

Jak už to bývá s podobně zažitými stereotypy, jedná se o velký mix faktů a fikce. Po důkladnějším nastudování dostupných archeologických i písemných pramenů, zvláště severských ság, se pak Vikingové začnou velmi rychle měnit z pouhých krvežíznivých barbarů na obdivuhodné mořeplavce a kolonizátory, kteří dosáhli břehů Severní Ameriky o několik stovek let dříve, než se vůbec narodil Kryštof Kolumbus, jemuž se tedy vlastně neprávem přisuzuje objevení nového kontinentu. Vikingové však ještě před tím osídlili také Faerské ostrovy, Island a Grónsko. V neposlední řadě byli rovněž úspěšnými obchodníky, svým způsobem zakladateli prvních měst a velmi schopnými zemědělci. V tomto světle se snaží Vikingy prezentovat i tvůrci výstavy Vikings: Life and Legend, kterou lze až do 22. června spatřit v Britském muzeu v Londýně.

Se svou širokou nabídkou muzeí, kde povětšinou bývá vstup zdarma, poskytuje Londýn velmi bohaté kulturní vyžití a lze ho jistě doporučit jako vhodný cíl pro váš výlet. Britské muzeum navíc kromě obvyklých volně přístupných sbírek otevírá i různé specializované výstavy, které i přes vyšší cenu vstupného opravdu stojí za vidění. Do této skupiny se rozhodně řadí i výstava Vikings: Life and Legend, kterou jsme se rozhodli navštívit a podělit se tak s Vámi o tento jedinečný zážitek.

Jedná se o obrovský projekt, na kterém se podíleli odborníci pocházející nejen z Britských ostrovů, ale i z Dánska a Německa. Cílem tvůrců výstavy bylo představit tento severský národ v reálnějším světle a seznámit veřejnost s jejich duchovní i materiální kulturou. Vikingové jsou zde také srovnáváni i s ostatními kmeny a národy raně středověké Evropy, především s Anglosasy, Franky a Slovany, se kterými navazovali pravidelné kontakty. Toto srovnání poukazuje na vzájemné podobnosti v kultuře a rovněž na fakt, že se Vikingové svými „sklony k násilí“ od ostatních příliš nelišili.

Vikings jsou také první výstavou konající se v nově otevřené Sainsbury Exhibitions Gallery, která byla dokončena počátkem roku 2014. Byla navržena tak tak, aby jednotlivým návštěvníkům umožnila se lépe soustředit na vystavené předměty. Návštěvníci jsou navíc do síně vpouštěni po menších skupinkách v krátkých intervalech a nehrozí tedy, že se budete uvnitř mačkat a neuvidíte na vystavené předměty. Případné čekání si můžete zpříjemnit bližším seznámením s několika artefakty, které vám z blízka rád představí některý z pracovníků Britského muzea a na které si budete dokonce moci sáhnout. Lze si také zapůjčit hlasového průvodce namluveného v běžných světových jazycích. Fotoaparáty ale radíme nechat schované ve vašich brašnách, neboť pořizování jakéhokoli záznamu je zde přísně zakázáno. Pokud byste ale měli o focení na této výstavě opravdu vážný zájem, je zde možnost domluvit se přes webové stránky Britského muzea na výjimce.

Během prohlížení výstavy budete pohlceni neuvěřitelným množstvím zdobných motivů vystavovaných předmětů, které mají z velké části jednu věc společnou – motiv lodi. Lodě představovaly ve vikingském světě základ celé kultury, točilo se okolo nich vše důležité, co si jen člověk dokáže představit. Někdo by mohl namítnout, že loď představuje pouhý dopravní prostředek, pro Vikingy však jejich lodě byly něčím mnohem víc. V žádném jiném období skandinávské historie nebyla společnost s loděmi tak propojená, jako v době vikingské. Byly všudypřítomné, objevovaly se v umění, ve víře i výzdobných symbolech; představovaly nejužívanější dopravní prostředek jak po moři, tak po řekách. Jejich konstrukce byly tak dokonalé, že jimi inspirovaly celé řady stavitelů lodí i v mladších obdobích. Některé sloužily svým pánům dokonce i po smrti, známe celou řadu vikingských pohřbů v lodích, o kterých nás kromě archeologických pramenů informují i písemné prameny, např. tzv. Zápisky (v originále Risale) arabského diplomata Ahmada Ibn Fadlána žijícího v 10. století, jehož příběhem byl inspirován slavný film Vikingové (v originále 13th Warrior) z roku 1999. Ibn Fadlánovo poselstvo se osobně setkalo se švédskými Vikingy, kteří připlouvali za účelem ochodu po Volze na území dnešního Bulharska. Jeho prostřednictvím se nám zachovalo mnoho detailů z vikingské každodennosti, dokonce i řádné pohřbívání náčelníka, jemuž byl Ibn Fadlán osobně přítomen.

Lodní tématiky si lze všimnout hned po příchodu do prvního sálu, kde návštěvníky jistě zaujme velká stříbrná brož s motivem lodi z dánského ostrova Fyn a dva dřevěné modely lodí z Hedeby a Dublinu. Lodě se zde jako výzdobný motiv objevují téměř všude, od šperků přes mince i náhrobní stély. Nezůstávejme ale pouze u zdobných motivů, jakkoli jsou krásné. Neméně zajímavé jsou i fyzické součásti lodí, kterých se vystavuje nemalé množství. Jde především o různé hlavice, které zdobily příď téměř každé lodi tehdejší doby, vesla a pozůstatky umělecky vyřezávaných boků. Výstavě ovšem dominuje obří sál s doposud největší objevenou vikingskou lodí měřící neuvěřitelných 37 metrů. Roskilde 6 (datována pomocí dendrochronologie přibližně do roku 1025) byla objevena roku 1996 v prostoru přístavu královského městečka Roskilde, které patří mezi nejstarší středověká města v Dánsku. I když se z původního plavidla zachovala přibližně jedna pětina, lze si vcelku dobře představit, jakou lodí Roskilde 6 bývala. Vyrobena byla z dubového dřeva, tedy z nejsilnějšího a nejodolnějšího materiálu, který se ke stavbě vikingských lodí používal.

Velkou dominantou výstavy jsou dozajista zbraně a další výbava jednotlivce. Najdeme zde rozsáhlé sbírky mečů všech velikostí a v různém stavu, od kompletně zachovalých až po cílené deformace pro účely pohřbu. Kromě klasických skandinávských mečů jsou zde také často zastoupeny francké meče, které byly do Skandinávie importovány i přes hrozbu tvrdých trestů, neboť francké zákoníky přísně zakazovaly Vikingům prodávat nejenom zbraně, ale i koně. Oblíbenými zbraněmi byly také sekery, kopí a oštěpy, mnohdy zdobené podobně jako meče. Z ostatní výbavy je možné si prohlédnout několik vikingských štítů a přileb, kroužkové zbroje a součásti koňských postrojů, zejména udidel, přezek a třmenů. K vidění jsou také bohatě zdobené ostruhy pro jezdce, od měděných až po zlaté.

Všudypřítomným prvkem celé výstavy jsou i již výše zmíněné šperky. Lze se tu setkat s obyčejnějšími korálkovými náhrdelníky z jantaru či skla, ale i se zlatými a stříbrnými nákrčníky, náramky a hlavně brožemi. Ty velikostně kolísaly, z těch menších šlo převážně o nálezy do 5 cm až po ty největší, např. 12,2 cm širokou předvikingskou brož zdobenou zlatem, stříbrem a jantarem, pocházející z přelomu 7. a 8. století a nalezenou ve skotském Hunterstonu. Jedná se o naprostý unikát, neboť kromě dalšího zdobení má na sobě také runový nápis „tuto brož vlastní Melbrigda“ ve staré norštině. Jméno nositele je ovšem keltské. Doslova největší ozdobou celé výstavy je 38 cm dlouhá jehlice s křížovou hlavicí pocházející z 10. - 12. století. K samotné jehlici patřily navíc také tři 71 cm dlouhé řetízky se závěsky. Z ostatních druhů šperků jsou zde zastoupeny také slovanské a francké náušnice, náramky a další drobnosti, které také velmi často potkáváme tzv. pokladech zlomkového stříbra, kterých je na výstavě k vidění hned několik. Jednu se zpravidla o soubory kompletních i rozlámaných stříbrných šperků a mincí, které byly ukládány ve formě depotů (pokladů) do země na horší časy. Zlomkové stříbro se začalo hojně objevovat během 10. a 11. století, kdy po navážení sloužilo jako platidlo.

Konec výstavy uzavírá patrně jeden z nejpůvabnějších nálezů svého druhu, šachové figurky ze skotského ostrova Lewis na Vnějších Hebridách. Kompletní soubor čítá devadesát tři figurek vyrobených kolem roku 1150 z mrožích klů a velrybích kostí, kam patří osm králů a královen, patnáct jezdců, dvanáct věží, devatenáct pěšců a šestnáct střelců, kteří jsou zde tradičně vyobrazeni jako biskupové. Za pozornost zde stojí skupinka tří pěšců okusujících si své vlastní štíty. Severské ságy popisují toto chování jako součást proměny vikingského válečníka do „berserka“ (od slova „berserkr“, medvědí košile; popř. „bare serk“, bez košile a brnění; či björneserk, člověk oděný ve zvířecí kůži) tedy bojovníka, který vynikal svou absolutní zběsilostí, zuřivostí a apatií k bolesti. Tomuto stavu měla předcházet konzumace jistých druhů bylin, které způsobovaly neovladatelné záchvaty hněvu a činily muže neobyčejně silným a odolným vůči bolesti a únavě. Před bitvou měli bojovníci upadat do stádia extáze, během které okusovali své štíty a následně se vrhali bezhlavě do boje často oblečeni pouze do půli těla nebo jen ve zvířecích kůžích.

Tato ojedinělá expozice dává jedinečnou možnost shlédnout opravdové poklady národních muzeí několika států zároveň a blíže tak poznat jedno z nejzajímavějších období lidské historie. Z výstavy si odnesete poměrně ucelený pohled na danou problematiku a zapomenete na většinu stereotypů, které jsou s Vikingy spojovány. Celkový zážitek také umocňují citáty ze severských Ság, tematicky rozmístěné mezi vitrínami tak, aby dokonale ladily s vystavovanými předměty a přibližovaly atmosféru doby vikingské.

Pokud vás výstava zaujala, doporučujeme zamluvit si vstupenky co nejdříve online na webových stránkách Britského muzea zde, nebo na emailové adrese tickets [at] britishmuseum.org.
Výstavu je možné navštívit od soboty do čtvrtka v době mezi 10.00 – 17.30, v pátek se zde můžete zdržet až do 20.30.

Autorka textu: Martina Smetánková
(Ústav pro archeologii FF UK)

Literatura a obrázky:
Vlčková, J. 2006: Encyklopedie mytologie germánských a severských národů. Praha.

Williams G. - Pentz, P. - Wemhoff M. (eds.) 2014: Vikings: life and legend. London.

Fotogalerie vybraných předmětů z výstavy

The British Museum

Adams, T. 2014: Vikings: Life and Legend review - a stirring tale of shock and oar. The Guardian [online]

Nepřehlédněte fantastickou videoupoutávku na výstavu!