Stonehenge v novém hávu. Reportáž k nově otevřenému návštěvnickému centru

Stonehenge je jednou z nemnoha památek, kterou zná snad každý, kdo má zájem o minulost. Takových klenotů není mnoho, tato pravěká památka byla odedávna opředena mnoha mýty a spojována s různými kulty. Osídlení v okolí Stonehenge je doloženo již od období mezolitu. První struktury, které je možné spojit s dnes proslaveným kruhem, jsou datované do období neolitu, jedná se o kruhový příkop o průměru asi 110 m. Nejslavnější část komplexu představuje památka z přelomu eneolitu a starší doby bronzové. V roce 1986 byla zapsána na světový seznam kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o kruh stojících kamenů, přes které jsou položené kamenné překlady. Stavba se však nezachovala v úplnosti. Původně bylo patrně jak stojících kamenů, tak překladů 30, průměr tohoto kruhu je 33 m. Uvnitř kruhu se nachází podkova z pěti trilitů (dva stojící kameny s kamenným překladem), tato podkova má průměr 14 m. Kolem kamenného kruhu uvnitř příkopu pak byl vztyčen kruh skládající se z menších, tzv. modrých kamenů, které byly pravděpodobně dopraveny až z Walesu. Pochopitelně jednoznačný účel kamenné stavby, na kterou bylo vynaloženo obrovské úsilí, není znám. Celá stavba je orientována tak, že za rovnodennosti vychází slunce uprostřed prostředního z trilitů vnitřní podkovy a je v zákrytu z tzv. „heel stone“ (osamocený kámen stojící mimo kruh).

Do nedávna měla za úkol na návštěvníka udělat dojem jen tato památka jako taková. Při běžné prohlídce se návštěvník dostal pouze ke kamenné stavbě a měl k dispozici audioprůvodce, dojem ze stavby pak trochu rušila hlavní silnice vedoucí v těsné blízkosti areálu. V prosinci roku 2013 se však situace zásadně změnila. Ve vzdálenosti 1,5 míle od samotného Stonehenge bylo otevřené návštěvnické centrum, které poskytuje velké množství informací o samotném areálu a jeho proměnách v dějinách. Zasazuje jej do širokého kontextu jiných nalezišť v okolní krajině a také způsobu života v dané době. Samotná budova návštěvnického centra je pak pěknou ukázkou moderní architektury.

V rámci návštěvy nově postaveného návštěvnického centra vchází každý nejprve do kruhové místnosti, kde je svědkem věrné videoprojekce budování a proměn Stonehenge a následně také astronomických jevů, které bylo možné v kamenném kruhu pozorovat. Vzhledem k tomu, že většina z nás se do kamenného kruhu v den rovnodennosti nedostane, je tato videosimulace v životní velikosti příjemnou náhražkou skutečného pozorování.

Samotná archeologická expozice je pak rozdělena na lokalitu před vznikem Stonehenge; na období, kdy byla tato stavba používána; období poté, co byla opuštěna a konečně na dějiny bádání o Stonehenge. Celkově lze expozici charakterizovat tím, že bylo myšleno spíše na kvalitu, než na kvantitu a tak je vystavovaných předmětů rozumné množství, jejich úkolem není návštěvníka utahat, ale ilustrovat jednotlivé etapy osídlení. Expozice prezentuje jednak problematiku výstavby a proměn samotného kruhu, ale také život lidí v jejím okolí. Výrobní aktivity doložené v těsné blízkosti, život lidí od neolitu do doby bronzové obecně i konkrétní lidi, jejichž pozůstatky byly získané výzkumem pohřebiště v blízkosti naleziště. Velmi zajímavá je místnost věnovaná dějinám bádání. První písemné zmínky o Stonehenge pocházejí údajně již z římských časů. Úvod do dějin bádání začíná pestrou směsicí citátů, vážících se ke Stonehenge, nejstarší z nich jsou středověké. V samotné místnosti jsou pak vystavené jednak první materiály dokumentující Stonehenge a také různé suvenýry z dob minulých. Vylíčené je chápání památky v minulosti a proměny její interpretace až do dnešních dnů.

Poté, co návštěvník vyjde z poutavé expozice, vstupuje do pravěké vesničky, která bude otevřena o velikonočním víkendu. Předlohou pro ni byly pozůstatky sídliště nalezeného archeologickým výzkumem v r. 2007 v těsné blízkosti. Kromě staveb několika domů a ohrazení si velkou pozornost zaslouží model kamene v reálné velikosti a především stejné hmotnosti (28 tun) jakou mají některé z kamenů použitých na výstavbu kamenného kruhu. Na kameni je možné si vyzkoušet, jak obtížné je jím pohnout, nejdříve vlastní silou a pak navolením počtu dalších pomocníků. Tak si může každý návštěvník vyzkoušet, za jakých podmínek by byl schopný kamenem manipulovat. Od neolitické vesničky odjíždí v pravidelných intervalech výletní vláčky, které návštěvníky zavezou k samotnému Stonehenge. V rámci areálu jsou označená další archeologicky významná místa jako woodhenge, „dráha“, mohylník a jiné. Jsou tam více či méně nápadné pozůstatky po činnosti pravěkých lidí, anebo moderní označení tam, kde byla taková činnost zjištěna archeologickým výzkumem (např. Woodhenge), tato místa si mohou návštěvníci v případě zájmu prohlédnout pěšky.

Celkově lze modernizaci areálu Stonehenge označit za vynikající počin. Obrovské množství informací, které lze na místě získat, různorodé způsoby prezentace i památka samotná způsobí, že zatímco před rokem by na její návštěvu bohatě stačila hodinka, nyní je lepší počítat s půl dnem stráveným v minulosti. V případě, že by se někdo z Vás na Stonehenge chystal, je vyžadována rezervace vstupenek po internetu, na místě je za vyšší cenu každý den k prodeji jen několik míst. Některé kameny náchylné k spadnutí byly zabetonovány do terénu, i přes to návštěvníci nesmí přecházet v těsné blízkosti kamenů, ale musí se zdržovat v bezpečné vzdálenosti, přístup dovnitř kamenného kruhu je možný pouze v období oslav rovnodennosti.

Celé centrum je pochopitelně co možná nejvíce přizpůsobeno i návštěvě lidí s různými druhy postižení. Po silném zážitku je možné se občerstvit v moderním bufetu a také nakoupit pestrou paletu suvenýrů v místním obchůdku, anebo rovnou vyrazit na návštěvu dalších kamenných památek v okolí.

Další informace o Stonehenge je možné získat na oficiálních stránkách památky, tam jsou jak praktické informace k prohlídce (jako jsou ceny vstupenek a otvírací doba), tak ke stažení různé interaktivní kvízy určené hlavně mladším návštěvníkům. Dále je možné se obeznámit s okolím památky za použití interaktivní mapy. Samozřejmostí jsou i základní informace o Stonehenge.

Autorka textu: Katarína Čuláková
(Archeologický ústav AV ČR Praha, v. v. i.)

Další obrázky si můžete prohlédnout v galerii: