Antropomorfní soška z Chabařovic

Archeologická sbírka Národního muzea, inv. č. H1-126980

Torzo neolitické sošky z Chabařovic, foto L. Káchová

Neolitická plastika nepatří na území Čech mezi časté archeologické nálezy. Je jí mnohem méně než na Moravě, což odpovídá známému trendu, že od Předního východu směrem na západ těchto nálezů ubývá. Antropomorfních neolitických sošek (či spíše jejich torz a fragmentů) se našly v Čechách pouze asi čtyři desítky (Remišová Věšínová 2009). Za jeden z nejzajímavějších exemplářů můžeme jistě považovat právě sošku z Chabařovic, která se nachází ve sbírce Národního muzea.

Zlomky sošky byly objeveny během výzkumů v Chabařovicích na Ústecku v roce 1964 v sídlištní jámě kultury s lineární keramikou. Soška s největší pravděpodobností představuje mužskou postavu (vzácněji zpodobňovanou než ženskou), ze které se zachoval takřka celý trup a celá levá noha, chybí hlava, krk, obě paže, pravá noha a u levé nohy pata a prsty. Takto dochované torzo měří 23 cm, původní výška sošky se pohybovala kolem 30 cm. V rámci kultury s lineární keramikou se torzo řadí mezi největší a nejlépe zachované.

Rozvinutá výzdoba z torza sošky, kresba H. Vittková  

Povrch sošky je zdoben rytými liniemi. Tato výzdoba může být interpretována vícero způsoby, buď jako znázornění oděvu, popřípadě ozdob či jako malování anebo tetování těla. Kromě dekorativního významu nelze samozřejmě vyloučit ani další symboliku výzdoby spojenou s funkcí sošky.

Detailní prozkoumání, které na sošce provedli M. Lička s M. Hložkem (včetně počítačové tomografie: Lička - Hložek 2011, pdf článku najdete v příloze) přineslo řadu informací, např. o technologii výroby sošky. Zdá se, že soška byla nejprve vytvořena z jednotlivých částí (trup, paže, nohy), které byly pak zkompletovány. Podle zbarvení povrchu zřejmě ležela soška během výpalu v ohništi nejspíše na zádech, v konečné fázi procesu pak částečně překrytá popelem a uhlíky. Otázkou je, jestli figurka samostatně stála, neboť to rozkročení nohou u rovně stojící postavy spíše neumožňuje. Na sošce byly dále identifikovány stopy porušení, které by naznačovaly její zničení z rituálních důvodů po použití.
 

Soška z Chabařovic představuje svým tvarem, výzdobou i zachovalostí výjimečný exemplář neolitické plastiky, ke kterému neexistují bližší analogie. Ostatně téměř všechny nalezené antropomorfní sošky datované do kultury s lineární keramikou jsou jedinečnými, neopakujícími se díly, což v poslední době bývá bráno jako argument pro podporu hypotéz o existenci kultu či uctívání předků a interpretaci sošek právě jako sošek předků.

Torzo sošky z Chabařovic, kresba H. Vittková

Literatura:
Lička, M. - Hložek, M. 2011: Antropomorfní soška kultury s lineární keramikou z Chabařovic, okr. Ústí nad Labem, Archeologie ve středních Čechách 15, 35-49 (v příloze).
Remišová Věšínová, K. 2009: K problematice interpretace antropomorfní plastiky neolitu, Praehistorica 28, 145-175.
 

Autor: Lucie Vélová
(Národní muzeum)