Lázeňské městečko Toušeň

Vydejme se společně do polabské obce na soutoku Jizery a Labe, do lázeňského městyse Toušeně, kde historie žije na každém kroku, a to doslova. Pokud se totiž procházíme Toušení a jejím okolím, procházíme se též po archeologických situacích, které zde vznikaly po většinu období pravěku i středověku.
Do Toušeně je nejlépe vyrazit vlakem či autobusem buď z Čelákovic, nebo z Brandýsa nad Labem. Lákavé je také vyzkoušet síť polabských cyklostezek, které vedou podél labských břehů nenáročnou, rovinatou krajinou.

Hradištko
Na východním okraji obce se nalézá hradiště v poloze zvané příznačně Hradištko, které bylo osídleno zejména v pozdní době kamenné – eneolitu (řivnáčská kultura) a raném středověku. Na Hradištko se dostaneme, pokud vyrazíme z centra obce po hlavní silnici směrem na Čelákovice. Leží na samém konci intravilánu. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou. V posledních letech se však opakují pokusy, do určité míry úspěšné, lokalitu této ochrany zbavit. V bezprostřední blízkosti hradiště i přímo na něm probíhá, zejména od nedávné doby, celá řada stavebních zásahů soukromníků na jednotlivých parcelách, která památku postupně ničí (ovšem i ve starší době byla lokalita narušena např. stavbou toušeňské vodárny).

Návrší při pohledu z jižní strany nepůsobí nijak monumentálně. Jestli však vrch obejdeme, dostaneme se pod příkrý svah, do míst, kde v době fungování pravěkého výšinného hradiště tekla řeka Labe. Dnešní Labe (mj. následkem regulace v první polovině minulého století) protéká upraveným korytem o několik desítek metrů dále. Odsud kopec působí již strměji. Při posuzování polohy lokality hraje určitou roli i tok řeky Jizery. Ta se sice v dnešní době vlévá do Labe nedaleko Hradištka, avšak ještě ve středověku se soutok těchto dvou řek nalézal dále na západ u Staré Boleslavi. Situace před několika tisíciletími mohla být ještě jiná (a jistě i byla, neboť je nepravděpodobné, že by si řeka udržela v této rovinaté, písčité krajině totéž koryto). Pokud ze severu hradiště chránil prudší svah a zejména řeka Labe s četnými zákruty a meandry (čehož se lze dovtípit při pouhé pochůzce terénem), jak byla tedy chráněna jižní strana, odkud jsme přišli?

To odhalily archeologické výzkumy, které zde proběhly jak v 70. letech 20. století, tak i před několika lety (v obou případech je provádělo Městské muzeum v Čelákovicích pod vedením Jaroslava Špačka). V průběhu výzkumů bylo zjištěno pravěké opevnění složené ze dvou rovnoběžných příkopů. Archeologické nálezy můžeme doplnit raně novověkými písemnými prameny, ze kterých vysvítá, že se pod Hradištkem jižním směrem nalézal rybník a mokřady. Ty zde jistě existovaly již ve středověku a pravděpodobně i v pravěku. Rybník musel být založen nejpozději počátkem novověku, kdy se rybníkářství stalo oblíbeným odvětvím hospodářství.

Je tedy snadno pochopitelné, že se v takto výhodné poloze usídlovali lidé již od doby kamenné. První hradiště na „Hradištku“ vzniklo ve čtvrtém tisíciletí před Kristem. Archeologický výzkum zde objevil zbytky opevnění z eneolitu, několik polozahloubených chat (polozemnic), řadu sídlištních objektů (jam), stovky kamenných a kostěných předmětů a zlomků keramických nádob. Mezi unikátní nálezy patří zlatá záušnice řivnářské kultury, kostra mladé dívky v keramické nádobě z konce starší doby bronzové a keltská spona z doby laténské.

V raném středověku sloužilo Hradištko jako slovanské hradiště. Z tohoto období pocházejí hroty šípů, ocílka ke křesání jisker a vzácná dětská železná ostruha velkomoravského typu. Tyto všechny nálezy můžeme najít vystavené ve stálé expozici či uchovávané v depozitáři Městského muzea v Čelákovicích.

Autorka textu: Thanh Pham Thi
(Ústav pro archeologii FF UK)

Literatura a další zdroje:

Boháčová, I. 2003: Topografie lokality. In: I. Boháčová (ed.), Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, Mediaevalia Archeologica 5, Praha.
Čtverák, V. – Lutovský, M. – Slabina, M. – Smejtek, L. 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách, Praha, 158.
Králík, J. 2009: Městys Lázně Toušeň. Průvodce lázeňským místem a okolím. Čelákovice.
Sádlo, J. – Červinka, Z. 2004: Přírodní poměry okolí Čelákovic: krajina, vegetace, člověk. In: J. Špaček (ed.), 100 let Městského muzea v Čelákovicích. Sborník studií vydaný ke 100. výročí založení muzea, Čelákovice.

Muzeum Čelákovice
Stálá expozice a odborná evidence Městského muzea v Čelákovicích.