Archeologie a umění - 2. díl

Další kapitolu ve spojení „archeologie“ a „umění“ v českém uměleckém prostředí lze nalézt v rámci historické malby, tedy uměleckého proudu především 19. století. Na počátku tohoto století historická malba, která se námětově odpoutala od antických témat a přinesla hledání národního stylu ve figurální malbě, nasměrovala umělce na zájem o národní historii. A zde vznikl prostor pro zobrazování české prehistorie a protohistorie.

Hledání národních prehistorických dějin
Prvotní, pouze námětová inspirace, například v díle Antonína Machka (1775–1844) Dějiny české v obrazích, se rozvinula v díle Josefa Mánesa (1820–1871), který při tvorbě ilustrací ke královehradeckému rukopisu (obr. 1) již studoval starožitnosti, tedy archeologické nálezy uložené v muzeích. Jistě díky snaze o historickou věrohodnost výjevů, která byla dobové umělecké tvorbě vlastní. Výtvarné zpracování starožitností však odráželo soudobý stav vědy, která většinu archeologických sbírkových předmětů Národního muzea považovala za pozůstatky po Slovanech. A tam, kde Mánesovi scházel inspirační materiál (v jeho dílech se objevují například kamenné sekeromlaty či mlaty se žlábkem), např. u oděvu, uchyloval se k napodobování slovenských horalských národopisných prvků.

Prvek, který je příznačný pro uměleckou tvorbu tohoto období, způsob využívání starožitností i stav tehdejšího poznání, je Želenická spona. (obr. 2) Ta se objevuje již v dílech Josefa Mánesa, je naznačena například i na výše zmíněné kresbě Záboj a Slavoj v úvalu. Spona, která je unikátním nálezem a její původ není bezpečně osvětlen do dnešní doby, však v 19. století nebyla správně pochopena. Místo oděvní spony byla zobrazována jako přívěšek slovanských hrdinů. Toto její použití převzal i další malíř, Mikoláš Aleš (1852–1913). Ten ji jistě neznal pouze z Mánesových výjevů. Sám Aleš byl amatérským archeologem a v archeologických kruzích se pohyboval a s odborníky problematiku diskutoval a samotné nálezy, pro Alše reálie, studoval. Neomezil se pouze na zobrazování Želenické spony (obr. 3). Do svých děl zakomponovával i převážně halštatskou keramiku či žezlo z Býčí skály (obr. 4). To vše lze nalézt v jeho dílech Píseň na Tursku, Samo, Libušina věštba, Žalov, v cyklu Život starých Slovanů a mnoha dalších, ale i v dílech jiných umělců z generace Národního divadla, například na výjevu Píseň slávy od Josefa Tulky z výzdoby Národního divadla. Zobrazování Želenické spony se však nevyhnulo ani sochařství. Josef Václav Myslbek (1848–1922) ji kupříkladu použil na své soše Záboj s varytem (obr. 5).

Umělci, kteří čerpali inspiraci z muzejních sbírek pro své národní historické výjevy, tak ke své tvorbě přistupovali velice pečlivě, s cílem dosažení co největší věrohodnosti. Jejich snaha však byla bohužel poznamenána soudobým stavem a vyspělostí lidského poznání vlastní minulosti. Cestou již jistější historické věrohodnosti se vydal výše zmíněný J. V. Myslbek, snad v důsledku určitého posunu vědeckého poznání, snad díky větší názornosti zobrazených reálií. Pro své dílo sousoší sv. Václava použil jako předlohu přilbu ze svatovítského pokladu, zvanou svatováclavskou a zbečenský třmen ze sbírek Národního muzea. Nepokračoval zde ani v tradici slovanských oděvů vycházejících ze slovenského lidového oděvu, ale zvolil dlouhé splývavé draperie, více odkazující k reálnému středověkému oděvu (obr. 6).

Pozn.: Článek vznikl na základě odborné studie „Archeologie v umění. Poznámky k historii zobrazování pravěku v českém uměleckém prostředí v kontextu Národního muzea“ uveřejněné v časopisu Muzeum 1/2014, kde jsou přímo uvedeny všechny konkrétní zdroje a citace.

Autorka textu: Marie Opatrná
(Národní muzeum)

1. díl seriálu si můžete přečíst zde.

Pokračování příště...

Literatura:
Huig, M. 1996: Historická malba v Čechách. Praha: SPH, NG, 1996, s. 15.

Schäfer, J. - Turek, R. - Neústupný, J. 1954: Pravěké náměty v umění, Praha: NM, s. 8

Lutovský M. 2006: Slovanský dávnověk a česká archeologie 19. století. In: Slovanství a česká kultura 19. století, Praha: KLP, s. 223.

Sklenář K. 2000: Archeologie a pohanský věk. Praha: Academia, s. 83.

DČVU III/1, Praha: Academia, 2001, s. 315

DČVU III/2, Praha: Academia, 2001.

 Další obrázky ve fotogalerii: