Mšecké Žehrovice a okolí. Krajem „keltské hlavy“, keltských kovářů a černých náramků.

Krásná krajina v sobě skrývá nesmírné archeologické bohatství, jehož symbolem je světově známá kamenná plastika z doby posledních století před Kristem...

„Keltská tvář z Čech“ – tak nazval svůj článek v Obzoru prehistorickém již v roce 1946 prehistorik Ivan Borkovský. Týkal se tehdy nedávného nálezu opukové plastiky hlavy Kelta, výtvarným provedením v celém keltském světě tak unikátního, že se rychle stal nedílnou součástí všech zahraničních publikací o dějinách umění (obr.1). Do té doby nevýznamné místo, malá pískovna na katastru Mšeckých Žehrovic, se stalo naráz světově známým. Samozřejmě bylo během dalších let pečlivě prozkoumáno, již hned po nálezu kamenné hlavy v roce 1943, pak v roce 1968 a zejména výzkumem pražského archeologického ústavu probíhajícím v létech 1979 – 1988.

Dnes je naleziště v krásné krajině v zalesněném areálu obory, chránící stádo muflonů a částečně je oplocují koňské výběhy farmy s názvem Ranč u Soudného potoka (obr. 2). Kolem plotu obory vede naučná stezka, kde se na již omšelých plechových panelech můžete dočíst o keltské výrobě švartnových (lignitových) předmětů ze zdejší suroviny a zdejším keltském železářství. Leží na táhlém hřbetu v poloze Na Libeni (nebo V Oborách), poměrně vysoko - 421–434 metrů nad mořem. Objevený rozměrný čtyřúhelníkový areál byl dlouho spojován s představou keltského kultovního okrsku, právě na základě slavného nálezu hlavy héroa, patrně významného předka tehdejší místní keltské komunity, snad druida, jak tomu nasvědčuje znázorněný účes. Dnes stále ještě nepřehlédnete sypaný hlinitý val, vysoký 0,5 m až dva metry, chránící nepravidelnou velikou plochu o rozměrech 194 x 94 x 188 x 90 m (obr. 3). Jeho existenci předcházela dřevěná ohrada vybudovaná kolem roku 200 př. Kr. Před valem byl vyhlouben ze tří stran příkop, ještě dnes o šířce až 6 m a hloubce až 2 m. Uvnitř ohrazené plochy byla někdy po roce 200 př. Kr. vybudována prostorná dřevěná stavba ze svislých kůlů s proutěnou armaturou omazanou upravenou hlínou, o rozměrech přibližně 13,5 x 10 m, později ji nahradil objekt roubený, doplněný řadou dalších objektů (obr. 4). Zřejmě zde stálo sídlo keltské elity, dvorec, k jejímž povinnostem patřily i aktivity religiózní a ceremoniální, jednoduše řečeno, místo mohlo být také významným kultovním areálem i shromaždištěm. Pravděpodobně se také mohlo nalézat u trasy důležité cesty. Areál byl opuštěn kolem roku 100 př. Kr.

Severovýchodním směrem na mírném svahu širokého údolí nad potokem stála ve 3. století př. Kr. (stále jsme v tzv. době laténské spojované s Kelty) také vesnice, to bylo období ještě před vybudováním valů, mohla zabírat až 10 hektarů. Byl zde prozkoumán dřevěný dům, polozemnice a jámy různých účelů. Kromě zemědělství a chovu dobytka zde kvetlo specializované řemeslo – výroba magických černých náramků a dalších ozdob ze švartny, těžené na nedalekých výchozech kounovské kamenouhelné sloje (obr. 5). Kromě toho zde žili hutníci a kováři (obr. 6).

Na severním svahu nad Červeným rybníkem v poloze „Kaštanka“ byla zjištěna jiná keltská osada z 3.–2. stol. př. Kr., rovněž s dílnami na zpracování švartny a objevenou hutnickou pecí. Mohla mít rozsah kolem 6 ha. Další železářská osada byla objevena v poloze Na vrchu zhruba na stejné rozloze a další vesnice i na sousedních katastrech Čelechovic, Mšece a dalších místech. Celá oblast se specializovala na železářskou výrobu a výrobu ze švartny. Se švartnovými náramky se ve 2. stol. př. Kr. obchodovalo, pravděpodobně jim byla přisuzována magická moc a byly distribuovány na Moravu i na Slovensko a Dolní Rakousko, jak o tom svědčí nálezy z hrobů. Ano, jsou to ty náramky, jak o nich praví Poutníci v jedné písni: „….švartnový náramky jak smůla černý…“.

Chcete-li se dozvědět něco více o životě a všedních dnech keltských obyvatel, navštivte také půvabné Městské muzeum v Novém Strašecí!

Autorka textu: Jarmila Valentová
(Národní muzeum)

Literatura:
Blažková, K. – Sedláček, F. – Stolz, D. – Stolzová, D. 2011: Příběh nejkrásnější keltské hlavy. Pohled do života Keltů nejen na Novostrašecku. (obrázky 2, 3, 5, 6)

N. Venclová 1998: Mšecké Žehrovice in Bohemia. Archaeological background to a Celtic hero. 3rd-2nd cent B.C. Sceaux (Kronos Editions). (obrázek 4)

Další obrázky (zdroje viz literatura):