"Šaty dělaj Kelta" aneb Jak probíhala tvorba oděvů pro výstavu Ve stínu Olympu

Pro výstavu „Ve stínu Olympu“, která nyní probíhá v nové budově Národního muzea v Praze, bylo potřeba ušít několik kusů autentických oděvů na figuríny, představující obyvatele řeckého domu a keltské obyvatelstvo našeho území v pátém století př. n. l. Oproti antické oblasti, kde máme poměrně jasnou představu o tom, co a jak tehdejší lidé běžně nosili, z území České republiky nemáme dochovány žádné písemné nebo minimum obrazových pramenů, které by nám rekonstrukci zjednodušily. Občas se sice podaří archeologům odkrýt nálezy textilií, které pomáhají v poznání typů tkanin, ale vždy se jedná pouze o drobné útržky veliké jen několik cm, které nikterak nepoukazují na střihy. Nejpočetnější nálezy tkanin a zobrazení lidí pocházejí z oblasti mimo našeho území, např. z Rakouska nebo Německa, které tehdy spadaly do stejné kulturní sféry a bylo je tedy možno pro rekonstrukci vzhledu a typu oděvu využít (Obr. 1).

Všechny textilie, které můžete ve výstavě na figurínách vidět, byly utkány pod dohledem archeologa ručně Romanou Lobodovou (Obr. 2) z pravé ovčí vlny. Ve všech případech bylo použito k následnému šití lněných nebo vlněných nití, což máme opět doloženo archeologickými nálezy.

Na základě studia dostupných pramenů byl vytvořen návrh oděvu keltské ženy a muže (viz fotogalerie). Díky skutečnému objevu ženského oděvu z 3. století př. n. l. (Obr. 3) víme, že se ženy halily do svrchních šatů tubulovitého střihu, které spínaly na ramenou. Nazýváme je tzv. peplos, což je slovo řeckého původu označující v antickém světě právě oděv tohoto střihu a způsobu řasení. Nic nám nebrání v úvaze, že pod svrchními šaty se mohly nosit i haleny, minimálně v chladnějších dnech.

Figurína ženy pocházející ze středních společenských vrstev je tedy oblečena ve spodní halenu s tříčtvrtečními rukávy, nijak nezdobenou, přes kterou má na ramenou sepnuty svrchní šaty, které jsou v pase převázány stuhou. Hlava je kryta rozměrným vlněným závojem polokruhovitého střihu (viz fotogalerie). Spodní halena z vlněné látky v keprové vazbě je ve světle hnědé barvě s melírováním. Svrchní šaty jsou utkány z vlny v plátnové vazbě se vzorem tzv. „kohoutí stopy“ (viz fotogalerie), okraje látky jsou lemovány úzkou tkanicí utkanou na čtyřech čtvercových destičkách (karetkách) v přírodní barvě ovčí vlny. V pase jsou převázány středně hrubou tkanicí s geometrickým vzorem zhotovenou na hřebenovém stávku (viz fotogalerie).

Keltští muži podle dobových písemných pramenů nosili dlouhé úzké kalhoty (tzv. braccae), tuniku a vlněný plášť obdélného tvaru, který mohl být zdoben tkanicí utkanou na hřebenovém nebo destičkovém stávku nebo jednoduchou výšivkou z barvené příze. Na hlavě nosili čepice různých tvarů a velikostí. Konečná podoba (Obr. 4) byla rekonstruována na základě studia ikonografických pramenů z našeho a přilehlého území – jedná se o kombinaci typů oděvu znázorněných na sponách z Manětína – Hrádku, kterou mohou návštěvníci vidět přímo ve výstavě a dvou rakouských nálezů – z Dürrnbergu a Imstu (viz fotogalerie).
Figurína muže je oblečena v úzkou lněnou halenu, dlouhé vlněné kalhoty a přes sebe má přehozen rozměrný vlněný plášť. Pokrývka hlavy je vyrobena z plsti, lemována odřezkem tkaniny v diamantovém kepru (viz fotogalerie). 

Výběr tkanin byl proveden opět na základě studia dochovaných fragmentů (viz fotogalerie). Jelikož má figurína představovat muže z vyšší společenské třídy, byla vybrána tkanina s výrazně barevnými vetkávanými pruhy, jejíž variace je utkána z pravé ovčí vlny v plátnové vazbě. Oděv je doplněn replikami koženého opasku s bronzovou záponou  a železného nákrčníku, který zhotovil podle předloh z Cítolib Petr Ondroušek (Obr. 5).

Pokud vás toto téma zaujalo, zveme vás na komentovanou prohlídku výstavy s názvem Poznání textilní výroby Keltů utkané z archeologických, ikonografických a písemných pramenů, která se bude konat 19. února 2013. Výklad podá Kristýna Urbanová, která se textilnictvím v pravěku dlouhodobě zabývá a je autorkou návrhů rekonstrukcí oděvů. Těšíme se na vás i na vaše dotazy!

Autorka: Kristýna Urbanová

Fotogalerie: