Úspěšné výstavy Národního muzea s archeologickou tématikou z posledních let:
Lovci mamutů
Lety do minulosti
Staré pověsti české
Ve stínu Olympu
Lovci mamutů (11. 10. 2006 - 2. 9. 2007)
V letech 2006 a 2007 připravilo NM úspěšnou výstavu Lovci mamutů, na které spolupracovaly i Moravské zemské muzeum v Brně - Pavilon Anthropos, Archeologický ústav Brno, Muzeum Východních Čech a Centrum experimentální archeologie Všestary.
Kdy žili lovci mamutů? Období lovců mamutů, které uvedl ve známost E. Štorch svojí dodnes velice čtivou knihou, spadá do střední části mladého paleolitu (cca 30 - 20 tisíc let před současností). Jedná se o období absolutně největšího rozmachu paleolitické civilizace. Středem tehdejšího kulturního světa se stal region Moravy, Rakouska a Slezska. Již nikdy poté neurčoval tento region vývoj kultury takovým způsobem, jako v tomto období. Celá tato kultura dostala jméno podle moravské lokality - pavlovién.
Lovili a žili i u nás Vzhledem k tomu, že velká část nálezů této kultury pochází z území našeho státu, chtěli jsme představit nálezy z uvedeného období české i světové veřejnosti. V České republice se nalézají takové lokality jako Dolní Věstonice, Předmostí u Přerova, Pavlov a Petřkovice, kde je v současnosti doložena výroba nejstarší keramiky na světě, tkaní nejstarších tkanin, výroba uměleckých předmětů výjimečných kvalit a velice složitý duchovní život s doklady šamanismu a dalších specializovaných druhů lidského konání.
Lovci na výstavě Výstava byla založena na prezentaci nejkvalitnějších uměleckých děl a předmětů denní potřeby tak, aby mohla být celá společnost představena ve své komplexnosti. Dalším poutačem výstavy byly modely v životní velikosti z Centra experimentální archeologie ve Všestarech u Hradce Králové. Bylo možné shlédnout rekonstrukce jak zvířat a lidí, tak i jejich pracovních nástrojů a lidských obydlí. Byly prezentovány i výsledky antropologického průzkumu kosterních pozůstatků našich gravettienských předků. Větší pozornost byla například věnována slavnému „trojhrobu“ z Dolních Věstonic. Obrazové rekonstrukce pocházely od malíře Libora Baláka, který je vytvořil na základě nejnovějších vědeckých teorií a archeologických nálezů.
Jak to na výstavě vypadalo? Výstava probíhala ve třech hlavních výstavních sálech budovy Národního muzea na Václavském náměstí a byla koncipována do tří logicky i fakticky oddělených částí: 1. vstup - duchovní svět a umění 2. boční sál - přírodní svět, lov a získávání obživy 3. boční sál - svět domova - obydlí a život vesnice Celou výstavou prolínaly speciální světelné a zvukové produkce evokující život v dávnověku.
Výstava představila komplexní společnost a přírodu doby, která patří mezi kulturní vrcholy historie střední Evropy, v několika úrovních seznámila s magií a rituály, životem i smrtí našich předků.
Bylo k vidění:
Originály nejvzácnějších sbírkových předmětů (Věstonická Venuše, Předmostecká Venuše, figurka Muže z Brna), které se svým významem rovnají korunovačním klenotům
Repliky pracovních nástrojů a obydlí, modely lidí a zvířat v životní velikosti (např. také replika mamuta)
Ukázky pravěkých řemesel
Život v pravěké vesnici
Instruktážní filmy:
Stavba modelu mamuta
Výroba štípané industrie
Vydělávání kůží
3D Ukázka tvarových odlišností lebky gravettienského a současného člověka
Z médií:
Lety do minulosti (24. 10. 2007 - 13. 1. 2008)
Výstava přiblížila široké veřejnosti výsledky rozsáhlých výzkumů, zaměřených na poznání historie evropské kulturní krajiny prostřednictvím leteckého průzkumu. Tomuto druhu výzkumu věnují některé evropské země (zejm. Anglie, Německo, Polsko, Maďarsko, Itálie či Slovensko) v posledních letech velkou pozornost a daná výstava přinesla nejnovější výsledky dosažené právě v této oblasti archeologie. Výstava zahrnovala především velkoformátové barevné letecké fotografie, seřazené v jednotlivých vitrínách jak tématicky, tak podle zemí, ve kterých byly pořízeny. Doplněna byla navíc mj. projekcí filmových záběrů z letadla, na kterých jsou zachyceny např. objevy z ptačí perspektivy učiněné na našem území i v zahraničí v posledních letech, a také některé proslulé archeologické lokality (megalitické památky, mohyly, hradiště aj.). Výstavu doprovázely i různé exponáty trojrozměrné, vztahující se k tématu, dále mapy, plány apod.
Z médií:
Staré pověsti české (6. 10. 2010 - 7. 7. 2011)
Poslední velká výstava v historické budově před její rekonstrukcí, kterou pořádala zejména Knihovna Národního muzea. Ke spatření byly mimo jiné i cenné archeologické nálezy z raného středověku, například předměty ze slavného kolínského hrobu knížete z 9. století či šperky z pohřebiště ve Staré Kouřimi apod.
Výstava pak putovala do Muzea knihy ve Žďáru nad Labem (více zde).
V současné době je výstava v upravené podobě k vidění v Muzeu města Ústí nad Labem (28. 5. 2015 - 31. 1. 2016).