Co nabízí okolí Litomyšle?

Město Litomyšl leží na pomezí Čech a Moravy. Tak jako mnoho míst v jejím okolí se může pyšnit množstvím odkazů našich předků. První zmínka o tomto městě, konkrétně o litomyšlském návrší, kde nyní probíhá archeologický výzkum, se objevuje již v Kosmově kronice.

Město se postupně rozvíjelo podél známé obchodní cesty, později zvané Trstenická stezka. Statutu města využívá Litomyšl od roku 1259 a dodnes se zde zachovala spousta pamětihodností minulosti, které stojí za to vidět. Město se pyšní známými rodáky, jakými jsou například český muzikolog a historik Zdeněk Nejedlý nebo světoznámý skladatel Bedřich smetana, jehož rodný dům lze v Litomyšli navštívit i dnes. Nachází se uvnitř zámeckého komplexu. Celý areál renesančního zámku je obklopen mnoha barokními budovami a překrásnou rozlehlou zahradou. Není proto divu, že spadá pod ochranu UNESCO.

Nejnovější archeologické výzkumy na litomyšlském návrší probíhají v rámci revitalizace tohoto místa a měly by skončit v průběhu roku 2013. Sondy byly vyhloubeny mimo jiné v kočárovně, jízdárně, konírně a stájích a také v parku, prvním nádvoří, předzámčí a kostelu, pivovaru, piaristické koleji a zároveň se opravuje sousední budova muzea.
Archeologové objevili středověký hřbitov, který je datován do 13. – 15. století. Raritou zůstává, že téměř polovina ze zatím 90 nalezených koster patří dětem. Mezi nejzajímavější objevy na hřbitově patří hromadný hrob dětí ve věku šesti až osmi let.
Kostry nejsou jediným středověkým nálezem, který archeologové odkryli. Na prvním nádvoří zámku objevili jednu z nejstarších keramických dlažeb v České republice a v piaristické koleji našli mnoho drobných, ale přesto zajímavých nálezů, jako jsou psací brka, medailony, účetní záznamy nebo mince.
 

Pokud kroky návštěvníka zavítají do Litomyšle, neměl by opomenout navštívit známý litomyšlský zámek. Zprvu dřevěný, po husitských válkách kamenný hrad byl nakonec v zámek do konečné podoby, jakou známe dnes, vystavěn v roce 1581. Tato špička renesance je známá sgrafitovou výzdobou omítek –„psaníčky“. Údajně se zde nevyskytuje žádný motiv více než jedenkrát. V současné době je přístupno 13 místností, zámecká kaple, barokní zámecké divadlo a od roku 2010 také labyrint zámeckého podzemí, který se rozléhá pod areálem zámku, také zámeckým parkem a pivovarem. Nicméně tato prohlídka je fyzicky poměrně náročná a není příliš vhodná pro malé děti. Za to se náramně hodí pro dobrodruhy, kteří rádi vyhledávají adrenalinovou zábavu.
Podrobnější informace lze získat na webových stránkách zámku.

Ačkoli je prohlídka renesančního zámku velmi zajímavá, poučná a romantické duši lahodící, pouhých 12 km od Litomyšle, nedaleko Kozlova, se nalézá pravěká osada Křivolík. Zde se návštěvník s minulostí setká nejen v rámci výkladu, ale může si ji vyzkoušet na vlastní kůži. Z Litomyšle je nejlépe vypravit se autobusem do České Třebové. Odtud se můžete vydat po zelené turistické značce a na rozcestníku Uhrovy doly se vydat po modré a pokochat se tak krajinou Orlické pahorkatiny.

Každý návštěvník v osadě Křivolík zažije cestu od počátku existence člověka až do raného středověku. Osada je zaměřena na budování pravěkých staveb. Takto jsou veřejnosti představeny poutavou formou poznatky, kterých archeologie dosáhla. Díky těmto objeveným poznatkům si účastníci mohou vyzkoušet práci s hlínou, dřevem, proutím a jinými materiály tak, jak s nimi pracovali lidé v dávné minulosti. Také se naučí pracovat s technologickými zařízeními, například pecí na tavení bronzu. Zkusí si zpracování železa či výroby vápna nebo dřevěného uhlí a také si mohou zkusit vypálit keramiku, kterou si mohli sami vyrobit.
Osadníci se také zapojí do chovu tamějších zvířat. Seznámí se s dvěma ovečkami, beránkem, kozou s kozlíkem a „vlkopsy“. Díky tomu všemu budou návštěvníci součástí nejen budování osady, ale také pomohou ověřit technologie, jejichž postup archeologové předpokládají a jinou metodou než experimentální si ho důkladně prověřit nemohou.
V okolí Křivolíka stojí také domek malíře Maxe Švabinského, jehož sgrafito je například na štítě Pecháčkova statku v Kozlově.

Můžeme také navštívit rotundu sv. Kateřiny, která se nachází na pravém břehu řeky Třebovky. Tamější lidé nazývají rotundu „Kostelíček“ a v ulici, která se kroutí mezi domečky pod rotundou, se každoročně na svátek svaté Kateřiny slaví tzv. Jabkancová pouť.Tato pozdně románská rotunda, v jejímž okolí se nachází hřbitov, je opředena mnoha legendami a pověstmi a z jejích zdí proto dýchá tajemství. Jedna z pověstí vypráví, že se na místě, kde dnes rotunda stojí, zjevila sv. Kateřina. Ve své zástěře měla kameny a přála si, aby jí zde byla vystavěna kaple. Lidé jí sice chtěli vyhovět, ale začali stavbu stavit na jiném místě. Co však ve dne postavili, to bylo do rána zbořeno. A tak jim nezbylo nic jiného, než se podvolit a kapli na místě, které si sv. Kateřina vybrala, postavit. Tato stavba je nejen nejstarší v celém Pardubickém kraji, ale je zároveň jedinou dochovanou románskou rotundou ve východních Čechách.
Odborníci se domnívají, že byla postavena ve spojitosti se založením města v první polovině 13. století. Dosud se ovšem spekuluje o tom, kdo ji postavil. Během let své existence byla několikrát přestavována. Ze 14. století pochází křížová klenba v apsidě, kde nalezneme stylizované lidské tváře. I o jejich účel a motiv je do značné míry neznámý. Podle další pověsti, která je s rotundou spjata, by mohla jedna tvář patřit donátorovi a druhá staviteli. V 16. století byla rotunda doplněna zvonicí a její omítka pokryta sgrafity. V roce 1743 byly přistavěny 2 předsíně, které sloužili mimo jiné k ukládání pohřebních potřeb a náčiní, a také kostnice, kam se ukládaly kosti ze zrušených hrobů přilehlého hřbitova. O téměř sto let později byly obě, tehdy už značně zchátralé, předsíně zbořeny a místo nich byla postavena předsíň nová, v duchu klasicistního stylu. Ať už rotundu postavil kdokoli, její kouzlo stojí za to zažít na vlastní oči.
 

Odkazy k výletu:
Zámek Litomyšl
Pravěká osada Křivolík
Rotunda sv. Kateřiny v České Třebové
 

Autorka: Kristýna Malinková
(Ústav pro archeologii FF UK v Praze)

Štítky: 

Komentáře

Přidat komentář