Krajem Blanických rytířů

V kraji pod Blaníkem
Bájná hora Blaník se tyčí nad městysem Louňovicemi pod Blaníkem do výšky 638 m n.m. Nejlepší cesta do Louňovic je z Vlašimi, kam se nejlépe dostanete autobusovou či vlakovou dopravou. Odtud jezdí přímý autobus do Louňovic pod Blaníkem, Vlašim je od Louňovic vzdálená 9 km a cesta autobusem trvá v průměru 23 minut.

Když přijedete do Louňovic autobusem na náměstí, uvidíte hned kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně gotický. Další dominantou na louňovickém náměstí je barokní zámek z roku 1652, kde nyní sídlí Podblanické muzeum a vedle něho se nachází Včelařské muzeum Podblanicka. Po prohlídce muzea stojí určitě za námahu výšlap na Velký Blaník, kde na samotném vrchu této hory stojí rozhledna. Odměnou Vám bude výhled do širé krajiny. Při pěkném počasí, je odtud vidět až do Prahy. Kdo bude mít ještě dost sil, může si vyšlápnout i na Malý Blaník, který je vzdálen zhruba 500 metrů.
První písemný záznam o dnešním městysu Louňovicích pod Blaníkem pochází z roku 1149 v souvislosti s premonstrátským klášterem.Tento klášter rozbořili roku 1420 husité, kteří poté ovládli celou oblast. V roce 1679 se v Louňovicích pod Blaníkem narodil hudební skladatel vrcholného baroka Jan Dismas Zelenka. Na jeho poctu se zde každoročně koná koncert v rámci festivalu Podblanický hudební podzim. Místo jeho rodiště připomíná pamětní deska.

Muzeum v Louňovicích
Muzeum se nachází v budově louňovického zámku na náměstí, jehož provozovatelem je Obecní úřad Louňovice pod Blaníkem prostřednictvím místního infocentra (tamtéž).
K vidění je zde stálá expozice s názvem Nejstarší dějiny Louňovic pod Blaníkem ve světle historicko-archeologického výzkumu. Výstava podává v úplnosti celý výsledek 25letého archeologického výzkumu jak v Louňovicích, tak i na obou Blanících. Výstava je rozdělena do 4 sálů. První sál je věnován národní hoře Blaníku a památkám, které tam byly objeveny. Za shlédnutí určitě stojí „Blanický poklad“, který byl na Velkém Blaníku nalezen v létě roku 1962, jehož unikátem je tolar Rudolfa II. nesoucí letopočet 1606. Druhá místnost obsahuje nálezy z doby počátků louňovického kláštera a osady ve 12. a 13. století. Hospodářský vrchol kláštera ve 14. a 15. století a poté jeho náhlý zánik na počátku husitských válek dokumentuje v archeologických nálezech třetí sál. Poslední, čtvrtá, místnost se nachází v rondelu louňovického zámku a jsou zde nálezy z doby po zániku kláštera roku 1420, kdy se začaly Louňovice vyvíjet v dnešní městečko.
Vedle zámku se nachází také Muzeum včelařství Podblanicka, založené roku 2003. Velká část expozice je věnována dokladům o včelařství na Podblanicku, literatuře a odborným časopisům. Mezi nejvzácnější exponáty patří figurální úl z 18. století a mladší úl z konce 19.století. Také je zde samostatná část expozice věnující se propagaci „Českého medu“.
Podrobné informace o obou muzeích naleznete na webových stránkách Louňovic pod Blaníkem.

Malý Blaník
Na Malý Blaník se dostanete po téže silnici jako na Velký Blaník směrem na Načeradec. Vzdálen od Louňovic je Malý Blaník 1,9 km. Leží v nadmořské výšce 564 m.n.m.
Do dějin vstoupil Malý Blaník v historické době, kdy se stal známým poutním místem. Pozůstatkem poutní tradice je dnes již zřícenina kaple sv. Maří Magdaleny. Délka kaple činí 23,4 m a šířka 16,6 m. Má zachovalé vysoké zdi představující v půdorysu, skoro do elipsy sestavený osmistěn s přistavěnou sakristií (Radoměrský, 1966). Datována byla do 18. století. Vystavena byla okolo roku 1753. Před touto kaplí stála na Malém Blaníku starší kaple téhož zasvěcení. Podle písemných zpráv se zde konala mše 22.července. Kaple na Malém Blaníku stála rozhodně již v roce 1658.
Pavel Radoměrský zde 20 metrů od zříceniny kaple v roce 1961 učinil nález: v hloubce asi 30 cm pod povrchem objevil pozůstatky ohniště s přepálenou směsicí hliněné mazanice, s cihlami a mezi tím i zlomky renesančních kachlů vedle několika zlomků černých tuhovaných nádob z pálené hlíny. Kachle podle motivů i způsobu zpracování náleží do 2. poloviny 16. století.
Malý Blaník je volně přístupný v jakoukoliv dobu.

Velký Blaník
Velký Blaník je od Louňovic vzdálen 1,4 km po hlavní silnici směrem na Načeradec. Jeho nadmořská výška je 638 m.n.m.
Na samotném vrcholu byla v roce 1941 postavena rozhledna se 107 schody, která svým tvarem má připomínat husitskou hlásku. Rozhledna je dnes přístupná a můžete zde zakoupit drobné občerstvení i suvenýry. Přes vrchol Velkého Blaníka vede naučná stezka „S rytířem na Blaník“, která je ukončena geologickou expozicí. Stezka je velmi poutavá, pro děti zábavná, a obsahuje celkem 17 zastavení a 14 infopanelů.
Velký Blaník je nejen symbolem blanických rytířů, kteří v hoře spí, nýbrž také nejvýchodnější hradiště s kamennými valy a systémy opevnění.
V roce 1940 zde provedl výzkum Miloš Šolle z Archeologického ústavu. Odkryty byly tři zahloubené objekty – chaty, dále pozdně halštatský a středověký materiál. Další povrchový průzkum zde provedl Jaroslav Špaček v roce 1971 v jihozápadní části areálu hradiště. Nalezl zde 4 žernovy a keramický materiál (pozdně halštatské až laténské období – HD-LA Reinecke).
Tomáš Durdík pro svůj článek provedl na Velkém Blaníku povrchový průzkum v roce 1989. Nejstarší doklad osídlení představuje hradiště na vrcholu Velkého Blaníka. Archeologické nálezy z hradiště stručně zhodnotil Miloš Šolle (1989), který je datoval do halštatsko-laténského období v 5. století před naším letopočtem. Je zde tedy první osídlení keltské.
Informace o rozhledně naleznete opět na webu Louňovic pod Blaníkem.
 

Zajímavé odkazy k výletu:
Naučná stezka S rytířem na Blaník
Videoreportáž České televize
 

Použité zdroje:
Radoměrský, P., 1966: Blaník a Louňovice pod Blaníkem - historicko-archeologický přehled.Benešov u Prahy.
Radoměrský, P., 1962: Historicko-archeologický příspěvek k dějinnému významu dvou Blaníků, SVPP 4, 64-76.
Radoměrský, P., 1975: Peníze, poklady, padělky. Jak jsem našel poklad na tajemném Blaníku, 203-209.
Šolle, M., 1988: Halštatsko-laténské hradiště Velký Blaník: rekonstrukce archeologického výzkumu z roku 140. AR XL, 97-102. Praha.
Špaček, J., 1972: Příspěvek k pozdně halštatskému osídlení na Velkém Blaníku, SVPP 13, 97-102.
Durdík, T., 1990: Velký a Malý Blaník očima archeologa, SVPP 1990, 5-27.

http://www.lounovicepodblanikem.cz/uvod.php
http://www.vcelari-lounovice.cz/

Autorka: Zuzana Kuntová
(Ústav pro archeologii FF UK v Praze)