Expozice

Část bohatého sbírkového fondu, zejména nejvýznamnější a nejtypičtější nálezy, je samozřejmě využívána k výstavní prezentaci. Stálá archeologická expozice v Hlavní budově Národního muzea byla deinstalována v létě 2011 po uzavření budovy po veřejnost. S otevřením nové stálé expozice se počítá opět po rekonstrukci budovy. V současné době se řeší uspořádání výstavních prostorů a nová koncepce stálé expozice.

O historii archeologických expozic v Národním muzeu od roku 19. století se můžete dočíst více zde.

Expozice, sál 2, celkový pohled na proudovou vitrínu, rok 1966

Co se týče sbírky klasické archeologie, výběr předmětů je v současnosti vystaven ve stálé expozici Umění starého světa v paláci Kinských, kterou připravila Národní galerie ve spolupráci s Národním muzeem a Karlovou Univerzitou. (Expozice je bohužel od 1. března 2013 dočasně uzavřena.) Poprvé je u nás k vidění jak kolekce umění Egypta, Předního východu a antiky z Národního muzea, tak sbírky asijského umění z Národní galerie. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si unikátní díla antických umělců, egyptské rakve i klínopisné tabulky na jednom místě. Expozice s názvem “Umění Starého světa – Umění Asie a starověkého Středomoří ze sbírek Národní galerie v Praze a Národního muzea.“ je návštěvníkům zpřístupněna od února 2011 v paláci Kinských na Staroměstském náměstí. Zatímco ve většině Evropy vznikala muzea starověkého Východu a antiky již v první polovině 19. století, v Praze se stálá expozice starověkého umění formuje teprve nyní.

Sfinga z řeckého ostrova Melos, archaické období

Příprava expozičního oddílu umění starověkého Egypta, Předního východu a antiky ve 2. poschodí paláce Kinských probíhala za spolupráce odborníků z Národního muzea, Národní galerie v Praze a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Výstavní soubor expozice tvoří exponáty z 6. tisíciletí př. n. l. – poloviny 1. tisíciletí n. l. převážně ze sbírek Národního muzea. Část pochází z fondů Národní galerie v Praze, dílčí kapitoly doplní artefakty ze sbírky Karlovy univerzity. Celá kolekce v hlavních rysech ilustruje vývoj výtvarného projevu starověku. V prvních dvou sálech návštěvníci zhlédnou ukázky staroegyptského a předovýchodního umění, na něž navazují památky starověkého Kypru, Egeidy, Řecka, Etrurie a Říma, včetně římských provincií. Ústředním exponátem egyptské části (sál č. 1) je bohatě zdobená rakev tzv. Anchefenchonsua (zvaná také Pražská rakev) z 10. století př. n. l. Sál kultur Předního východu (č. 2) ovládají klínopisné památky – nejstarší svědectví světového písemnictví. Pozornost přitáhne kamenná plastika z římského období ze Sýrie, jejíž část pochází z výkopů B. Hrozného. V nejrozsáhlejší části věnované antickému umění (sály č. 3 – 6) je možné nalézt několik unikátních exponátů. Například stříbrný rhyton s hlavou koně, snad z jihoitalské řecké dílny ze 4. století př. n. l., řecký černofigurový čerpák ze 6. století př. n. l. se signaturou athénského hrnčíře Nikosthena a velkou etruskou amforu s pásy zvířat. Kolekce kamenné plastiky zahrnuje mimo jiné několik ukázek římského portrétního umění. V 1. patře pak návštěvníci ve třinácti sálech zhlédnou část věnovanou umění Asie ze sbírek Národní galerie.

Další exponáty z klasickoarcheologických sbírek Národního muzea, které najdete v expozici:
Zrcadlo s Dioskúry
Amfora s ležícími lvy (bucchero pesante)