Lugdunum - po stopách Římanů v dnešním Lyonu

vydáno Lucie Vélová dne 5. Únor 2017 - 15:35

Dnešní Lyon, druhé největší (počítají-li se příměstské části) francouzské město, je známé z mnoha důvodů jako průmyslové, hospodářské, ale i kulturní centrum. V tomto článku se budeme zajímat o jeho bohatou historii a zejména její počátky. Příhodná poloha, tvořená soutokem dvou velkých řek (Saône a Rhône), chráněným dvěma kopci (Fourvière a Croix-Rousse), lákala člověka k osídlení už od pradávna. Archeologické nálezy z území Lyonu pocházejí již z období paleolitu a neolitu či doby bronzové (více např. v publikaci Lyon avant Lugdunum, 2003). Dnes se však zaměříme na dobu římské říše, ze které je do dnešních dnů zachována a zpřístupněna řada památek oceněných UNESCO.

Strategická poloha Lugduna, náboženského střediska Galů (název by měl být odvozen ze jména galského boha světla Luga), neušla ani pozornosti Římanů. Roku 43 př. n. l. zde Lucius Munatius Plancus, bývalý poručík samotného Gaia Julia Ceasara, tou dobou už místodržící Galie, zakládá římskou kolonii s názvem Colonia Copia Felix Munatia Lugdunum. Město zaznamenává rychlý rozkvět a stává se hlavním městem Galie (římských „Tří Galií“). Pozice na soutoku činí z Lugduna důležitý říční přístav, stává se také hlavním uzlem vznikající silniční sítě. I přes zničující požár roku 65 pokračuje v 1. a 2. stol. rozmach města, počet obyvatel se odhaduje na 50 až 80 tisíc. Informace o historii města se můžeme dočíst např. v Tacitových Letopisech. V roce 177 zde mělo dojít k pronásledování křesťanské komunity a 47 osob známých z díla Eusebia z Kaisareie jako „mučedníci z Lyonu“ vešlo do dějin jako první křesťanská skupina na území Galie. V roce 197 se ve městě odehrála bitva, ve které byl poražen uzurpátor trůnu Clodius Albinus. Lugdunum bylo vypleněno a vypáleno vojáky vítězného Septima Severa. Nastává pozvolný úpadek. Na konci 3. stol. ztrácí post hlavního města, kterým se nadále stává Augusta Treverorum, dnešní Trevír v Německu.

Z osobností spjatých s galořímským Lugdunem můžeme jmenovat například císaře Claudia (11 př. n. l. – 54 n. l.), či Caracallu (188 – 217 n. l.), kteří se zde narodili. V Lugdunu působil jeden z církevních otců, Irenej z Lyonu (asi 130/40 – 202/8 n. l.), který unikl zmíněnému pronásledování a posléze se stal nejvýznamnějším křesťanským teologem 2. století a druhým biskupem v Lugdunu po umučeném Pothinovi.

Dochované památky:

Archeologický park na Fourvière a Musée gallo-romain de Lyon

Na dnešním kopci Fourvière se rozkládalo tehdejší centrum společenského života Lugduna. Dodnes se zachovalo divadlo, mladší odeon a tzv. svatyně bohyně Kybelé, chybně interpretovaná na základě dřívějšího nálezu oltáře s býčími hlavami. Divadlo bylo postaveno již za císaře Augusta (roku 15 př. n. l.) a poté rozšířeno za Hadriána, kdy se zároveň realizovala i stavba odeonu. Od 3. století čtvrť pomalu pustla jako celé město, budovy sloužily jako kamenolom a pomalu mizely z povrchu, odkryty byly znovu až při vykopávkách ve 20. století, které měly za cíl najít Amfiteátr Tří Galií, ležící však na kopci Croix-Rousse.

Galořímské muzeum je dílem francouzského architekta Bernarda Zehrfusse, otevřené bylo roku 1975. Je zakomponované do archeologické lokality tak, že zvenku takřka není vidět. Budova se nachází ve svahu, uvnitř se návštěvník pohybuje po sestupující spirále, která vybíhá do výstavních prostor, které nabízejí výhled na památky vně. Z exponátů muzea je třeba jmenovat zejména slavnou "Tabulu claudianu", bronzovou desku ve dvou fragmentech, která zachycuje řeč císaře Claudia pronesenou roku 48 n. l. v římském senátu. Císař v ní úspěšně navrhl umožnit urozeným a bohatým Galům stát se senátory.

Amfiteátr Tří Galií

Najdete ho na úpatí kopce Croix-Rousse, sloužil od roku 19 n. l., náleží tedy mezi nejstarší stavby tohoto typu v Galii. Patřil k federální svatyni, kde se každý rok shromáždili delegáti 60 galských kmenů na oslavu císařského kultu. Vnitřní rozměry oválné arény (68m na 42m) jsou podobné jako u amfiteátrů v Nimes či Arles, vnější pak byly značně skromnější, ve 2. století došlo k rozšíření kapacity na 20 000 míst přidáním dalších řad. První vykopávky zde začaly na počátku 19. století, moderní výzkum pak od roku 1956.

Římské lázně v Rue de Farges

Volně přístupné jsou zbytky římských lázní odkryté v průběhu 70. let 20. století v Rue des Farges. V několika úrovních byly prozkoumány nejprve zbytky obytné zástavby ještě z konce 1. stol. př. n. l., tedy počátku Lugduna a poté budova veřejných lázní. Čtvrť se vylidňovala od počátku 3. století.

Hrobky na Place Eugène-Wernert

Z původních deseti římských hrobek odkrytých v roce 1885 ve čtvrti Saint-Just (Mausolées de Trion) se dochovalo pět, které byly rozebrány a rekonstruovány o něco níže na place Eugène-Wernert. Hrobky lemovaly římskou cestu vedoucí do Akvitánie. Nejzachovalejší je Turpiovo mauzoleum, dle užitého typu vápence a dedikačního nápisu datované do 1. stol. n. l.

Další památky:

Pohřebiště a kostel Saint-Just

Bazilika Saint-Laurent de Choulans

Pozůstatky akvaduktů

Zásobování města vodou bylo zajištěno čtyřmi akvadukty – Gier, Yzeron, Mont d´Or a Brévenne, jedná se o nejdelší systém hned po samotném Římu. Pozůstatky akvaduktů jsou v Lyonu viditelné na několika místech, např. v Rue Roger Radisson, v pevnosti Saint Irenée (dnes studentské koleje) aj. Akvadukt Gier měřil 75 km, delší úseky jsou k vidění např. v Chaponost, jeden ze sifónů např. v Beaunant (více fotografií v galerii níže).