Mezinárodní setkání studentů klasické archeologie (Perspectives of Classical Archaeology 2015)

Ve dnech 10. a 11. prosince 2015 se v Modré posluchárně Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Celetné 20 uskutečnil již čtvrtý ročník doktorandské konference „Perspectives of Classical Archaeology“, věnované klasické archeologii, ale i ostatním vědám o antickém starověku, tentokrát nazvaný From Elites to the Others. Degrees of Visibility. Konference nabídla především studentům doktorského studia, ale i některým magisterským studentům příležitost prezentovat výsledky svých výzkumů na poli klasické archeologie a příbuzných oborů. Během čtyř let se z akce stalo mezinárodní setkání mladých vědců, na němž prezentují výsledky bádání a své dokončené či rozpracované projekty před kolegy z oboru.

Název tohoto ročníku konference odkazuje na skutečnost, že klasická studia se dlouhá léta zabývala spíše výjimečnými aspekty života ve starověku, spíše světem elit než obyčejných lidí. Až v posledních letech si badatelé uvědomili, že materiální kultura nižších tříd může mít velkou vypovídací hodnotu, a i když nálezy nepředkládají tak unikátní objevy, výzkum tohoto fenoménu pomáhá ke komplexnímu pochopení struktury života starověkých civilizací.

Dvoudenní setkání pořádal Ústav pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, přednášející studenti byli však nejen z České republiky. Konference se opět zúčastnila řada mladých zahraničních badatelů, kteří tak společně s těmi domácími získali příležitost diskutovat své názory v širším mezinárodním měřítku. Tak geograficky široce rozprostřený obor, jako je klasická archeologie, vyžaduje kontakty a předávání zkušeností mezi badateli z celého světa, což se podařilo. Mezi přednášejícími byli letos archeologové z Velké Británie, Německa, Španělska, Polska, Rumunska, ale i Brazílie a dalších zemí. Příspěvky byly prezentovány v angličtině (program ke stažení v příloze).

Konferenci zahájil doc. Peter Pavúk z Ústavu pro klasickou archeologii FF UK. Čtvrteční i páteční zvanou úvodní přednášku proslovili italští kolegové, kteří se zabývají římskou archeologií. Emanuele Vaccaro z univerzity v Sieně představil své výzkumy (Roman Rural Non-Elites of Central Italy and Archaeological Visibility: New Data from the Excavating the Roman Peasant Project) a Alessandro Sebastiani z univerzity v Sheffieldu přednesl výsledky práce na téma Accommodating the Lower Classes? Reuses of the Late Roman Villas and Urban Houses in Italy. Další běh konference byl rozdělen do několika tematických celků. Hlavní blok se týkal tématu konference, tedy nově otevíraných výzkumů života nižších tříd v kontrastu s životem elit ve starověku, další se zabýval sociálními aspekty tématu; navazující části konference se pak týkaly osídlení s ohledem na kontrast života elit a nižších tříd a nakonec i ostatních forem umění v tomto kontextu.

Přednášky během prvního dne setkání se pohybovaly od lokality Çatal Hüyük přes antické Řecko až po aspekty života ve starověkém Římě (sekce „Social“). Celý konferenční blok ve druhé půli prvního dne patřil bulharské archeologické lokalitě Jurta-Stroyno, kde česko-bulharský tým již dva roky zkoumá římské osídlení a kde byly mj. odkryty kamenné základy domu o pěti místnostech (http://iforum.cuni.cz/IFORUM-15834.html). Kolegové, kteří se na výzkumu podíleli (P. Tušlová, B. Weissová, V. Čisťakova, R. Frecer a P. Janouchová) referovali o výzkumu každý ze svého pohledu, příspěvky se tedy týkaly celkového vedení výzkumu, skleněných nálezů, terakotových lamp a epigrafických zjištění na této lokalitě.

Den druhý přinesl sekci „Settlement“, kde brazilská archeoložka Daniela Bessa Puccini hovořila o archaickém Thassu, Alessandro Roncaglia z Bologne přednesl příspěvek „The Invisible Elites: A Round-Trip from Élites to the Others. The Case of Volusii Saturnini“ a Vlastimil Vrtal z Náprstkova muzea seznámil kolegy s výzkumem ve Wad Ben Naga v Súdánu. V sekci „Art“ pak zazněly příspěvky, týkající se malířských dílen v Pompejích, mincí galských kmenů, ale i ikonografie mincí z oblasti Sýrie za vlády císaře Trajána. Sekci uzavírala přednáška o nearistokratických bojovnících v archaické řecké ikonografii. Odpolední závěrečný blok (sekce „Varia“) naplnili studenti Ústavu pro klasickou archeologii svými příspěvky, týkajícími se metalurgie ve 2. tisíciletí př. Kr. (M. Roháček), produkce vína v pozdní antice (J. Kopáčková) a fotogrammetrie římských lázní v italské lokalitě Pollena Trocchia (J. Souček). Závěrečnou řeč pronesl a diskusi moderoval profesor Jan Bouzek.

Po celou dobu konference mohli účastníci studovat dvanáct posterů. Rozsah témat byl natolik široký, že si všichni účastníci konference (tedy přednášející i ostatní studenti, kteří si přišli doplnit a rozšířit své znalosti oboru) mohli vybrat téma, které je skutečně zajímalo. Konference a zde vedená odborná debata o dalším směřování nejen klasické archeologie je vždy pro všechny zúčastněné určitým zhodnocením jejich snah na konci roku, ale i inspirací do další práce.

Autor textu: Stanislava Kučová
(Ústav pro klasickou archeologii FF UK)