Za halštatem do Kolína - recenze výstavy

I přes to, že v poslední době se doslova „roztrhl pytel“ s archeologickými výstavami, může být každá taková skvělou příležitostí seznámit se s nějakým novým tématem a na vlastní oči spatřit vzácné artefakty. Obzvlášť, když je výstava zaměřena na nepříliš veřejnosti prezentované období a vy najednou máte naprosto jedinečnou možnost se podívat na předměty, které byly desítky let schovány v depozitářích.  A to je i případ výstavy „Bylanská kultura jako součást halštatského kulturního okruhu starší doby železné ve střední Evropě“ Regionálního muzea v Kolíně.

Je pravda, že název výstavy zní poněkud odborně a pro obyčejného návštěvníka ne úplně srozumitelně, ale nenechte se odradit. Na výstavě se dozvíte o kulturním okruhu středních a severozápadních Čech ve starší době železné, zvaném obvykle kulturou bylanskou - pojmenovanou podle pohřebiště nalezeného v Bylanech u Českého Brodu v roce 1895. Pomocí informativních textů se můžete seznámit i s širším kulturně-historickým kontextem, a to nejen na území České republiky, ale v celé centrální Evropě ve starší době železné neboli halštatské (8.-5. století př.n.l.).

Název doba halštatská byl odvozen od archeologické lokality Hallstatt v Solné komoře v Rakousku, která se svými solnými doly, krásně zachovalými organickými nálezy a hrobkami bohatými na luxusní importy patří k jednomu z nejvýznamnějších nalezišť v celém evropském pravěku. Dobou halštatskou v podstatě začíná nová kapitola v dějinách evropských kultur – začíná tzv. doba železná, doba výrazných společenských, ekonomických a kulturních změn.

Ve střední Evropě se začíná zpracovávat nový materiál – železo, které se postupně stává dominantním materiálem při výrobě nejen zbraní, ale i hospodářského nářadí, dokonce i šperků. Obnovují se i kontakty s oblastí Středozemního moře, odkud po Jantarové stezce začíná znovu proudit luxusní zboží: bronzové šperky a sofistikovaně vyrobené bronzové nádoby a skleněné perly. I na území České republiky se nacházejí předměty, které můžeme přímo spojit se zaalpským kulturním okruhem. Vzhledem k této skutečnosti je možné tvrdit, že v době železné byl mezinárodní obchod poměrně důležitou součástí tehdejšího hospodářství a intenzivně napomáhal ke kulturní výměně mezi vzdálenými regiony.

V době halštatské nastávají i společenské změny, kdy se do popředí dostává nová vládnoucí vrstva velmožů, stavitelů bohatých „knížecích“ hrobek. Kolínské muzeum přechovává několik jedinečných souborů pocházejících z bohatých hrobek halštatské nobility: Hradenín a Plaňany. Celé výstavě dominuje rekonstrukce „knížecí“ hrobky z Hradenína, kde již v roce 1925 započal MUDr. F. Dvořák poměrně rozsáhlý archeologický výzkum. Právě díky úsilí tohoto významného předválečného archeologa se v dnešní době může kolínské muzeum chlubit velmi bohatou archeologickou sbírkou. Hradenínský hrob právem nese přídomek „knížecí“ - součástí jeho výbavy bylo skvostné dřevěné jho pracně zdobené miniaturními bronzovými nýtky, pozůstatky čtyřkolového pohřebního vozu bohatě zdobeného železnými a bronzovými kováními, jakož i celá souprava koňského postroje. Ve výbavě nesměl chybět ani velkolepý picí servis, související pravděpodobně s bujarou pohřební hostinou.

Ve vedlejší vitríně najdeme milodary pocházející z dalších bohatých hrobů z území Kolínska. Za zmínku stojí krásné bronzové mísy se zdobeným perlovcovým okrajem, u kterých se nepochybně jedná o cenný import, pozoruhodné jsou i drobné bronzové figurky zvířat.

Na výstavě se setkáme s předměty nejen ze sbírek kolínského muzea, ale i z dalších významných muzeí z Čech a Moravy: Národního muzea, Moravského zemského muzea, Západočeského muzea v Plzni, Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Východočeského muzea v Pardubicích a Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

Záměrem výstavy bylo seznámit návštěvníka nejen s pravěkem Kolína a nejbližšího okolí, ale představit fenomén bylanské kultury jako součást většího halštatského celku. Na výstavě najdeme „zástupce“ hlavních halštatských kultur z území Čech a Moravy: kultury horákovské, halštatské mohylové a platěnické kultury. Nechybějí ani vzácné exponáty ze samotného rakouského Hallstattu. Možná, že více než suchý výčet významných lokalit té či oné kultury a typologický rozbor tvarosloví halštatské keramiky obyčejného návštěvníka více zaujmou nálezy z významných halštatských lokalit. Na výstavě je prezentován soubor zvláštních nálezů z lokality „Vrch Burkovák“, kde bylo mezi léty 1923-1925 nalezeno kolem 1400 hliněných artefaktů. Jedná se převážně o plastiky zvířat (koně nebo ptáka), ozubené kotouče, cívky, hranoly, „růžky“, hliněné korálky a další jednoduché tvary. Větší část nálezů je opatřena otvory pro zavěšení. Záhadné nálezy byly interpretovány jako jistý druh votiv - milodarů - a samotné místo jako kultovní areál, kde byly zmíněné milodary zavěšeny na nějaké dřevěné konstrukci. V dnešní době jen stěží můžeme vědět o přesném významu těchto nálezů, na základě kulturních paralel můžeme ale předpokládat určitý symbolický význam některých předmětů: ozubené kolečko – sluneční kotouč, cívka (která je spojená s textilní produkci) mohla symbolizovat ženský aspekt, některé figurky připomínají jha, která byla tak oblíbeným milodarem v bohatých hrobech.

V kolínském muzeu můžeme vidět i několik drobných nálezů pocházejících z legendární lokality Býčí skála, která se dá považovat za nález s celoevropským významem. Nález učiněný na konci 19. století, tehdy interpretovaný jako hrob pozdně halštatského velmože, vzbudil nemalou pozornost archeologické a laické veřejnosti. A nemůžeme se tomu ani dnes divit. Jeho nálezce MUDr. J. Wankel popsal celou situaci jako pohřeb významného kmenového náčelníka, doprovázeného na svou poslední cestu velkou skupinou krutě obětovaných mladých dívek a žen, nesměly chybět ani bohaté milodary jako bronzové nádoby, skleněné korálky, bronzové šperky, početná keramická souprava, etc. Tento nález inspiroval známého malíře Z. Buriana k malbě obrazu zachycujícího tento hrůzostrašný výjev. Po mnoha letech ale nový kritický výzkum archeologických artefaktů a kosterních nálezů z Býčí skály ukázal, že situace mohla vypadat poněkud jinak, než byla původně prezentována. A jak to mohlo vypadat ve skutečnosti, o tom se dozvíte na samotné výstavě.

Samotná výstava může působit poměrně těžkopádně se staromódním výstavním konceptem, ale i tento menší zádrhel je kompenzován krásou samotných artefaktů, které se jen vzácně objevují na veřejnosti. Za pochvalu stojí i výběr archeologických lokalit, které vytvářejí vypovídající průřezovou prezentaci celé starší doby železné. A pro koho je tato výstava určena? Nepochybně pro studenty z oborů archeologie nebo historie, kteří budou mít jedinečnou příležitost se podívat na některé „legendární“ nálezy. Výstava je pochopitelně vhodná i pro obyčejné zájemce o dějiny a kulturu své země, tak bohaté na archeologické nálezy. Takže sečteno potrženo, jestli ve vás tento text vzbudil alespoň sebemenší zájem o halštatskou kulturu, tak hurá do Regionálního muzea Kolín, výstava bude otevřena až do 29.11.2015.

Vřele Vám doporučuji i cyklus přednášek v podání předních českých archeologů vztahujících se k tématu výstavy:

http://www.muzeumkolin.cz/pro-navstevniky/prednasky/

Autorka textu: Viktoria Čisťaková
(Národní muzeum)