Soutěž o nejlepší příběh keltské hlavy

Minulý týden jsme Vám přinesli článek o významném nálezu opukové hlavy keltského héroa z Mšeckých Žehrovic. I přes velké úsilí archeologů však nález stále zůstává opředen tajemstvím. To však neznamená, že o jeho příběhu nemůžeme přemýšlet! Kdo byl onen záhadný muž, jehož podoba byla navždy vytesána do kamene? Co znamenal pro další generace? A co se asi se skulpturou dělo, že skončila rozpadlá na kusy hluboko v zemi? 

Zkuste vymyslet příběh keltské hlavy! Všechny příběhy publikujeme na našem webu a Vy pak budete moci rozhodnout, který z nich je nejzdařilejší a bude odměněn. Literární útvar, stejně jako rozsah, je zcela volný. Nebojte se a zkuste vymyslet jednomu z nejvýznamnějších českých archeologických nálezů jeho osud! 

Své příběhy můžete posílat až do 31. srpna 2013. Budeme je postupně publikovat a po uzávěrce soutěže pak sami zvolíte výherce. Ten od nás získá katalog výstavy Ve stínu Olympu a dvě volné vstupenky do Národního muzea. 

Příběhy zasílejte na e-mail veronika_mikesova [at] nm.cz. Těšíme se na ně!

První příběhy si již můžete přečíst zde!

 PRO INSPIRACI:

"Ani ve snu by mne bylo nenapadlo, že jednou mne přišijou na aksamitovou lepenku a dají mě za sklo. Zkusila jsem sic na světě dost, a lidé prý si teď starých památek váží, ale takové pocty jsem nikdy neočekávala. Zrodila jsem se ve skále na Šumavě. Potom skála sesula se do bystřiny a zde začala moje veselá pouť na dně Vltavy. Povodeň mě zanesla až pod Řivnáč a tam jakýs divný chlapík oděný kožešinami našel mě, a na brusu pískovcovém mě hladil, že jsem sekerce podobná. Pak mě zasadil obyvatel skalní do vydlabaného výřezku z parohu a do hole nás upevnil. Když jsem se poprvé rozhlédla po svém novém domově, podivila jsem se. Zarostlí mužové a rozcuchané ženy seděli kolem ohně v chatě v zemi vykopané a chrastím přikryté. Stěny oplácány byly hlinou, jež celá zřernala čmoudem z plamene. Jiný muž tam vykřesával z kousku pazourku pilku. Však jsi to ty, sousedko, obrátila se řečnice k pilce a ta pokračovala: Pravdu díš. V pozdemmní chatě nás urobili, a pak jsme sloužily dlouho a dlouho ubohým těm lidem. Živili se honbou a rybařením ve Vltavě."

Úryvek "vypráví" kamenná sekerka z eneolitického výšinného sídliště na Řivnáči nad Vltavou a pochází  z povídky  Klimenta Čermáka V Besedě starožitností na výstavě (1892). 
Zdroj: Sklenář, K. 2003: Bohové, hroby a učitelé. Cesty českých spisovatelů do pravěku. Praha.