Pohledy do minulosti Plzeňského kraje – expozice Archeologie

V posledních několika letech se na území České republiky otevřelo několik nových archeologických expozic, což je nepochybně přínosem nejen pro rozvoj muzejnictví obecně, ale i pro prezentaci archeologického dědictví naší země. A tak Vás na našich stránkách postupně seznámíme se základním přehledem stálých expozic zaměřených na archeologickou tematiku.

V dnešním díle se podíváme do západních Čech, do Západočeského muzea v Plzni, kde byla před několika lety otevřena nová archeologická expozice „Pohledy do minulosti Plzeňského kraje – expozice Archeologie“. Samotná expozice má za cíl seznámit návštěvníky s hlubokou minulostí Plzeňského kraje a to od nejstaršího pravěku až do raného středověku. Jádro expozice tvoří artefakty, které byly získány do sbírek muzea v průběhu více než 130 let terénních archeologických výzkumů a jsou vkusně doplněny o poutavý vizuální doprovod. Pojďme tedy nahlédnout do samotné expozice.

Celá expozice je členěna do dvou místností. První, menší místnost, se soustředí na vysvětlení archeologických metod, experimentu, je zde velkoformátová filmová projekce a digitální stojany s prezentací archeologických výzkumů v západních Čechách. V úvodní části je možné vyzkoušet si mletí obilí, v omezené míře i tkaní. Nechybějí ani panely zaměřené na problematiku experimentální archeologie. I přes to, že tato část nepřináší nic nového – nakonec, replika pravěkého tkalcovského stavu a několik zrnotěrek se žernovem jsou poměrně běžnou výbavou novějších archeologických expozic – pro laického návštěvníka, především pro děti, může být zajímavým zpestřením a možná i podnětem pro hlubší zájem o pravěké technologie.
V první místnosti se také nachází úsek věnovaný archeologii a archeologickým metodám obecně. Ihned na začátku pozornost návštěvníků upoutá „archeologické pracoviště“, které napodobuje opravdové pracovní prostředí na archeologickém výzkumu. Nejzajímavějším prvkem je kratší filmová sekvence pojednávající o významu archeologie a její důležitosti pro poznání vývoje lidské společnosti. Popisuje, jaké informace můžeme prostřednictvím archeologického bádání získat; zmiňuje se i o konzervování archeologického materiálu a o práci v depozitářích. Hned vedle se návštěvník může dozvědět i o archeologických výzkumech za posledních 20 let. Vizuálně zajímavě a moderně vypadá i velkoplošná obrazovka, kde se promítají záznamy z archeologických výzkumů a pozoruhodné nálezy. V první místností se nachází i jeden z nejzajímavějších artefaktů celé výstavy vůbec, a to rekonstrukce vodní nádrže z pozdní doby halštatské pocházející z hradiště Vladař.

Po uvedení návštěvníka do problematiky archeologie, terénního výzkumu a experimentální archeologie výstava pokračuje ve druhém, větším sále, kde jsou umístěny samotné archeologické skvosty. V Západočeském muzeu byl zvolen koncepčně tradičnější přístup prezentace artefaktů – „proudová vitrína“, kde jsou pravěké dějiny regionu představeny skrze chronologickou linku vázanou na jednotlivá archeologická období (paleolit, mezolit, neolit, eneolit, doba bronzová, atd.). Je možné polemizovat o výhodách či nevýhodách této prezentace. Proudová vitrína z jedné strany umožňuje návštěvníkům (a to jak odborníkům, tak i laikům) krásně se zorientovat v běhu dějin a krok po kroku si utřídit chronologický vývoj v pravěku. Nevýhodou tohoto systému je jakési „škatulkování“ vývoje v pravěku bez hlubšího uchopení probíhajících jevů nebo kulturně-společenských proměn ve společnosti. Některá zahraniční muzea (například Historické muzeum ve Stockholmu) kombinují různé nástroje prezentace v muzejním prostředí (proudová vitrína, prezentace zásadních fenoménů a proměn v pravěké společnosti, příběhový rámec), čímž dosahují komplexnějšího vysvětlení kulturně-historických fenoménů.
Chronologická výprava je doplněná o videa pojednávající o výrobních postupech nebo technologiích příznačných pro tu či jinou epochu. U vitríny věnované době kamenné se tak můžeme podívat na pozoruhodnou výrobu štípané industrie, vedle vitríny věnované době bronzové nesmí chybět ani ukázka experimentální tavby bronzu. Video doplňuje text vysvětlující specifika prezentované technologie. A tak se návštěvník pomoci poutavého doprovodu dozví o tom, jak vznikaly předměty vyrobené pravěkými mistry před stovkami let. Odborná prezentace pravěkých výrobních technologií nepochybně patří k nejzajímavějším prvkům výstavy.
Umístění exponátů ve vitrínách je poměrně zdařilé. V tomto případě je krásně vidět, že i taková zdánlivá maličkost jako dobré nasvícení a prostorové začlenění exponátů je nesmírně důležitým prvkem, který může celou výstavu povznést, nebo naopak shodit z „muzejního piedestalu“. V případě Plzeňského muzea je vizuální dojem z vystavených exponátů velice pozitivní. Návštěvník má možnost se zaměřit i na detaily výzdoby pravěkých artefaktů, a tím pádem získat pocit přímého kontaktů s pravěkým dědictvím. Nechybějí ani informační tabule, které mají za úkol poskytnout informaci o té či oné době. Na první pohled působí samotné texty poněkud těžkopádně a pro laického návštěvníka zdlouhavě, na straně druhé pro člověka zajímajícího o konkrétní problematiku mohou poskytnout komplexní fakta.

A teď se podíváme na hlavní lákadla celé expozice – originály archeologických nálezů. Ve výstavě vyniká krásný soubor šperků ze střední doby bronzové. Zde je možné spatřit dlouhé bronzové jehlice, geometricky zdobené náramky, zdobné přívěšky a další pozoruhodné ozdoby tak příznačné pro dobu bronzovou. Nechybějí zde ani zlaté šperky – spirálky a zlatý kotouč s tepanou výzdobou z mohyly nedaleko vesnic Dýšina a Nová Huť. Celému souboru kraluje masivní bronzový náhrdelník a jiné bronzové šperky z lokality Plzeň-Nová Hospoda. Originální archeologický nález je doprovázen velice zdařilou replikou, která nám umožňuje spatřit ozdoby ze střední doby bronzové v celé své kráse. K vizuálně poutavým prvkům patří i rekonstrukce několika žárových hrobů z pozdní doby bronzové a starší doby železné. Jsou vystaveny i nálezy z významného pohřebiště z Nyníc. A pochopitelně je zde umístěn i jeden z unikátů Plzeňského muzea – bronzový štít pocházející z lokality Plzeň-Jíkalka. Pro prezentaci hmotné kultury starší doby železné (halštatské) byl zvolen početný keramický soubor z Plzně-Radčic, kde se našla i pozoruhodná zoomorfní nádobka v podobě býčka. V této části jsou umístěny i prapodivné masivní bronzové kruhy – tzv. halštatské turbany, o jejichž funkci se stále vedou debaty. Zajímavým nálezem je rovněž krásně dochovaná bronzová situla z Dobřan.

Milovníci laténského umění zde naleznou několik maskovitých spon z časné doby laténské, mezi nimiž vynikají exempláře z Dýšiny a Kyšic. K jedněm z nejzajímavějších souborů ze sbírek Západočeského muzea nepochybně patří i pozdně germánský (konec 4. století n.l.) hrob z Berouna-Závodí. Samotný hrob představuje v kontextu českého pravěku jedinečný nález – našla se v něm importovaná skleněná nádobka, pro tu dobu velice netypický bronzový meč a kompletní bojovnická výbava včetně ostruh. Z raného středověku stojí za zmínku hliněná pražnice na obilí pocházející z Plzně.
Archeologická expozice v Plzni patří nepochybně k nejpodařenějším v České republice. Návštěvník zde může najít nejen krásné a originální exponáty, ale i poutavý audiovizuální doprovod se zaměřením na experimentální a výrobní technologie. Nehledě na těžkopádnější textový doprovod a tradičnější výstavní koncept, působí expozice celkově živě a z vizuálního hlediska i moderně a stále sklízí pozitivní reakce od laické a odborné veřejnosti.

Autoři textu: Viktoria Čisťakova a Jiří Košta
(Národní muzeum)