Opulentní hody pro archeolabužníky

Dne 15. října 2016 se již třetím rokem otevřely brány archeologických institucí v České republice a vpustily do svých útrob davy poznáníchtivých návštěvníků. A to díky Mezinárodnímu dni archeologie, kulturní události, jež má svou kolébku ve Spojených státech, avšak v naší republice stihla  v krátké době zapustit nečekaně silný a vitální kořínek. Letos se do těchto slavností oživené minulosti zapojily instituce skutečně z celé země, bylo možno nahlédnout do zákulisí muzejních expozic, podívat se pod ruce pracovníkům ve specializovaných laboratořích i poznávat netradiční cestou samotná archeologická naleziště. V Praze se epicentrem archeologického rojení stala budova Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se sídlem v Celetné 20. Vědečtí pracovníci, zastupující  Muzeum hlavního města Prahy, Národní muzeum, Národní památkový ústav, Ústav archeologické památkové péče středních Čech, Hrdličkovo muzeum člověka  a samozřejmě také Ústav pro archeologii, Ústav pro klasickou archeologii a Český egyptologický ústav FF UK, si zde ve spolupráci se studenty a zapálenými nadšenci z řad veřejnosti připravili pro návštěvníky skutečně opulentní archeologickou hostinu pro všechny smysly. Ta sestávala nejen z „archeologických jednohubek“, krátkých přednášek na atraktivní témata, ale i z ochutnávání pravěkých pokrmů, ohmatávání historických textilií či rozezvučení prastarých (pre)historických hudebních nástrojů. Každý návštěvník si zde určitě našel něco k uspokojení svého gusta.

U vchodu vítali příchozí univerzitní studenti, kteří zájemcům rozdali archy, na něž mohli na jednotlivých stanovištích sbírat razítka za splněné úkoly. Na nejúspěšnější zvídavé návštěvníky čekal posléze na stejném místě diplom archeologické odbornosti.

Přízemní chodba fakulty se na jeden den proměnila v pravěkou jeskyni Altamiru. Zde mohli malí umělci malovat na papíry obrazy zvířat a lovců podle vzorů slavných jeskynních maleb či podle vlastní fantazie.

Koho lákalo spíše sochařské umění, mohl se pokusit pod vedením lektorů z řad studentů ztvárnit z hlíny třeba mamuta či Věstonickou venuši.

Postupujíce hlouběji do nitra univerzitního komplexu, pokročili malí i velcí návštěvníci i na své cestě časem. Na nádvoří se tak mohli dozvědět mnoho zajímavostí ze života antických gladiátorů, zasoutěžit si na olympijských hrách či proniknout do tajů etruského písma. Ověnčeni břečťanem pak pokračovali dále.

Na stanovišti Keltů se mohli seznámit s výrobou textilu i kouzlem míchání barev z přírodního materiálu, zejména zájemkyně z řad něžného pohlaví potom výsledek nadšeně vyzkoušely alespoň na papírové omalovánce.

Na milovnice a milovníky módy ostatně čekal ještě další stánek, kde pracovnice Národního muzea seznámila zájemce s oděvním stylem lidu doby bronzové či železné a návštěvníci si mohli vyzkoušet potisknout připravenou látku razítky namočenými v přírodním barvivu.

Koho spíše než látky zaujaly krásně lesklé šperky, mohl si vyzkoušet jejich výrobu na stanovišti, připraveném pracovníky z Muzea hlavního města Prahy. Opodál si mohli malí návštěvníci zkusit i práci s raznicí a zhotovit si malou hliněnou plaketku.

A pokud někoho omrzela péče o zevnějšek a začal se zajímat spíše o něco k snědku, mohl se obeznámit s procesem přípravy jídla v minulosti a rozemlít si třeba trochu obilí na zrnotěrce či žernovu.

U stánku s pravěkou kuchyní potom mohl uspokojit svou zvědavost i mlsnotu a okusit třeba luštěninovou kaši s houbami či sladký obilný pokrm s mákem a medem.

Nádavkem ještě mohl zkusit hádat, které potraviny nemají co dělat v evropském pravěku. Poznali byste to vy?

Obrovský zájem publika vzbudila pravěká jam session, kde si všichni návštěvníci mohli vyzkoušet primitivní hudební nástroje a nechat se unést rytmy z dávných věků.

A samozřejmě, co by to bylo za den archeologie, kdyby se tam zájemci nemohli seznámit s prací archeologů. Díky odborníkům z pražských vědeckých institucí si tak mohli návštěvníci zkusit provést své vlastní vykopávky, začistit si hrob, popsat archeologický půdní profil, omýt nalezené artefakty či určovat kultury podle tvarů dochovaných nádob.

U stanoviště Národního muzea mohli navíc obdivovat některé významné archeologické nálezy, pokusit se odlišit originál od falza či se dozvědět, jaký je rozdíl mezi kopií a replikou archeologického artefaktu a jakému účelu oboje slouží.

Autorka textu a fotografií: Dagmar Winklerová
(Národní muzeum)