Limes Congress 2015

Mezinárodní konference Limes se letos konala v německém Ingolstadtu (spolková země Bavorsko) od 14. do 20. září. Letošní LIMES byl již 23. v pořadí. Celkem se ho zúčastnilo víc než 400 archeologů ze všech pěti kontinentů. Na letošní konferenci prezentovalo výsledky svých výzkumů také velké množství studentů. Velmi obsáhlá byla posterová sekce. Mluvené příspěvky byly rozděleny do čtyř dnů; zbylé tři dny byly celé věnovány exkurzím.

Konference se odehrávala v budově moderní Technické univerzity Ingolstadt. Opening Ceremony se konala v pondělí 14. září. Kromě projevů pořadatelů a starosty Ingolstadtu zazněl i koncert římské hudby Musica Romana a bylo přítomné i VEXILATIO LEG VII AVG (skupina římských legionářů).

Mluvené příspěvky byly rozdělené do 18 sekcí a snad žádné z témat týkající se Limitu nebylo opomenuto - jídlo a pití, odpad, signalizační techniky, hranice Impéria, řemeslná výroba, stavební materiály atd. Jednou z nejnavštěvovanějších sekcí byla bezesporu Sex in the Frontiers.

Úterý, čtvrtek a sobota byly věnované celodenním exkurzím na archeologické lokality v okolí Ingolstadtu. Bavorsko ve spolupráci s Deutsche Limeskommission v posledních letech hodně investovalo do ochrany a prezentace římského kulturního dědictví. Samotný Hornogermánsko-raetský Limes byl v roce 2005 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Úterý - Exkurze Raetský Limes I

Auxiliární kastel Oberhochstatt, situovaný na okraji vysokého srázu, byl v roce 2010 zkoumán pomocí nedestruktivních metod (geofyzikální průzkum). Během tohoto projektu byla přesně definována poloha kamenné fáze kastelu. Velkým překvapením byl nález pozůstatků starší dřevo-hliněné fáze kastelu. Vicus (civilní osídlení) se nacházelo v blízkosti původního kastelu. Bohužel na lokalitě Oberhochstatt není kromě informačních tabulí nic vidět. Plocha kastelu je zemědělsky obdělávána.

Druhou zastávkou byl Theilenhofen. Kastel s latinským jménem ICINIACVM byl sídlem jednotky Cohors III Bracaraugustanorum. Jeho rozloha byla 2,7 ha (196 x 140 m). Byl kopán již mezi lety 1879/1895. Letecká prospekce v roce 1976 objevila pozůstatky starší dřevo-hliněné fáze kastelu západně od pozdějšího kamenného kastelu. Při geofyzikálním průzkumu v roce 2010 byly objeveny pozůstatky půlkruhového divadla ve vicu (civilní osídlení) východně od tábora. Na lokalitě jsou viditelné pouze rekonstruované základy budovy lázní situované jihozápadně od dřevo-hliněného kastelu. Zbytek plochy je zemědělsky využíván.

Impozantní moderní budova muzea LIMESEUM, otevřená veřejnosti v roce 2012, se nachází u městečka Ruffenhofen. V muzeu se nachází expozice o Limitu a životě v blízkém kastelu a vicu (civilní osídlení). Nejpoutavější je krátké video, díky kterému návštěvník může navštívit 3D rekonstrukci kastelu (interiéry budov i opevnění), přilehlého vicu, ve kterém bylo velké množství staveb (obytné domy, řemeslné dílny, lázně i svatyně) a velké pohřebiště podél cesty. Samotný kastel Ruffenhofen je rekonstruován pomocí keřů - ty byly vysazeny na místě opevnění a budov uvnitř kastelu. Výsledný dojem je velmi pěkný a nenásilný. Návštěvník získá přesnou představu o vnitřních dispozicích tábora. Zmenšená rekonstrukce kastelu situovaná na umělé vyvýšenině nad samotným kastelem je také velmi poutavá.

Středověké město Weißenburg bylo postaveno v blízkosti auxiliárního kastelu BIRICIANA, sídla jednotky Ala I Hispanorum Auriana. Tato lokalita je známá především úplnou rekonstrukcí severní brány kastelu z roku 1990. Lokalita byla zkoumána již mezi lety 1890-1905. Celá plocha kastelu (3,1 ha) je nezastavěná, základy budovy principií s hypokaustem a studnou jsou v základech rekonstruovány. Budova rozlehlých lázní v přilehlém vicu (civilní sídliště) je prezentována v částečné rekonstrukci a zastřešená mohutnou klenbou.

Čtvrtek - Exkurze Raetský a Dunajský Limes

Archeologický park Eining - římský auxiliární kastel ABVSINA. Lokalita byla kopána mezi lety 1911 - 1920. Stavební nápis z doby vlády císaře Tita (79 - 81) označuje dobu stavby dřevo-hliněného kastelu. Kastel byl tehdy sídlem jednotky Cohors IV Tungrorum. Za vlády Antonina Pia (138 - 161) byl kastel přestavěn v kameni a za Markomanských válek (166 - 180) zničen. Na místě zničeného kastelu postavila Legio II Italica nový kamenný kastel (plocha 147 x 122 m, asi 1,5 ha) a byla zde umístěna jednotka Cohors III Britannorum. V pol. 3. stol. byla plocha kastelu zmenšena (byl silně opevněn jeden z rohů původního kastelu) a v této podobě kastel existoval až do 5. stol. U kastelu se nacházel i vicus (civilní osídlení) a mansio (cestovní stanice). Na lokalitě je rekonstruována budova principií, lázně a částečně opevnění. Historii kastelu a život v něm podrobně popisují četné informační tabule. Nově zde byla postavena i vyhlídková věž, ze které je velmi pěkný pohled na celý kastel a jeho okolí.

Klášter Weltenburg je situován na břehu Dunaje poblíž velmi známé vápencové soutěsky Donaudurchbruch. Podnikli jsme výšlap na kopec nad klášterem, kde se nachází rekonstrukce základů raně středověké pevnosti a mohutný hliněný val z doby bronzové. Odtud jsme se vydali lodí po Dunaji do města Kelheim a pokračovali do Regensburgu.

Centrum středověkého města Regensburg je postavené na místě římského legionářského tábora CASTRA REGINA. Tábor byl sídlem legio III Italica. Nejvýznamnější římskou památkou tohoto místa je bezesporu Porta praetoria, která se dochovala v budově biskupství do výšky dvou pater. Nově zpřístupněná je zeď vnějšího opevnění tábora v podzemí budovy garáží kousek od Archeologického muzea. Kromě zrestaurované několikametrové zdi postavené z ohromných kvádrů je zde k vidění i video s 3D rekonstrukcí celého opevnění. Tábor se svými rozměry 540 × 450 m, cca. 24,5 ha řadí mezi velké legionářské tábory pro 6 000 legionářů.

Stálá expozice v Archeologickém muzeu města Regensburgu se týká historie celého regionu. Je zde nashromážděno velké množství římských artefaktů ze všech sfér života. Velmi zajímavý je stavební nápis z Porta praetoria z roku 179, který nás informuje o stavbě kamenného legionářského tábora.

Kromě stálé expozice vystavuje Regensburské muzeum také několik obrovských dioráma s malinkými cínovými legionáři (cca. 3 cm na výšku). Největší bylo dioráma s celou legií, tj. 6 000 cínových legionářů. Na výstavě byly prezentovány i kresebné rekonstrukce legionářů z různých částí impéria (v životní velikosti) a jejich běžný život v táboře, jak probíhal přesun legie v terénu apod.

 Sobota - Raetský Limes II

Pěší túru jsme začali na konci Raetského limitu, kde se nachází v roce 2013 postavená strážní věž na lokalitě Hienheim (15/46). Věž je rekonstruovaná do výšky druhého patra, které je přístupné po schodech a o životě v ní se můžeme dočíst na informačních tabulích. Vývoj Limitu je zde také dobře vysvětlen. Limes v Raetii měl dvě stavební fáze: dřevěná palisáda a dřevěné věže z první fáze byly vyměněny za kamennou zeď a kamenné věže ve fázi druhé. Naše túra byla dlouhá přibližně 3 km. Viděli jsme zbytky dvou strážních věží ukrytých pod vegetací, detekovatelný byl na několika místech i příkop před limitní zdí. Viděli jsme také odkryté pozůstatky Limitní zdi na záchranném výzkumu uprostřed lesa, který nám byl v rámci exkurze zpřístupněn.

Auxiliární kastel Pföring je známý především díky zajímavé vizualizaci hlavní brány. Pro rekonstrukci byla zvolena kombinace kovového skeletu a bílých plachet, díky kterým je brána viditelná i z velké vzdálenosti. Bránu je možné navštívit a podívat se na okolní krajinu z úrovně druhého patra. Kastel s latinským názvem CELEVSVM byl postaven pravděpodobně v trajánském období (98 - 117), či nejpozději za Hadriána (117 - 138). Byl sídlem jednotky Ala I Flavia Singularium. V roce 141 byl kastel přestavěn v kameni (plocha 3,9 ha, 194 x 201 m). Kromě brány není na lokalitě nic vidět. Půda je zemědělsky obdělávána.

Keltské oppidum v Manchingu je známé především svou velkou rozlohou 380 ha. V terénu je vidět průběh mohutného dřevo-hliněného valu a klešťová brána. Expozice v Keltsko-římském muzeum v Manchingu se jak už jeho název napovídá věnuje jak keltským tak i římským nálezům. Velmi významný je depot 483 ks keltských zlatých mincí (statéry) původem ze středních Čech, který byl nalezen v roce 1999. Oppidum vzniklo ve 3. stol. př. n. l., svého největšího rozkvětu dosáhlo ve 2. století př. n. l. - významná byla produkce kovových nástrojů a skleněných šperků, které se vyvážely. O mezinárodním obchodu svědčí např. amfory z Itálie. Konec oppida nastal v 1. stol. př. n. l. a souvisel s kolapsem keltského obchodu po dobití Galie Caesarem. V roce 15 př. n. l. získali oblast Manchingu Římané. V přízemí muzea jsou uložené pozůstatky dvou římských lodí (skoro 15 m dlouhé) z 1. stol. n. l. a model římského mostu přes Dunaj se zděnými kamennými pilony u města Stepperg.

Letošní konference LIMES byla perfektně organizačně zvládnutá. Bezesporu se zde projevila německá preciznost.

Na Closing Session byla oznámena i příští LIMES konference. Bude se konat v roce 2018 a hostit ji bude Bělehrad (Srbsko). Z krátkého propagačního videa je jasné, že se máme na co těšit. Limes v Srbsku je plný zajímavých lokalit a návštěva některých z nich jistě bude zahrnuta do programu konference.

Pro více informací o Hornogermánsko-raetském Limitu navštivte web Deutsche Limeskommission: 
http://www.deutsche-limeskommission.de/index.php?id=6

Autorka textu a fotografií: Mgr. Jana Kopáčková
 (Ústav pro klasickou archeologii FF UK)