Archeologie a umění - 4. díl

… A věda
V minulém díle seriálu hrála hlavní roli prehistorická příroda. Nyní se však zaměřme na zobrazení člověka v ní. Dalším výrazným milníkem na poli malby a kresby s archeologickým tématem jsou totiž díla Františka Kupky (1871–1957). V jeho pojetí však nešlo pouze o začleňování nalezených archeologických artefaktů do historických maleb či o snové výjevy pravěké krajiny. V roce 1908 byla ve Francii v La Chapelle-aux-Saints (oblast Corezze) nalezena lebka neandrtálce. Na základě tohoto nálezu a ve spolupráci s francouzským antropologem Marcellinem Boule, vytvořil František Kupka rekonstrukci neandrtálce, otištěnou roku 1909 v periodicích L'Illustration a Illustrated London News. Na Kupkově grafickém listu je zobrazen neandrtálec u skalního převisu. V pravé ruce drží větev či kyj, v levé kamenné jádro. Před postavou leží lebka. Vlevo je průhled do krajiny.

Tato grafika neandrtálce vydaná v Londýně se váže k českým sbírkám. V Národním muzeu se totiž v současnosti nachází devět Kupkových prací s archeologickým námětem – jeden obraz a osm kreseb. Díla byla do sbírek archeologického oddělení NM věnována samotným autorem a jeho ženou v roce 1947. Již Rudolf Turek povšechně zmiňuje návaznost na objev v La Chapelle aux Saints. Dle jeho zprávy krom jiného Kupka daroval „dokumentární kresbu pleistocenního abri v La Chapelle aus Saints s rekonstrukcí tamního praobyvatele“ a „skizzy k pračlověku z La Chapelle aux Saints…“ Podrobněji je však neurčuje. Jedna z kreseb (inv. č. H2 194 594) je jistě přípravnou studií pro výše zmiňovanou grafiku. Jedná se o kresbu neandrtálce zobrazeného z boku, který je ve zcela totožné pozici jako neandrtálec na grafice, na kresbě jsou navíc pouze ve spodní části další dvě studie pravé nohy. Drobný rozdíl je také v podání těla. Tuto kresbu však nelze označit jako dokumentární kresbu z La Chapelle aux Saints, zcela zde chybí zasazení postavy do prostředí. Jedná se pouze o studii pro výslednou grafiku, která měla rekonstruovat ne archeologický nález, jak tomu bylo u Hellicha (viz. 1. díl seriálu), ale původní prehistorickou situaci. Kupka tak archeologické výjevy posouvá do roviny zcela vědecky podložených rekonstrukcí založených na skutečných nálezech (samozřejmě v kontextu již vyspělejší archeologické vědy než jak tomu bylo v polovině 19. století) a spolupráci s antropologickými odborníky.

Ve svém díle reflektoval pravěk taktéž Zdeněk Burian (1905–1981) a stal se tak jistě nejznámějším českým autorem maleb s archeologickou tématikou. Stejně jako František Kupka pracoval ve spolupráci s odborníky, konkrétně s paleontologem Josefem Augustou. Jeho tvorba a pravěké náměty jsou podrobně rozepsány v rozsáhlé literatuře. Téma Zdeňka Buriana by vydalo na vlastní seriál článků, a proto se mu zde nebudeme podrobně věnovat. Snad někdy příště.

Avšak je třeba si uvědomit, že právě Zdeněk Burian je malíř, jehož tvorba byla výrazně spojována s archeologickou tématikou (u předchozích umělců se jednalo pouze o okrajovou a dosud opomíjenou součást jejich tvorby), a který k vývoji tohoto tématu přispěl velkou měrou. Díky Kupkově a Burianově tvorbě, ale i díky mnoha dalším malířům aktivním ve 20. století, se změnilo nahlížení na tento umělecký námět. Tato změna náhledu se mimo jiné projevila uspořádáním dvou výstav „Počátky lidstva ve světle anthropologie a umění“ (1947–1948)  a „Pravěké náměty v umění“ (1954) v Národním muzeu. První z výstav byla podnícena právě Kupkovým darem. Byla zde vystavena jeho věnovaná díla a zahrnovala výstavní předměty z oblasti antropologie, archeologie a výtvarného umění. Časově byla zaměřena na počátky lidstva. Druhá si kladla za cíl poprvé shromáždit ve větších rozměrech výtvarná díla s pravěkými náměty, a to literární, hudební a výtvarná, doplněná pravěkými nálezy. Vystavená díla zahrnovala právě tvorbu již zmíněných autorů – Josefa Mánesa, Mikoláše Alše, Jaroslava Panušky, Maxe Švabinského i Františka Kupky, ale dále také malby Jana Konůpka (1883–1950), Oldřicha Cihelky, Zdeňka Kratochvíla (1883–1961), Václava Fialy (1896–1980), Adolf A. Zahela (1888–1958) a Aloise Moravce (1899–1987). Hlavním motivem výstavy bylo ukázat, že archeologické expozice by měly být doplňovány rekonstrukcemi, které však musí být umělecky hodnotné a zároveň vědecky pravdivé.

Myšlenka doplňování archeologických expozic umělecky i vědecky kvalitními malbami - rekonstrukcemi, která podnítila krátkodobou výstavu již v 50. letech 20. století, je více než aktuální i dnes. Ač je v dnešní době snaha naplnit expozice moderní technikou plnou interaktivit a vizuálních modelů, je třeba nezapomenout na základní formu rekonstrukce, se kterou se každý člověk setkává již od svého dětství a která je pro něj stále velmi podnětná, a to na kresby a malby.

Seriál článků neměl za cíl vyjmenovat všechna díla tématu, ale naznačit linii, kterou se jeho vývoj ubíral a jak byl spojen s archeologickým oddělením Národního muzea. Jak dozrávala archeologická věda, dozrávaly taktéž zobrazení a výjevy s archeologickými náměty. Někdy s větším podílem výtvarné umělecké licence, někdy s menším, více stavějícím na vědecky doložených podnětech. Jako neustrnul vývoj archeologické vědy, která se stále prohlubuje a specializuje, neměl by ustrnout ani umělecký vývoj zobrazování pravěku. To je však třeba řešit z pohledu nejen uměnovědného, jak bylo probráno výše, ale taktéž muzeologického a didaktického. Zobrazování prehistorie a protohistorie, které lidem přibližuje tato dějinná období i samotnou archeologii a pomáhá jim tuto vědeckou oblast lépe pochopit a hmatatelně si představit je o to víc aktuální, o co blíže je tvorba nové stálé archeologické expozice Národního Muzea.

Článek vznikl na základě odborné studie uveřejněné v časopisu Muzeum 1/2014 , kde jsou přímo uvedeny všechny konkrétní zdroje a citace.

Předchozí články cyklu naleznete zde: 1. díl, 2. díl, 3. díl.

Autor textu: Marie Opatrná
 (Národní muzeum)

Literatura

Turek, Rudolf. Dar Františka Kupky. ČNM, 1947, roč. 116, s. 94
Neústupný, Jiří, L´Art contemporain dans les collections historiques des musées. Museum (published by UNESCO), 1950, č. III, 187–188.
Svoboda, Bedřich, Počátky lidstva ve světle anthropologie, archeologie a umění. ČNM, 1947, roč. 116, č.2, s. 206.
Schäfer, J., Turek, Rudolf, Neústupný Jiří. Pravěké náměty v umění, Praha: NM, 1954, s. 3.