Jak jsme v Létě s archeologií ochutnávali minulost. Reportáž z Workshopu pravěké kuchyně

Jsme v Praze-Troji na Farkách, před námi jsou nachystané vybrané pravěké a antické lahůdky, blíží se čtvrtá hodina se začátkem workshopu a první dešťové kapky padají na naše hlavy. Klasika, to by nebyla správná archeoakce, kdyby ani trochu nezapršelo, říkáme si. Ale nakonec se nebe slitovává a přináší nám letní počasí. A tak je naše Léto s archeologií opět na dosah, tentokrát s workshopem zaměřeným na pravěkou a starověkou kuchyni.

Abychom účastníkům workshopu poskytli pestřejší obrázek historické přípravy pokrmů, připravili jsme si pohled do dvou různých kuchyní – neolitické a starořímské. Dvěma krátkými úvodními přednáškami, nebo spíše interaktivním povídáním, jsme účastníky seznámili nejen s možnostmi stravování v různých obdobích pravěku a starověku, ale také s tím, jak tyto informace archeologie získává. Ale protože šlo hlavně o nabytí vlastní zkušenosti, rychle jsme se vrhli do přípravy pokrmů.

Vzhledem k tomu, že pro období neolitu jsou jedinými prameny, ze kterých můžeme čerpat, ty archeologické, nechali jsme tvorbu neolitických „receptů“ na účastnících. K dispozici dostali základní suroviny jako hrách, čočku, pšenici dvouzrnku, již namletou celozrnnou mouku, lískové ořechy, sušené i čerstvé švestky a jablka, švestková povidla, plané špendlíky, med, mátu, dobromysl, majoránku, kmín, petržel, pampelišky, kopřivy a trochu soli. A jak si s tím vším účastníci poradili? Excelentně!

Na improvizované zrnotěrce si nadrtili pšenici, z ní i z hotové mouky napekli na rozpáleném kameni placky, uvařili obilnou kaši s medem a sušeným ovocem, z ořechů a sušeného ovoce připravili sladkou směs, z hrachu a čočky pak kořeněnou směs i čočkovo-hrachovou kaši a provedli také experiment s pražením obilí. Vše bylo výtečné a vše se snědlo! Vyzkoušejte si neolitickou kuchyni podle našich účastníků také!:

Obilné placky
Hrubě nadrcené obilí či celozrnnou mouku smícháme s vodou, až vytvoříme kompaktní těsto. Z něj vytvoříme tenké placičky, které pokládáme na rozpálený kámen v ohništi. Výborné jsou potřené švestkovými povidly.

Čočkovo-hrachová kaše
Čočku i hrách namočíme přes noc do vody. Druhý den přivedeme k varu nejprve čočku a po jejím změknutí přisypeme hrách. Vaříme až do naprostého změknutí obou luštěnin a vyvaření vody. Do směsi přidáme dobromysl, majoránku a kmín a lehce osolíme. Dochutit můžeme také nasekanými kopřivami a petrželí.

Sladká obilná kaše
Celozrnnou mouku či hrubě nadrcené obilí smícháme s vodou a vaříme do zhoustnutí. Do kaše přimícháme sušené švestky a jablka, přisypeme nasekané lískové ořechy a zakápneme medem. Svěží a zajímavou chuť dodá kaši pár snítek čerstvé máty!

V antické části workshopu už to účastníci měli usnadněné tím, že pro období starého Říma známe již konkrétní recepty, a to z Apiciovy kuchařky z 1. st. n. l. Přes to, že tyto recepty jsou skoro dva tisíce let staré, dají se jednoduše uvařit i v dnešní době. Exotické koření najdeme v asijských nebo indických obchodech. Pro moderního člověka se některé chuťové kombinace (například med s rybí omáčkou) mohou na první pohled jevit nevábně, ale nemusíte se bát, nové pokrmy Vás nepochybně inspirují svou exotickou chutí. Zkuste si i Vy doma uvařit doma antické pokrmy, které se tolik vydařily na našem workshopu!

 

Zapečený pórek
Bílou část nakrájíme na 10 cm dlouhé kousky, zabalíme do listů kapusty, nebo v našem případě do alobalu a dáme péct do žhavého popela. Jako zálivku můžeme použít oblíbené defritum (zredukované sladší víno na 1/3 původního objemu), které dochutíme rybí omáčkou a olivovým olejem. Je to výborná příloha k masu nebo rybě.

Studená mísa s fetou
2-3 arabské placky (pita chléb) natrháme na střední kousky, navlhčíme je v octové vodě a úhledně narovnáme v míse; přidáme nakrájený sýr feta a pórek. Salát můžeme dochutit výraznou zálivkou (ingredience uvádíme jen orientačně, záleží na Vás, kolik koření budete přidávat): koriandr (semínka), římský kmín (neplést s obyčejným kmínem), víno, olivový olej, rybí omáčka (opatrně, většinou je velice slaná a výrazná), čerstvá máta, libeček a med. Nebo česnek, čerstvě mletý pepř, med, máta, zelený koriandr, vinný ocet a olivový olej, můžeme přidat sníh ze dvou bílků.

Vajíčka s kopřivovým špenátem
Kopřivy nakrájíme najemno a delší dobu dusíme na mírném ohni. Dochutíme sušenou cibulí (v římských receptech poměrně časté dochucovadlo), routou a koriandrem, můžeme „dosolit“ rybí omáčkou, na závěr přidáme olivový olej. Rozšleháme 6 vajíček, které opatrně vmícháme ke kopřivám. Jestli jste zručný kuchař, měla by vzniknout klasická omeleta, kterou následně obrátíme a pečeme pod pokličkou (u nás vznikla míchaná vajíčka s kopřivovým špenátem, což ovšem ani v sebemenším neubralo na chuti).

A na závěr, pro porovnání stravování v různých obdobích naší minulosti, si účastníci při posezení u ohně dle libosti opekli klasické párky a buřty. Jak vyhodnotili rozdílnost a kvalitu chutí si již každý nechal pro sebe, my však věříme, že nahlédnutí do historické kuchyně jim přineslo inspiraci i do té jejich současné. Nezbývá než říci, že nejen pokrmy, ale i atmosféra workshopu se vydařily a my všem zúčastněným děkujeme!

Autorky textu: Veronika Mikešová a Viktoria Čisťakova
(Národní muzeum)

Více fotografií si můžete prohlédnout v galerii! (Foto J. Lohnická):