Za Římany do Carnunta

„Římané nikdy nebyli blíže!“

Touto větou se prezentuje archeopark Carnuntum, oáza antického světa vzdálená hodinu cesty od Vídně. V centru města nasednete na nádraží Praterstern do vlaku, který Vás pohodlně zaveze až do obce Petronell-Carnuntum, a pak už Vás čeká jen krátká procházka vedoucí do dávno zaniklého světa římské vznešenosti, s kterým se takto blízko našemu území jinde nesetkáte.

Archeopark je budován od roku 1989 na místě důležitého legionářského tábora a rozlehlého města, jež se roku 103 stalo hlavním městem provincie Pannonia Superior. My se zde však nyní nebudeme zabývat minulostí Carnunta (o té se lze ostatně dočíst na mnoha místech na internetu), ale zaměříme se na současnou podobu archeoparku a pokusíme se ho zhodnotit v širším středoevropském kontextu.

Cestou skrze Petronell-Carnuntum už Vás sice zdálky vyhlíží záře římských červených střech na kamenných domech, ale než se k nim dostanete, musíte projít skrze moderní budovu návštěvnického centra s krátkou, ovšem o to působivější expozicí. Hned v jejím počátku Vás přivítá řada antických náhrobků a Vy si tak můžete přečíst, jak se jmenovali místní obyvatelé a čím byli za života. Myšlenku, že smrt nás informuje o životě, rozvíjí i další samostatně prezentovaný exponát, kterým je náhrobní stéla otroka Flora, kterého jeho pán za služby pro něj učiněné nechal takto honosně pohřbít. Díky interaktivním obrazovkám se však s Florem můžete nyní setkat osobně, a to prostřednictvím krátkých videí, kde Florus promlouvá o svém životě. Toto propojení minulosti s živým světem zemřelého je výtečným způsobem, jak návštěvníkům přiblížit danou dobu a ukázat, že se zde setkávají se stejně skutečnými lidmi, jakými jsme my sami.

Život v Carnuntu čiší i z druhé části expozice, kterou je velkoformátová video projekce doplněná o dramatickou hudbu. Na barevných záběrech máme možnost spatřit, jak vypadali lidé zde žijící, co bylo jejich každodenní náplní práce, jak bydleli, jak jedli, čím se obklopovali nebo jak bojovali. A tyto živoucí obrazy nám zůstanou na mysli i po opuštění expozice, když staneme uprostřed skutečných pozůstatků i nových rekonstrukcí kdysi tak slavného města.

Rozlehlý areál nám nabízí k prohlédnutí skutečné základy římských staveb, které zde byly průběžně archeologicky zkoumány a zakonzervovány, ale také rekonstrukce, vznikající zde od roku 2006. Při jejich stavbě byly dodržovány původní stavební techniky a postupy, a tak se na doplňujících (vkusně a nerušivě umístěných) informačních tabulích můžeme dočíst také o tom, jak náročné muselo být zbudovat takto celé rozlehlé město. Ty z Vás, kteří příliš nevládnou cizími jazyky, pak jistě potěší, že trojjazyčné tabule obsahují také texty ve slovenštině, neboť slovenské hranice jsou co by kamenem dohodil.

Mezi rekonstruovanými budovami si jistě jen stěží vyberete, která se Vám zalíbí nejvíce. Dům obchodníka s látkami Lucia je sice menší, zato velmi útulný, obrovská a překrásně vyzdobená Villa Urbana Vás ohromí svou honosností, městské lázně s podlahovým vytápěním a zurčící vodou Vás pak zase budou lákat ponořit se pod vodní hladinu a nechat se hýčkat. Takže se možná během návštěvy budete několikrát vracet, abyste se ještě jednou podívali do předchozí místnosti či domu a užili si atmosféru antického komfortu.

Ovšem jeden malý nedostatek všechna ta krása má. Je příliš čistá a sterilní. Nikde žádný nepořádek, vše je pečlivě urovnané, ovoce a zelenina v kuchyních jsou perfektně čerstvé a nedotčené, boty a oblečení v lázeňské převlékárně perfektně složené, jako bychom procházeli muzejní expozicí. Římané jistě byli pořádkumilovní, ale navodit dojem zabydleného prostoru přeci jen trochu neučesanosti vyžaduje. Například ve srovnání s některými jinými evropskými archeoparky zaměřenými na pravěk, kde jsou stavby plné „zrovna odložených“ artefaktů a nástrojů, pak může mít návštěvník pocit, že zde něco chybí.

Na druhou stranu nabízí archeopark širokou nabídku nejen vzdělávacích programů pro děti a dospělé, ale také tematických akcí, kdy prostor ožívá krásou římských obyvatel a vojáků a celý areál dostává zcela jinou tvář. Například ještě v letošním roce můžete stihnout navštívit dvě takové – jednu s názvem „Historie ožívá v Carnuntu“ dne 26. října a „Dlouhý den muzeí“ 1. listopadu. Tak neváhejte a vydejte se na výlet za Římany!

 Autorka textu: Veronika Mikešová

Další fotografie si můžete prohlédnout v galerii (foto V. Mikešová):