Chceme-li opravdu poznat minulost naší země, nemůžeme vynechat etapu rozkvětu Velké Moravy. Ačkoli existovala pouhých 70 let, z dob jejího trvání se nám zachovalo velké množství památek, které rozhodně stojí za naši pozornost. Variant, které památky navštívit a jak vše zkombinovat do praktické trasy, je nespočetně. My si zde představíme alespoň jednu – trasu, na které navštívíme archeoskanzen v Modré, klášterní baziliku na Velehradě, památník Velké Moravy ve Starém Městě a slovanské nížinné hradisko na Pohansku.
Vzhledem k tomu, že se ne všechny lokality nacházejí v blízkosti ostatních, je dobré rozdělit si výlet do dvou dnů a jet autem, případně vlakem. První den začneme návštěvou archeoskanzenu v Modré, který vznikl v roce 2004 v blízkosti Velehradu u Uherského Hradiště. Zahrnuje celkem 19 konstrukcí sídlištních, hospodářských i výrobních objektů, budovu knížecího paláce a rekonstrukci velkomoravského kostela sv. Jana. Atmosféru raného středověku dotvářejí i volně pobíhající kozy, prasata, slepice a kočky, které nás budou při prohlídce ochotně doprovázet. Nahlédneme tak do života lidí z období Velké Moravy, neboť se skanzen nachází přímo na místě původního velkomoravského osídlení. Celý areál představuje ideální rekonstrukci opevněného sídliště, což poskytuje návštěvníkům také možnost projít se po dřevěných hradbách a užít si tak rozhled do širé krajiny. Dále můžeme do minulosti nahlédnout skrze návštěvu obytných polozemnic, prozkoumat hospodářské stavby, přesnou rekonstrukci kamenného kostelíka, obdivovat malby v knížecím paláci a také vystoupat na strážní věž a vžít se tak na chvíli do role obránců vsi. Ačkoli nebyl tento skanzen postaven původní raněstředověkou stavební technikou, nemůžeme mu upřít působivou atmosféru. Od jara až do podzimu se tu navíc konají různé tematické akce, které život v raném středověku návštěvníkům přiblíží téměř na dosah.
Cestou z Modré do Starého Města nemineme klášterní baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje ve Velehradu, která byla založena z podnětu olomouckého biskupa Roberta roku 1228 jako součást prvního cisterciáckého kláštera na Moravě. Jedná se o pozoruhodnou stavbu, jež má za sebou bohatou historii. V současné době však již pátým rokem probíhá její rekonstrukce, a tak se můžeme těšit, až budou odstraněna všechna lešení a klášterní areál se opět zaleskne v celé své kráse.
Z Velehradu přejedeme rovnou do Starého Města, kde byl v roce 1969 nad základy hřbitovního kostela z 9. století v poloze Na Valách vybudován Pámátník Velké Moravy. Základy první známé kamenné velkomoravské stavby jsou od roku 1969 národní kulturní památkou, a proto se také staly vhodným objektem pro prezentaci velkomoravské kultury. V roce 2008-2009 prošel památník zásadní rekonstrukcí a v roce 2010 se veřejnosti znovu otevřel i s moderní multimediální expozicí. Hned po vstupu nás tak uvítá krátký film, který byl natáčen v blízkém archeoskanzenu v Modré a zavede nás do období Velké Moravy. Po úvodním filmu následuje prohlídka expozice, ve které nás hned na první pohled zaujmou právě zachovalé základy hřbitovního kostela, které jsou obklopeny kostrovými hroby, z nichž některé jsou zachovány v původní nálezové situaci. Okolo celé místnosti jsou pak skleněné vitríny, ve kterých je v podobě dioramat s figurínami představen příběh jednoho z pohřbených, kterého autoři výstavy pojmenovali Mojslav. Projdeme tak jeho život zachycený v jednotlivých výjevech, od dětství až po jeho hrob, ke kterému sestoupíme na konci prohlídky expozice. Mojslavův život je samozřejmě také doplněn dobovými nálezy, spatříme tak na vlastní oči překrásné umění velkomoravských řemeslníků a šperkařů a také další nálezy učiněné zde při výzkumu. V předsálí pak najdeme dotykové obrazovky, které nám pomocí počítačových animací a multimédií dokreslí celou minulost Velké Moravy i jejího archeologického a historického výzkumu.
Náš další cíl, Pohansko, se však nyní od nás nachází necelých 70 km jihozápadním směrem u Břeclavi. Nejlepší možností tedy je co nejvíce se nablížit Břeclavi a najít si možnost přenocování. To na jižní Moravě rozhodně není problém, neboť celý kraj nabízí mnoho rozmanitého ubytování, od útulných penzionů až po turistické kempy. Vybere si tedy určitě každý. Možností na strávení večera se jistě najde také mnoho, ovšem ve zdejším kraji se jako první varianta nabízí samozřejmě návštěva vinného sklípku. Zdejší vinaři jsou milí a velice pohostinní, tato návštěva se tak jistě stane příjemným zpestřením našeho putování po archeologických památkách.
Příštího rána se tedy vydáme přes Břeclav rovnou na hradiště Pohansko. Zde se v 9. století rozkládalo trojdílné nížinné hradisko, které bylo patrně jedním z nejvýznamnějším center Velké Moravy. Archeologický výzkum zde probíhal od 50. let minulého století a během něj bylo prozkoumáno množství památek, od sídelních objektů přes opevnění, sakrální stavby a pohřebiště, až po velmožský dvorec. Dnes na lokalitě nalezneme rekonstrukci polozemnice a pohanského kultovního objektu, jenž zde byl původně vztyčen po zániku Velkomoravské říše. Do areálu hradiště se dostaneme skrze vstupní bránu, ke které se dostaneme odbočkou ze silnice mezi Břeclaví a Lanžhotem. Od brány nás čeká příjemná procházka, která dojdeme až do samého centra hradiska. Tam nás uvítá empírový lovecký zámeček, který zde postavili v roce 1811 Lichtenštejnové. Dnes se v něm nachází expozice, která nás provede několika sezónami zdejšího archeologického výzkumu a představí nejvýznamnější nálezy. V zimním období, leží-li sněhový poprašek, můžeme dokonce pozorovat půdní příznaky (plochy, lišící se od ostatních svou barvou), které nám napoví, kde všude probíhaly při výzkumu výkopy. Mezitím, již po návštěvě archeoskanzenu v Modré, můžeme nechat volný průběh své fantazii a představovat si, jak vypadal každodenní život zdejší velkomoravské elity.
Naše putování po Velké Moravě tak zakončíme symbolicky odchodem z jednoho z jejích center, stejně, jako to před více jak tisíci lety učinili jeho obyvatelé. Odcházíme ale s pocitem poznání nových míst a dob, která byla kdysi tak významnou součástí naší slavné minulosti...
Důležité odkazy:
Památník Velké Moravy
Archeoskanzen Modrá
Velehradská bazilika
Pohansko
Autorka: Veronika Mikešová
(Národní muzeum)
Fotogalerie (foto M. Opatrná a V. Mikešová):
Komentáře
Přidat komentář