Pravěkem jižního Kolínska: Nebovidy a dva tisíce let staré klíče.

Čím tak lákal v pravěku prostor dnešní obce Nebovidy jižně od Kolína, by bylo dnes turistům hledajícím výrazné krajinné dominanty či romantickou krajinu těžko pochopitelné. Přímo v obci je sice krásná stará tvrz, která nutně potřebuje rekonstrukci, ale takto z ní dýchá ta pravá atmosféra, jenže to je o mnoho pozdější historie. Ta nejstarší je dosud skrytá na mnoha místech pod zemí, ať už v obci, na zahradách nebo v těsném okolí, hlavně podle potoka. Pravěké populace závislé na obživě zemědělstvím sem přitahovalo vlídné klima Polabí, dostatek úrodné země a nezbytný vodní tok. Tak vzniklo husté a téměř nepřetržité osídlení pásu země na pravém břehu Nebovidského potoka, zejména v místech dnešní zástavby, doložené četnými archeologickými nálezy pocházejícími z meziválečného období, kdy na zahradách probíhala drobná těžba písku. Všechny tyto polohy pak navazují na nejvýznamnější nebovidskou lokalitu s příznačným názvem Zádušní pole (zhruba 400 m na JJZ leží místní hřbitov), pokrytou stopami sídlišť i pohřebišť. Podívejte se s námi na nejznámější nálezy. Pocházejí už z mladší a pozdní doby kamenné (kultura s keramikou lineární, vypíchanou, kultura zvoncovitých pohárů), do doby bronzové patří nálezy únětické keramiky, do starší doby železné nálezy kultury bylanské. Archeologům je dobře známo žárové pohřebiště germánského obyvatelstva, které se zde usadilo se změnou letopočtu. V létech 1906-7 a 1917 zde bylo prozkoumáno minimálně 10 žárových hrobů. Početné předměty tvořící původně milodary se nacházejí ve sbírkách kolínského muzea, stejně jako množství bronzových a železných spon, zlomků jemných bronzových cedníků na víno importovaných z jižních oblastí Evropy, zlomky bronzových pánví či skleněné a jantarové korálky. K pohřebišti zřejmě náležela germánská osada zjištěná v roce 1917 v poloze zvané Nad pilou, tehdy se podařilo zde prokopat několik zahloubených chat a odhalit zbytek zdi. Pochází odsud kromě běžných zlomků germánské keramiky, spon či přeslenů také unikátní nález – svazek bronzových klíčů spojených řetízkem, který jistě nepatřil obyčejnému vesnickému obyvateli.

Tomuto období prvních čtyř století nového letopočtu říkáme doba římská. Mimořádným nálezem z této doby je také souprava kostěných harpun, která dokládá intenzivní rybolov nebo v našem prostředí velmi vzácná a bezpochyby importovaná bronzová mísa.
K unikátům patří také nález hliněného ženského torsa z období lineární keramiky mladší doby kamenné (neolitu). Ženská antropomorfní plastika je v tomto období ještě velmi vzácná a z Čech jsou známy jen tři kusy, tato je však nejdokonalejší, zdobená rytými spirálovitými liniemi. Byla nalezena už někdy po první světové válce MUDr. Františkem Dvořákem, lékařem v nedalekých Červených Pečkách a správcem kolínské muzejní archeologické sbírky, ale pak se po ní v kolínském muzeu jakoby slehla zem, aniž by ji někdo stačil zdokumentovat. Teprve při důkladné revizi archeologické sbírky na konci 20. století byl tento malý předmět znovu „objeven“ a hned putovala do zahraničí, na výstavu do Itálie, byla to její premiéra.

Pokud se rozhodnete pro procházku po archeologických lokalitách jižního Kolínska, do Nebovid se dostanete snadno autobusem Kolín – Kutná Hora nebo vlakem do sousedních Červených Peček a pak kousek pěšky.

Autorka textu: Jarmila Valentová
(Národní muzeum)

Literatura:

Jiráň, L. - Rulf, J. - Valentová, J. 1987: Pohled do pravěkého a slovanského osídlení jihovýchodního Kolínska - Ein Einblick in die vorgeschichtliche und slawische Besiedlung des südostlichen Koliner Gebiets. Památky archeologické LXXVIII, 1, 67 – 133.

Valentová, J. 1998: Antropomorfní plastika kultury s lineární keramikou z Nebovid, okr. Kolín. Archeologie ve středních Čechách 2, 13 - 15. Praha.

Droberjar, E. 2010: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě, 212, heslo Nebovidy. Praha.