Muzeum neandrtálců v Krapině (Chorvatsko)

Pokud se chystáte na dovolenou v Chorvatsku a chcete si kromě vzpomínek na krásy přírody přivézt také jedinečný kulturní zážitek, rozhodně si nenechte ujít návštěvu Muzea neandrtálců v Krapině. Městečko Krapina se nachází na přímé trase z České republiky přes Rakousko, asi 20 km za slovinsko-chorvatskými hranicemi hned vedle dálnice, nabízí se tedy jako zajímavý začátek či zakončení dovolené.

Muzeum bylo vystavěno v místě archeologického naleziště Hušnjakovo, kde v roce 1899 objevil chorvatský paleontolog a geolog Dragutin Gorjanović Kramberger pozůstatky více než 80 jedinců druhu Homo neanderthalensis. V následujících letech zde probíhal rozsáhlý výzkum, při kterém bylo objeveno několik tisíc nálezů kostí lidí a zvířat starých 130 tisíc let. V roce 2010 zde pak po dlouhých 11 letech výstavby bylo otevřeno unikátní muzeum, jež za dobu své existence posbíralo již mnoho mezinárodních ocenění. Svým komplexním pojetím problematiky pravěku a využitím nejmodernějších technologií a poznatků z oblasti muzeologie se proto řadí do špičky mezi světovými muzei. 

Celá stavba je koncipována jako obydlí neandrtálců a zvenčí navozuje dojem skalního převisu. Ten je ještě umocněn po příchodu do interiéru, kdy Vás okamžitě zaujmou zvuky pravěkého světa, pocházející z filmu, jenž je promítán na celou přední stěnu vstupní haly. Můžete se pohodlně usadit na připravené židle a vychutnat si dobrodružné záběry ze života neandrtálců, jako byste byli přímo mezi nimi, a vydat se na napínavou cestu za poznáním.

Po projekci nás již vtáhne expozice, na jejímž začátku se dostaneme na konec 19. století, kdy bylo naleziště v Krapině objeveno. Seznámíme se s jeho objevitelem, s tehdejším výzkumem i dobovými názory. Autoři expozice nezapomněli ani na vysvětlení celé problematiky evoluce, na vývoj bádání o původu člověka a počátky paleontologie, geologie a paleoantropologie. Ve dvou sálech nalezneme množství exponátů a obrázků, které nám přiblíží myšlenkový svět 19. století a pomohou pochopit, co všechno stálo u zrodu archeologie a paleoantropologie. 

V dalším sále nás hned zpočátku ohromí audiovizuální projekce, ve které spatříme zrod vesmíru a miliardy let jeho vývoje během několika minut. Ocitáme se uprostřed temné prázdnoty a postupně poznáme, jak vznikaly hvězdy, slunce i planety. Expozice v dalším sále pak začíná přesně tam, kde projekce končí - u vzniku planety Země. Při procházení sálem budeme objevovat, jak plynul čas na Zemi a jak se na ní postupně rodil život. Projdeme pravěkým lesem, mineme množství zkamenělých živočichů a naší pozornosti neunikne ani kostra dinosaura. Při celé procházce nejstarší historií Země můžeme na podlaze sledovat, jak se vyvíjely kontinenty a také jak velké časové úseky konkrétní období zabírala. Stáří naší planety je názorně vyznačeno jako 24 hodin, tedy jeden den, abychom si dovedli lépe představit tak nepředstavitelně dlouhá období. Na konci cesty napříč počátky naší Země tak můžeme žasnout nad tím, že naše lidská existence by v rámci jednoho dne zabrala pouhou jednu sekundu!

Po dlouhé cestě vývojem života na Zemi se již dostaneme k prvním lidem. Na stěně je možno si prohlédnout lebky našich prapředků, ze kterých jsme se během několika milionů let vyvinuli. Tyto miliony let vývoje jsou pak naznačeny v jakémsi procesí, ve kterém se můžeme projít například vedle Pithecanthropa, Australopitheca a podívat se do očí Homo erecta. Figuríny prvních lidí a jejich předků jsou v jejich původní životní velikosti a tak spatříme, jakými změnami prošla naše tělesná schránka. A za posledním předchůdcem člověka nás již čeká ohromující podívaná. Vstoupíme k ústí jeskyně, ve které zrovna tráví asi desítka lidí neandrtálských svůj večer. Mezi nimi hoří oheň, děti si hrají, muž zrovna přišel s kořistí z lovu, ženy opracovávají kůži a starci odpočívají. Dokonale vypracované figuríny působí naprosto živě a tak má každý návštěvník pocit, že skutečně pozoruje scénu ze  života neandrtálců. Celý výjev je pojatý jako rekonstrukce naleziště v Krapině, což ještě zesiluje úžasný pocit genia loci

Když se nám podaří odtrhnout zrak od fascinujícího dioramatu a pokračovat v prohlídce, čekají nás poutavé artefakty, dokumentující fyzickou podobu, kulturu i přírodní prostředí a způsob života neandrtálců. Vše je doplněno multimediálními interaktivními instalacemi. Například se ocitneme před zrcadlem, které je z každé strany obklopeno modelem - zleva člověk moderního typu, zprava člověk neandrtálský. My si tedy můžeme sami na vlastním těle porovnat, co máme s neandrtálci společného a čím se odlišujeme. Nechybí zde ani původní nálezy kostí, objevené v 19. století a také popisy metod, kterými byly zkoumány. Na konci expozice autoři také nezapomněli uvést několik teorií, jak to vlastně bylo s neandrtálci dál a proč nepřežili oni, ale my. 

Na konci expozice však cesta za poznáním ještě nekončí, ale zavede nás až na samotné místo nálezu. Postupně procházíme okolo bronzových soch pravěkých zvířat, až se dostaneme ke skalnímu převisu, pod kterým v roce 1899 došlo k onomu převratnému objevu. Pod převisem nalezneme několik soch neandrtálců, abychom si představili, jak tehdejší lidé na místě žili. V okolí se nacházejí další sochy, které celému místu dodávají na životu.

Celá ojedinělá expozice nám tak podává ucelený obraz jak o samotném nalezišti, tak také o člověku neandrtálském v celém kontextu jeho vývoje. Nesnaží se v návštěvnících ovšem navodit dojem, že prezentované výsledky bádání jsou konečné a stoprocentně správné. Naopak v nás zanechá pocit, že je ještě mnoho věcí, které o svých předcích nevíme a že archeologové mají stále co zkoumat a objevovat. Krapinské muzeum má rozhodně co říci i návštěvníkům, kteří nejsou zrovna příznivci archeologie ani historie. Způsob provedení celé expozice je tak promyšlený a vypracovaný, že zaujme všechny věkové generace bez rozdílu pohlaví i vzdělání. Na návštěvu tohoto muzea prostě jen tak nezapomenete!
 

Další informace o Muzeu neandrtálců v Krapině:
Oficiální stránky muzea
Mapa
Videoreportáž České televize

Autorka: Veronika Mikešová
(Národní muzeum)

Štítky: 

Komentáře

Přidat komentář