Do Uruku

Berlínské muzeum Pergamon patří k významným muzejním institucím zaměřeným na prezentaci památek starověkého Orientu. Již při vstupu do expozice je návštěvník uzemněn rekonstrukcí antického řeckého chrámu, přesněji západní části oltáře z maloasijského Pergamu. Další místnost pak nabízí rekonstrukci brány milétského tržiště z 2. stol. po Kr. Obě antické památky byly v 19. stol. přeneseny právě z Pergamu a Milétu, návštěvník si je tedy může prohlédnout v jejich reálné dochované podobě. Na obě monumentálně působící antické památky lze však rychle zapomenout při vstupu do třetího sálu, kde se odkryje pohled do starého Babylónu – zde je rekonstruována Ištařina brána spolu s ulicí vedoucí k bráně samotné. Ištařina brána je zdobena modře glazovanými kachličkami a doplněná reliéfní výzdobou v podobě draků a turů. Spolu s prezentací rekonstrukce babylónské architektury se zde nachází stálá expozice představující archeologické nálezy babylónské a asyrské říše. Kromě jiného zde najdeme i expozici věnovanou islámskému umění či historii iráckého města Samara (Sámarrá’).

Důvodem návštěvy berlínského Pergamského muzea však nejsou jen reálné podoby výše zmíněných památek. V současné době je zde prezentována i monotematická výstava „Uruk – 5000 let megaměsta“, ukazující 5000 let historie města, jehož jméno zřejmě dalo i jméno dnešnímu Iráku. Proti Ištařině bráně vás uvítá socha uruckého krále Gilgameše v nadživotní velikosti – za sochou pak začíná samotná výstava. Ta prezentuje různé aspekty života ve starověkém Uruku – sochařství a reliéfy, rekonstrukce architektury, obchodu, písemnictví… Výstava souhrnně prezentuje výsledky archeologických výzkumů za posledních 100 let. Archeologické nálezy jsou předváděny spolu s řadou interaktivních prvků, jako jsou rekonstrukce částí chrámových zdí zdobených barvenými hliněnými válečky, architektura je kromě modelů doprovázena i krátkými video spoty s digitálními rekonstrukcemi podoby jednotlivých chrámů.

Výstava však nepředstavuje Uruk jako osamocené město na břehu Eufratu. Vývoj Uruku je sledován ve dvou rovinách – v jedné z nich je snaha o srovnání života ve starověkém megaměstě s životem v metropolích či megalopolích moderního světa. Návštěvník si zde uvědomí komplexnost tehdejší společnosti, kdy právě v nejstarších mezopotámských městech došlo k významnému posunu organizace společnosti žijící na omezeném prostoru. Druhým aspektem je i sledování vztahů Uruku s okolním světem – zejména s dalšími mezopotámskými městy, ale i se vzdálenějšími oblastmi jako byl Egypt či Elam v dnešním Íránu. Velká pozornost je věnována i rozvoji písemnictví – jsou zde ukázky nejstarších hieroglyfických nápisů a celá řada textů v klínovém písmu. Klínopisné destičky znázorňují typovou variabilitu „textů“ – jsou zde účetní záznamy, seznamy slov, recept na vaření piva a samozřejmě i mytologická literatura. Část výstavy je pak věnována i Eposu o Gilgamešovi – zde je ukázáno, že v tomto případě nejde pouze o mýtus, ale o příběh, který lze v mnoha ohledech dokázat pomocí archeologických nálezů.

Výstava Uruk – 5000 let megaměsta je vhodným výletem, který může zpestřit prohlídku Berlína. Nabízí nevšední pohled na minulost staré Mezopotámie. Pokud budete mít cestu kolem Berlína, vřele doporučuji.

Uruk – 5000 Jahre Megacity, Berlín – Pergamonmuseum
25. 4. – 8. 9. 2013
http://www.uruk-megacity.de/

Od 3. 10. 2013 bude výstava k vidění v Herne u Dortmundu.

Autor článku: Ľubomír Novák
(Národní muzeum)