Chloumek, Vražba, Prašivka (okr. Hradce Králové)

Na katastrálním území Habřiny se nachází dvě pravěká hradiště: Prašivka a Vražba (obr.1). Obě tato hradiště se nalézají v labské nížině, podnebí je zde mírné a obě hradiště leží na sprašovém podloží. Obec Habřina je vzdálená od Hradce Králové asi 20 km, je dostupná ze silnice E 67 spojující Hradec Králové s Jaroměří (u Holohlav ve směru na Jaroměř je nutné odbočit na Neznášov a Habřinu) a jezdí sem pravidelně autobus ze Semonic, kam se dostanete pohodlně vlakem z Hradce Králové.

Prašivka (obr.2) je určena jako hradiště starší doby halštatské (800 – 600 př. n. l.), výstavba hradiště je datována do období slezskoplatěnické kultury a konec osídlení nastal podle datace nálezů v mladším halštatském období, tj. mezi lety 600 – 400 př. n. l. Jako nálezy jsou zde uváděny v ruce lepené nádoby a mlecí kameny.
Úvahy o tom, že Prašivka je hradiště se objevují již v roce 1867 v příspěvku amatérského archeologa P. F. X. Petery-Rohoznického v Památkách archeologických, kde píše o tom, že naproti Chloumku stojí „snad hradiště, podle valů na východ dosud patrných“. Výzkum prokázal existenci hradiště lidu lužických popelnicových polí v době halštatské (slezskoplatěnické kultury), jehož komunita měla pohřebiště na protějším vrchu Chloumku.

Výzkum zde probíhal v roce 1987 pod vedením Víta Vokolka z muzea v Hradci Králové. V sondě I na východní hraně návrší ve směru Z - V byl zachycen 50 cm hluboký a 50 cm široký žlab, v němž byly nalezeny rozmočené uhlíky, střepy, zvířecí kosti a okrová mazanice. Sonda II na východní hraně návrší zjistila také příkop, zde o šířce 36 cm a hloubce 80 cm, na dně byla kruhová kůlová jamka o hloubce 2 cm a průměru 30 cm. Ve výplni byly rozmočené uhlíky, zvířecí kosti a střepy. V sondě III byly odkryty zahloubené objekty – žlab a kůlová jamka. Vokolek se domnívá, že se jedná o zbytky pravěkého obydlí.
V současnosti na Prašivce žádný příkop ani objekt na povrchu viditelný není, protože byl nejspíš během staletí zanešen, stále je ale znatelné umělé zarovnání vrcholu kopce, patrně pro lepší podmínky pro pravěkou zástavbu.

Naproti Prašivce jižním směrem asi 200 metrů po značené stezce se nachází vrch Chloumek (obr.3). Roku 1873 bylo u kostela sv. Václava objeveno „pohanské pohřebiště“. V souvislosti se stavbou okresní silnice spojující Hradec Králové s Jaroměří a těžbou štěrku byly objeveny první hroby lužické a slezské. Kostelník Jan Runkas vybral z nádob bronzové šperky a nástroje (nůž) a kostěné předměty. Amatérský archeolog J. K. Hraše zde vykopal na konci 19. století dva hroby s nádobami s propálenými kostmi, jednu bronzovou jehlici, dva železné hřebeny a zlomek nože. Kostelník Runkas vykopal další hrob s bronzovou jehlicí. Jaroměřské muzeum zde provádělo pod vedením Josefa Dušky v roce 1882 výzkum pěti hrobů, které byly dříve částečně prokopány. Nalezlo se v nich mnoho nádob (někdy tuhovaných) se šrafovanými ornamenty.

Dále byl nalezen malý černavý „koflík“ s ostatky, s kusem slitiny podobným perle snad ze stříbra o váze 11 g. V roce 1895 byly odhaleny žárové hroby s velkou popelnicí, údajně se jednalo o 60 hrobů. Jedna z nádob (obr.4) je identifikována jako kónická miska uvnitř zdobená šrafovanými trojúhelníky, které tvoří šesticípou hvězdu. Na přeloženém okraji jsou dva nebo tři trojhranné výběžky. Habřinský učitel Letošník nalezl hrubou popelnici s pupkem, která obsahovala otevřený bronzový náramek s knoflíky na konci, tvarem připomínající nejstarší artefakty časné doby laténské (kolem roku 400 př. n. l.). Po obou stranách je ornamentován hlavně kroužky s tečkami. Po Runkasovi byl dalším kostelníkem na současném hřbitově na Chloumku Jan Hlava. Ten nalezl i středověké nádoby.
Na poli pod Chloumkem byly nalezeny střepy a kosti. Na Chloumku pozůstatky pravěkého pohřebiště již nejsou, je zde ale kostel sv. Václava (obr. 5), k němuž se váže pověst o českém zemanovi, který se v roce 1110 po bitvě s polským vojskem ukryl před nepřátelskými vojáky právě na Chloumku v jezevčí noře. Na památku této své záchrany nechal postavit na Chloumku kostel sv. Václava, který prý vyslyšel jeho volání o pomoc. Kostel zde stojí dodnes, ovšem už ne v původní gotické podobě, dnešní stavba je výsledkem přestavby z přelomu 16. a 17.století.

Druhé hradiště s názvem Vražba se nalézá na severní hranici Habřiny na Neznášovském kopci, asi 1,5 km od Chloumku. Údajně se jedná o hradiště ze 13. stol., které ve 2. polovině 13. století zaniklo a na tomto místě byl posléze postaven hrádek Rotemberk. Při výzkumu v roce 1993 bylo zjištěno pravěké osídlení z doby popelnicových polí – kultury lužické. Ve 20. století zde byla pole, kde místní obyvatelé nacházeli kromě středověkých nálezů i pravěké kamenné nástroje. Josefovský amatérský archeolog J. Duška píše o častých nálezech kamenných nástrojů, o nedovrtaném mlatu a dvou přelomených mlatech. Dále hovoří o nálezech z podhradí Rotemberka, kde se nalézaly nejen středověké střepy, ale také kamenné sekyrky a v roce 1882 byl východně od Rotemberka nalezen kostrový hrob s bronzovým kopím. Je zde také zmínka o údajné mohyle s příkopem. Z výzkumu v roce 1992 byla zjištěna fortifikace typická pro lužická hradiště: nízký val, na kterém stála palisáda z kolmých a sešikmených podpůrných kůlů, tedy dřevohlinitá hradba. Okrová mazanice svědčí o tom, že obytné stavby se nalézaly v bezprostřední blízkosti opevnění.
Na Vražbě je dnes viditelný pouze val, na zřícenině Rotemberku i zříceniny kamenných zdí hrádku.
 

Použitá literatura:
Čtverák, V. - Lutovský, M. - Slabina, M. - Smejtek, L: 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
Duška, J. 1989: Nálezy předhistorické v kraji Královéhradeckém. Hradec Králové.
Kalferst, J. 1993: Zjišťovací výzkum na hradě Rotemberku, k. ú. Habřina. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 19, 100 – 103. Hradec Králové.
Sklenář a kol 1992: Archeologické památky Čechy – Morava – Slezsko, Průvodce. Opava.
Vokolek, V. 1985: Slezskoplatěnické hradiště v Habřině. Archeologické rozhledy 38, 607-613. Praha.
Vokolek, V.1997: Nové lužické hradiště v Habřině. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 23, 77 - . Hradec Králové.
 

Autorka: Michaela Dvořáková
(Ústav pro archeologii FF UK v Praze)