Amfora s ležícími lvy (bucchero pesante)

Najdete v expozici Umění Starého světa v paláci Kinských v sále 6

sbírka klasické archeologie NM, inv. č. H10-4459

Typická etruská černá keramika s lesklým povrchem se vyráběla ve střední Itálii od 2. čtvrtiny 7. století ve velkém množství až do začátku 5. století př. n. l. Vytáčela se na hrnčířském kruhu a typickou černou barvu dostávala při redukčním výpalu s příměsí organického materiálu při teplotě kolem 600 stupňů Celsia.

Amfora, bucchero pesante, foto A. Waldhauserová

Název je pravděpodobně odvozený ze španělského slova búcaro pro označení jihoamerické keramiky, jejíž portugalské napodobeniny byly velmi oblíbené zhruba v době objevování etruských nekropolí v Itálii. Bucchero bylo stolním nádobím, které svými tvary i prvky výzdoby napodobovalo dražší kovové nádoby. Tato keramika se nachází nejenom v hrobech a sídlištích Etrurie (dnešní Toskánsko a severní Lazio), ale také v celé centrální Itálii. Kromě toho se vyvážela i do okolních oblastí, zejména do jižní Francie a také do Španělska, severní Afriky, Sicílie a egejské oblasti. Z jižní Francie a dalších oblastí za hranicemi Itálie jsou dokonce známy její napodobeniny a některé tvary nádob přešly do řecké vázové keramiky. Rané bucchero je tenkostěnné (bucchero sottile), zdobené rytými motivy, vějířovitými nebo spirálami. Od poloviny 6. století př. n. l. se vyrábí v Chiusi silnostěnné, reliéfně zdobné bucchero. Výzdoba se prováděla kolky, rotujícími válečky nebo šablonami do měkké hlíny ještě před vypálením nádoby. Část tohoto silnostěnného bucchera (tzv. bucchero pesante) byla účelově vyráběna pro pohřební ritus, ale některé tvary jako oinochoé a kantharos souvisejí s etruským obchodem s vínem, nacházíme je spolu s transportními amforami ve vracích lodí.

Specifický tvar amfory s širokými páskovými uchy a bachratým tělem, původem z Etrurie, ovlivnil i dílo hrnčíře Nikosthena, jehož signatura se často objevuje na athénských černofigurových vázách. Jeho černofigurové amfory tohoto zvláštního tvaru byly zcela evidentně určeny na export pro zámožné etruské zákazníky.
 

Autorka: Helena Svobodová
(Národní muzeum)