Hrob jezdce s koněm ze Záluží u Čelákovic
Historie nálezu
Z rozhovoru K. Urbanové z Národního muzea a R. Koreného z Hornického muzea v Příbrami pro Planetárium:
V bývalé obci Záluží, dnes součást města Čelákovic, byl zřejmě už před rokem 1918 zkoumán dnes blíže neznámý hrob z doby stěhování národů. Pravděpodobně to bylo na místě pozdější Liehmannovy cihelny u železniční trati, ve které byly nejpozději ve 20. letech 20. století zcela bezpečně narušeny první hroby z období stěhování národů; konkrétně z mladší etapy tohoto období, z konce 5. až 6. století našeho letopočtu. V prvních letech provozu Liehmannovy cihelny byly hroby ničeny, jen několik předmětů se dostalo do sbírky majitele cihelny pana Liehmanna. Až teprve v roce 1927 místní sběratel malíř Malina zachránil a zdokumentoval jeden hrob, který později přešel do sbírek muzea v Roztokách. Teprve v roce 1929 podniklo Národní muzeum pod vedením Ladislava Hájka v Záluží první krátký záchranný výzkum, v jehož průběhu byl vyzvednut obsah šesti hrobů.
Další výzkum byl Národním muzeem zahájen v roce 1930 a pokračoval až do roku 1931. V průběhu těchto dvou let bylo prozkoumáno a zdokumentováno celkem 52 hrobů. Byl mezi nimi například hrob ženy, datovaný pozdně římskou zlatou mincí do konce 5. století, který nebyl, jako jeden z mála, vykraden. Další zajímavostí na tomto pohřebišti byla skupina asi osmi hrobů, jejichž konstrukce byla tvořená dřevěnou komorou. Tento konstrukční prvek bylo zvykem používat při pohřbech nějakých význačnějších osob v rámci dané komunity. Zajímavé bylo, že se tyto hroby s dřevěnou komorou koncentrovaly v jedné části pohřebiště, což by mohlo naznačovat i určité rodinné vazby.
Nejzajímavějším nálezem byl hrob muže, který byl pohřben i se svým koněm. Opět to byla dřevěná komora, která byla podle terénních pozorování navíc s velkou pravděpodobností překryta mohylou. Hrob byl totiž velmi výrazně respektován ostatními hroby a mezi ním a ostatními byla poměrně velká vzdálenost. Prázdná plocha kolem tohoto hrobu dává skutečně reálný základ domněnce, že nad hrobem mohla být mohyla. Hrob jezdce s koněm byl na pohřebišti jediný. Bohužel, stejně jako většina hrobů zde nalezených a zdokumentovaných, byl už v minulosti otevřen a vykraden. Z inventáře hrobu se dochovala keramická nádoba, pár ostruh, nůž, udidlo koně a pravděpodobně i meč, ovšem ve špatném stavu. Bohužel, tehdejší výkopové a konzervační techniky neumožňovaly silně poničené, zejména železné předměty vyzvednout. Takže informaci o meči dokládá jen písemný záznam terénní dokumentace.
Hrob jezdce s koněm z období stěhování národů, který archeologové vykopali roku 1930 v Záluží u Čelákovic, byl prvním odkrytým hrobem tohoto stáří a typu v Čechách. O podobném pohřbu z Prahy-Lysolají, který v roce 1906 zkoumal Antonín Jíra, už totiž dnes víme, že pocházel z pozdějších časů, pravděpodobně až z 10. století; tedy z raného středověku. Hrob ze Záluží vzbudil podle archeologa Rastislava Koreného z Hornického muzea v Příbrami po svém objevu zaslouženou pozornost. Národní muzeum se ho proto rozhodlo vyzvednout a odvézt do muzea celý: "Byl tak veliký, že ho museli přímo v terénu rozdělit na pět částí, které byly pevně fixovány a později při budování expozice v Národním muzeu znovu sestaveny. Tento hrob zůstal posledním v úplnosti neprozkoumaným hrobem z pohřebiště v Záluží, které (když připočteme i zničené hroby) čítalo nejméně 120 hrobů, což ho řadí mezi největší pohřebiště z merovejského období v Čechách."
Instalace hrobu v expozici NM
Hrob č. 18 / XIII. jezdce s koněm ze Záluží u Čelákovic, datovaný do poloviny 6. století, byl do expozice "Pravěké dějiny Čech, Moravy a Slovenska" instalován pravděpodobně kolem roku 1966. V depozitářích Národního muzea se však nacházel od roku 1930, kdy byl jako jediný z tohoto pohřebiště pozdní fáze doby stěhování národů vyjmut v blocích in situ a převezen do Prahy. Bloků bylo celkem 5, jak je doloženo díky dobovým novinovým článkům (příloha Lidových novin ze srpna 1930) a jak se také ukázalo i při očištění hrobu v týdnu 11. - 15. 7. 2011. První dva dělily ostatky muže přibližně v oblasti pánve. Zbylé tři dělily kostru koně - oddělena byla hlava, přední a zadní část zvířete.
Při instalaci v 60. letech 20. století byly bloky znovu sestaveny do dřevěného rámu, speciálně připraveném v expozici, upevněny smrkovými latěmi a zasypány hlínou, aby nebyly vidět spáry. Do všech čtyř rohů byly instalovány napodobeniny ohořelých kůlů, které jsou J. Schránilem (jeden z autorů výzkumu v Záluží) zmiňovány, ovšem nebyly vyjmuty společně s kostmi. Že se jedná o novodobé kopie, bylo definitivně potvrzeno při deinstalaci – všechny kůly nesly stopy opracování moderními nástroji.
Rozebírání hrobu, jeho průzkum a 3D skenování:
Deinstalaci provedli Mgr. K. Urbanová (NM Praha) a Mgr. R. Korený (Hornické muzeum Příbram). Vlastnímu rozebrání předcházelo studium archivních materiálů.
Jelikož každý archeologický odkryv znamená zničení nálezové situace, hrob byl nejprve naskenován ve 3D, aby zůstal zachován pro další generace a další revizní bádání. Poté přišly na řadu klasické metody dokumentace – kresba a fotografie. Teprve pak se mohlo přistoupit k opatrnému rozebírání hrobu a vyjímání ostatků muže i koně. Postup prací a veškeré nálezové situace byly průběžně dokumentovány. Oba bloky s ostatky člověka byly vyjmuty z bednění a přeneseny na pracovní stoly, kde na nich bylo dále pracováno. Kosti byly opatrně vyjmuty z bednění, nově odkryté situace zdokumentovány a uloženy separátně. Byly předány Antropologickému oddělení NM k antropologickému zhodnocení. Bednění s ostatky koně bylo rozebráno a později předáno k osteologickému zpracování. Hlína – výplň hrobu byla z bednění odebrána, dána do pytlů (celkem 12ks) pro následné proplavení.
V průběhu prací byla natočena reportáž o prozkoumání hrobu pro Českou televizi (reportáž B. Straňákové):
Fotogalerie:
Komentáře
Přidat komentář