Palazzo Pepoli v Bologni a jeho Cesta po životě

Jako mnoho jiných měst, i Bologna má své muzeum, které vypráví její bohatou historii. V Bologni sídlí v Palazzo Pepoli, tedy paláci rodiny Pepoli. Architektonický vývoj tohoto původně středověkého paláce se zastavil v 18. století. Jeho vnitřní interiér decentně zdobený barokními štuky však nebránil ve vytvoření zajímavé, nejen archeologické expozice. V dnešní podobě, po určitých architektonických úpravách, byl palác otevřen v roce 2012. Jedná se tedy o celkem novou expozici, někdy s multimediálními prvky, jindy naopak s prostými, ale stejně účinnými výstavními efekty. Pojďme tedy do Palazzo Pepoli nahlédnout, konkrétně na výstavu o posmrtném životě Etrusků.

Výstava "Il Viaggio oltre la vita" (Cesta po životě) byla krátkodobou výstavou, roztroušenou po stálé expozici Palazzo Pepoli. Atraktivita exponátů v ní však nedala výstavě zapadnout. Myšlenka výstavy byla velmi prostá, a to ukázat, jakými způsoby mohli po smrti Etruskové dosáhnout svého "nebe" - ostrova blažených. Nutno podotknout, že myšlenka autorů se zcela objasnila především až po shlédnutí posledního dětského panelu na konci výstavy, kde bylo nakresleno velmi názorné schéma, které si dospělý návštěvník musel sám z výstavy představit.

Etrusci tuto cestu po životě mohli překonat pomocí zvířat (například delfínů), lodí, démonů či vozů. K těmto jednotlivým cestám se vázaly vystavené exponáty, ať se jednalo o stély, keramické nádoby či zlatnické práce. Od tradiční expozice vitrín a panelů však tuto výstavu odlišily nejmonumentálnější exponáty. Na začátku jste mohli vstoupit do repliky "Lodní" hrobky z Tarquinií (Tomba della Nave), která své jméno dostala podle jednoho ze svých nástěnných vyobrazeních. Následně jste se mohli projít po rekonstrukci etruské cesty protínající místní nekropoli. Strhující nebyla samotná cesta, ale především okolní náhrobky (ač kopie originálů uložených v bolognském archeologickém muzeu) a atmosféra vytvořená projekcí krajiny, nočního nebe i světelně přiznaných barokních štuků.

Vrcholem celé expozice však byl "Sarcofago degli Sposi" (přel. sarkofág novo/manželů nebo snoubenců). Originál sarkofágu byl nalezen roku 1881 roztříštěn do více jak 400 fragmentů. Dnes je uložen ve Villa Giulia, Národním etruském muzeu, které je taktéž významným centrem digitalizace archeologického kulturního dědictví. Zde v Bologni byla sice vystavena jen kopie sarkofágu, na kráse to tomuto 154 kilovému klenotu však neubralo. Pokud by se návštěvník cítil zklamán, že vrcholem byla pouhá kopie, nemusel se tak cítit nadlouho. Skutečným vrcholem totiž byla 3D projekce sarkofágu začleněná do dnes tolik používaného pojmu "světelná show". Avšak projekce, odehrávající se v potemnělém barokním sále, rozehrála na třech stěnách podívanou jak realisticky vystavěnou na architektuře interiéru, tak i s určitým prvkem umělecké invence. Nechyběla zde například myšlenka roztříštěného sarkofágu vyjádřená stovkami střepů všude po stěnách ani světelná rekonstrukce barevně provedeného sarkofágu.

Nutno doplnit, že jako většina výstav, i tato měla linii pro dětského návštěvníka, avšak ne v duchu interaktivních prvků roztroušených po muzeu. Zde byl vrchol výstavy zcela jinde, a to v 3D animovaném filmu o historii Bologne. Film s průvodcem Atim a jeho sestřenicí Apou vznikl v rámci této krátkodobé výstavy o Etruscích, i když se svým tématem se více vázal ke stálé expozici Palazza Pepoli. Jak sami autoři uvádějí, je to první 3D film, který vznikl ve větším italském muzeu. A jeho cílem není jen jeho edukativní účel, ale také inspirace pro další instituce. A inspirace je, jak vidno, v italských archeologických expozicích a muzeích opravdu mnoho.

Autorka textu: Marie Opatrná
(KTF UK)

Stránky výstavy
Výběr fotografií a videí, vzniklých pro výstavu

Fotogalerie (foto M. Opatrná a web):